Jan Potůček 
UVNITŘ TABULKA – Takřka 10 tisíc papoušků žako chovaných v České republice již má vydaný registrační list CITES a jsou zapsaní v centrálním Registru CITES spravovaném ministerstvem životního prostředí. Ke konci června letošního roku v registru meziročně přibylo 605 nově registrovaných žaků velkých a žaků liberijských a celkově jich už je evidováno 9 646. Vyplývá to ze statistiky, kterou serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí. Žakové jsou s přehledem nejpočetněji chovaným papouškem spadajícím do první přílohy CITES, úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin.
Přibývá amazoňanů žlutokrkých, za pololetí o 46
Jenom za první pololetí letošního roku přibylo v Registru CITES celkem 364 papoušků žako. Podle dosavadního vývoje v počtu nových registrací to vypadá, že stále ještě dochází k registraci starších ptáků, jejichž majitelé dosud ignorovali přeřazení žaků z přílohy CITES II do přílohy CITES I. Pokud budou registrace žaků pokračovat stejným tempem, ke konci letošního roku počet registrovaných ptáků v České republice překročí hranici 10 tisíc. To je zhruba desetkrát více než u dalších nejčetnějších druhů papoušků CITES I chovaných v tuzemsku. Na druhé příčce se drží amazoňan velký s 1 176 registracemi (k 30. červnu 2019 jich meziročně přibylo 55, za první pololetí 2019 jde ale o pokles o 42 registrovaných exemplářů), na třetí amazoňan kubánský s 1 164 registracemi (meziroční pokles o 34 exemplářů, jen za první letošní pololetí jich ubylo 29).
Z amazoňanů vedených v CITES I si dobře vede i amazoňan vínorudý s aktuálně 475 registrovanými exempláři. Meziročně to však představuje úbytek o šest jedinců, od začátku letošního roku dokonce o 17. Naopak výrazný nárůst počtu registrovaných exemplářů zaznamenali v prvním letošním pololetí amazoňané žlutokrcí. V centrálním Registru CITES jich od Nového roku do 30. června přibylo 46 na celkový počet 316. Meziročně byl růst o něco nižší, přibylo 10 nových registrací amazoňanů žlutokrkých. Pozitivní zprávy přinesla statistika ještě u amazoňana fialovotemenného, jichž meziročně přibylo 11 na celkových 238 (za první pololetí 2019 jich ale šest ubylo) a u amazoňana zelenolícího, kde meziročně narostl počet registrací o devět na 180, ale za první letošní pololetí jich tři ubyly.
Aratingové žlutí pokračují v populační explozi
U všech dalších amazoňanů spadajících do přílohy CITES I stavy v českých chovech stagnovaly nebo klesaly. Například amazoňanů nádherných k 30. červnu meziročně ubylo 13 na celkový počet 128 a toto číslo se od začátku letošního roku nezměnilo. Amazoňanů rudoocasých ubylo meziročně pět na 107, za první pololetí 2019 se ale jejich počet nezměnil. Amazoňanů rudookých meziročně ubylo devět a za první letošní pololetí jeden, aktuálně jich je v centrální Registru CITES celkem 139. Žádný meziroční vývoj nezaznamenal registr u amazoňanů tukumanských, jichž zůstává 49 (za první pololetí ale přibyla jedna registrace). Mírný pokles zaznamenaly i počty amazoňanů žlutoramenných, o to o tři registrace meziročně a rovněž o tři i za první letošní pololetí. Aktuálně jich český Registr CITES eviduje 43.
Snižování stavů zaregistrovalo ministerstvo životního prostředí také u amazónků červenohlavých. Ke konci června meziročně v Česku ubyli tři a celkově jich zde bylo 43. Jenom za letošní první pololetí šlo o pokles o dva registrované exempláře. Naopak v raketovém růstu počtu registrací pokračují aratingové žlutí. Ke konci června jich centrální Registr CITES evidoval 344, což představuje meziroční nárůst o 74 exemplářů a jenom za první pololetí 2019 jich přibylo 43. Nárůsty počtu registrací zaznamenaly také takřka všechny druhy arů spadajících do CITES I. Meziročně nejvíce přibylo arů arakang, jichž ministerstvo k 30. červnu evidovalo 579, což bylo o 38 více než před rokem a o sedm více v porovnáním se začátkem letošního roku. Ara arakanga zároveň zůstává nejčetněji chovaným druhem ary, který podléhá povinné registraci podle úmluvy CITES.
Ubývá arů horských, rostou počty arů zelených
Druhým nejčastěji zastoupeným druhem ary v CITES I je ara marakána, kterých je konci června meziročně přibylo 35 na celkový počet 482. Za první pololetí narostl počet registrací arů marakán o 14. Mírně se zvyšovaly i počty arů vojenských, a to o osm meziročně a o tři od začátku letošního roku na aktuálních 258 jedinců. Nadále přibývá i arů hyacintových, jichž bylo k 30. červnu 2019 v České republice registrováno 178. Meziročně tak jejich stavy v českých chovech stouply o čtyři jedince, od začátku letošního roku dokonce o osm. Jediným druhem ary, který zaznamenal meziroční pokles registrací CITES, je ara horský. Ke konci června jich meziročně ubylo 19 na aktuálních 144, za první pololetí 2019 ale zaznamenali růst o dvě registrace.
NAPSALI JSME: Populace arů červenouchých dramaticky klesá, v přírodě jich je maximálně 600
Počty kriticky ohrožených arů červenouchých v Česku poprvé přesáhly dvě stovky, když již ke konci června bylo 202. Meziročně to znamenalo nárůst o 11 registrací a od Nového roku po konec června o tři. Podobně přibývalo i dalších kriticky ohrožených bolivijských arů kanind. Meziročně šlo o 15 jedinců, jen za první letošní pololetí pak o 12 na aktuální stav 132. Žádné změny nenastaly v počtu vzácných arů kobaltových v pražské zoologické zahradě. Nadále jich je šest. Naopak významný růst zaznamenaly stavy arů zelených, vůbec nejméně zastoupených dostupných arů v tuzemských chovech. Ke konci června jich meziročně přibylo 12, a stejný počet si Registr CITES připsal i za první letošní pololetí. Aktuálně jich tedy eviduje 85, což je více než dvojnásobek za posledních šest let.
Stavy kakaduů palmových v Česku stagnují
Jak se vyvíjela situace u kakaduů? Stagnaci zaznamenaly stavy kakaduů palmových. Meziročně jich dokonce osm ubylo, za první letošní pololetí nepřibyla žádná nová registrace a celkem je jich v Česku 63. Podobně jsou na tom i kakaduové Goffinovi, kterých je podle Registru CITES v tuzemsku 62, ale to je meziročně o tři více a jen za první pololetí přibyly dvě nové registrace. Nejvzácnějších kakaduů filipínských je v Česku aktuálně 11, o jednoho více než na konci loňského roku. Nejčetnější druh kakadua zahrnutý do přílohy CITES I, kakadu žlutolící, zaznamenal ke konci června meziroční pokles registrací o sedm na 283. Za první pololetí 2019 podle statistiky ministerstva životního prostředí ubyl jeden. Ubývalo i kakaduů moluckých. Meziročně o 27 exemplářů na aktuálních 168, ale za první pololetí šlo o deset nových registrací.
K VĚCI: Slovensko zpřísňuje pravidla CITES, úředníci ale už nebudou muset být u kroužkování papoušků
K žádným změnám nedošlo podle Registru CITES u papoušků žlutokřídlých, jejichž registrace navíc není povinná. Registr u tohoto druhu dlouhodobě vykazuje 13 registrací, reálně je však těchto ptáků v Česku více. Příbuzných papoušků žlutoramenných eviduje ministerstvo 15, což je meziročně o dva méně, a i za první pololetí letošního roku u tohoto druhu ubyla jedna registrace. Naopak stoupaly stavy papoušků chocholatých, a to o pět meziročně a o tři za první letošní pololetí na aktuálních 187. Významněji posílil počet registrovaných pyrurů modrobradých. Meziročně šlo o 12 jedinců, za pololetí dokonce o 14 na aktuálních 208 exemplářů. Všechna data jsou pouze za období od roku 2004, kdy vznikl celostátní Registr CITES. Reálně tak může být všech papoušků CITES I v Česku více.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
