Statistika CITES: aratingů žlutých je už v Česku přes 300, amazoňanů velkých je více než kubánských

UVNITŘ TABULKA – Zajímavý vývoj počtu registrovaných exemplářů papoušků spadajících do první přílohy CITES, úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin, nabízí statistika ministerstva životního prostředí za loňský rok. Podle dat z Centrálního registru CITES, které serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí, loni přibylo více než 800 registrovaných papoušků žako. Žakové velcí a žakové liberijští zároveň zůstávají nejpočetnějším druhem papouška CITES I v České republice – ke konci roku 2018 jich bylo registrováno 9 282.

Výrazně ubývá amazoňanů žlutokrkých

Druhým nejčastěji registrovaným druhem papouška se stal amazoňan velký, který počtem 1 218 evidovaných exemplářů (o 97 více než v prvním pololetí 2018 a o 122 více meziročně) předstihl donedávna nejčastějšího zástupce papoušků CITES I v Česku, amazoňana kubánského. Těch bylo ke konci loňského roku v tuzemsku zaregistrováno 1 193, o pět méně než v polovině roku 2018 a o dva více v porovnání s počtem ke konci roku 2017. Čísla ale nemusí být úplně přesná, protože představují počty registrovaných jedinců od vzniku Centrálního registru CITES v roce 2004. Meziroční srovnání ale naznačuje trend v oblíbenosti těchto ptáků v České republice. Amazoňan kubánský v registrech CITES vedl do doby, než se mezi povinně registrované papoušky vrátil žako.

K TÉMATU: Statistika CITES v polovině roku 2018: V Česku je už šest arů kobaltových, počty registrovaných žaků přesáhly 9 000

Z dalších amazoňanů nejvíce přibývalo amazoňanů fialovotemenných. Během roku 2018 přibylo v registru 15 exemplářů (všechny až během druhého pololetí) na celkový počet 244. Přibylo také devět registrací amazoňanů tukumanských (od prvního pololetí 2018 ke konci roku ale o jednoho jedince počet registrovaných ptáků klesl), kterých bylo ke konci roku 48, a amazoňanů zelenolících (o 9 na 183). Ostatní amazoňané zaznamenali poklesy stavů: nejvíce amazoňan žlutokrký, u něhož meziročně klesl počet registrací o 36 na 270. Ubylo i amazoňanů nádherných (o 17 na 128), amazoňanů rudoocasých (o 6 na 107), amazoňanů rudookých (o 8 na 140), amazoňanů vínorudých (o 18 na 492) a amazoňanů žlutoramenných (o 7 na 46). Snížily se i stavy amazónků červenohlavých, a to o pět jedinců na 45.

Arů přibývalo, až na ary horské

Z arů spadajících do CITES I loni v Česku nejvíc přibývalo arakang. Ke konci roku 2018 jich bylo v registru CITES o 54 více než před rokem, celkem 572. Zároveň jde o nejčastěji chovaného aru z první přílohy CITES v České republice. Na druhé příčce zůstává ara marakána, jichž loni v Ćesku přibylo 41 na celkový počet 468. Významný nárůst zaznamenaly i stavy arů červenouchých, kterých mezi českými chovateli za loňský rok přibylo 19 a ke konci roku jich bylo registrovaných 199. Arů vojenských bylo nově registrováno 10, celkem pak 255. O pět jedinců více než ke konci roku 2017 eviduje Registr CITES také arů kanind, celkem 120. Čtyři registrace loni přibyly u arů hyacintových, jichž je v Česku 170.

ČTĚTE TAKÉ: V Česku je už přes 500 arů arakang a téměř 8 500 žaků, vyplývá z Registru CITES k 1. lednu 2018

Tři nové registrace se týkaly arů zelených (nyní 73) a jedna ary kobaltového (informovali jsme již v minulé statistice za první pololetí 2018, nyní je v Česku šest těchto vzácných papoušků). Jediným druhem ary, který zaznamenal meziroční pokles počtu registrovaných exemplářů, je ara horský. Oproti konci roku 2017 jich ubylo 17 na celkový počet 142. Jenom za druhé pololetí 2018 jejich počet v českém registru klesl dokonce o 21 jedinců, tedy zhruba sedminu všech registrovaných ptáků tohoto druhu. Naopak rapidní nárůst nadále zaznamenává aratinga žlutý. Meziročně jich v českých chovech přibylo 85, od konce prvního pololetí 2018 pak 31 na aktuální stav 301 jedinců. Za loňský rok také přibyl jeden pyrura modrobradý na celkový počet 194 jedinců (za druhé pololetí 2018 ale jejich počet o dva exempláře klesl).

Nezvyklý pokles registrací kakaduů moluckých

Jak si loni vedli kakaduové spadající do CITES I? Nebyla to žádná sláva. Jediným druhem, který zaznamenal meziročně alespoň minimální růst počtu registrací o jednoho jedince, byl kakadu Goffinův (aktuálně 60 exemplářů). U všech ostatních počty registrací klesaly. Nejvíc u kakadua moluckého, který si pohoršil o 23 registrací a aktuální počet 158. Jenom za druhé pololetí 2018 bylo z registru CITES vymazáno dokonce 37 kakaduů moluckých! Kakaduů palmových za loňský rok ubylo šest na počet 63 exemplářů (za druhé pololetí 2018 jich ubylo osm), kakaduové žlutolící tři na celkový počet 284. Nejvzácnějších kakaduů filipínských zůstává v Česku deset, stejně jako na konci roku 2017. I u tohoto druhu ale Registr CITES zaznamenává z dlouhodobého hlediska pokles.

NAPSALI JSME: Statistika CITES v polovině roku 2017: v Česku přibývá arů zelených, registrovaných papoušků žako je už 6 599

Papoušků žlutokřídlých zůstává v Registru CITES nadále 13, stejně jako koncem roku 2017. Příbuzných papoušků žlutoramenných je registrováno 16, o jednoho více než v roce 2017 (ale v porovnání s koncem prvního pololetí 2018 to je o jednoho méně). Uspokojivý byl vývoj v počtu registrovaných papoušků chocholatých, jichž meziročně přibylo 12 na počet 184 (za druhé pololetí 2018 přibyli dva). U žaků velkých a žaků liberijských stoupl počet registrací od konce roku 2017 o 830 na 9 282. Tempo růstu počtu registrací žaků ale klesá, za druhé pololetí loňského roku jich přibylo pouze 241. V prvním pololetí 2018 to bylo více než 400 a za druhé pololetí 2017 dokonce téměř 2 000 nových registrací.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz