Jan Potůček 
UVNITŘ TABULKA – Nejčastěji registrovaným druhem papouška v České republice, který spadá do první přílohy CITES, úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin, byl loni žako. Od 4. února 2017, kdy v Evropské unie platí zařazení obou druhů žaků do CITES I, jich byla v tuzemsku zaregistrovaných 8 452, z toho 1 853 ve druhém pololetí. Vyplývá to ze statistiky registrovaných exemplářů CITES I k 31. prosinci 2017, kterou serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí.
Žakové se po zařazení do CITES I stali rázem nejpočetněji zastoupenými papoušky v centrálním Registru CITES pro Českou republiku, který spravuje ministerstvo životního prostředí. Předtím byl nejčastěji registrovaným druhem CITES I amazoňan kubánský. Ten byl loni odsunut na druhou příčku, přičemž ke konci roku bylo v České republice registrováno 1 191 těchto ptáků. Údaj ovšem představuje počet jedinců registrovaných od roku 2004, kdy vznikl centrální Registr CITES pro celou Českou republiku. Ve skutečnosti tedy mohou čeští chovatelé vlastnit ještě více amazoňanů kubánských. Loni jich v registru přibylo 70, ale počtem registrací se jim začali blížit amazoňani velcí, jichž bylo ke konci roku registrováno 1 096 (meziročně o 116 více).
Arové
Nejčastěji chovaným druhem ary v Česku, který spadá do CITES I, zůstává ara arakanga. Počty registrovaných ptáků loni přesáhly číslo 500, konkrétně jich bylo ke konci roku evidováno 518. To je o 46 více než v roce 2016. Jenom za druhé loňské pololetí přibylo v českých chovech 39 arů arakang. Na druhou příčku je už delší dobu odsunut ara marakána, jichž bylo v Česku ke konci loňského roku 427, o 36 více než na konci roku 2016. V druhém pololetí 2017 přibylo v Registru CITES celkem 26 arů marakán. Následuje ara vojenský s 245 registracemi (meziročně jich v Česku přibylo 24) a ara hyacintový s 14 novými registracemi, takže ke konci roku 2017 jich bylo v českých chovech již 166 (bez ptáků registrovaných před rokem 2004). O něco více je arů červenouchých (181), jichž přibylo 12.
Přibývalo i arů horských. Loni jich Registr CITES evidoval 159 a za celý rok zapsal 11 nových ptáků. Meziroční nárůst počtu registrací o sedm exemplářů na 115 zaznamenal i kriticky ohrožený ara kaninda. Již druhé pololetí za sebou výrazně přibývalo arů zelených. Zatímco ke konci roku 2016 jich české ministerstvo životního prostředí registrovalo 50, v závěru loňského roku jich bylo již 70. Z toho 11 přibylo za druhé loňské pololetí. Nejvzácnější druh ary v českých chovech, ara kobaltový, vykazoval ke konci roku stále stejný počet pěti registrovaných exemplářů, které chová pražská zoologická zahrada a letos by je měla představit veřejnosti v nově otevřeném Rákosově pavilonu.
Amazoňani, amazónci a aratingové
Rovněž u amazoňanů docházelo vesměs k nárůstu počtu registrovaných ptáků. Jedinou výjimkou byl amazoňan ohnivý, u něhož české úřady registrují od roku 2004 stále jediný exemplář. Kromě dvou největších „skokanů“, amazoňana kubánského a amazoňana velkého, přibývali nejvíce amazoňani žlutokrcí. Oproti roku 2016 jich Registr CITES eviduje o 47 více, celkem 306 ptáků. Výrazně přibývalo i amazoňanů fialovotemenných, konkrétně o 21 na 229. Meziročně se zvýšil o počet registrovaných amazoňanů vínorudých, a to o 19 na 510. Celkem 15 nových registrací za loňský rok eviduje Registr CITES u amazoňanů nádherných, kterých je v Česku (od roku 2004) aktuálně 145. Třináct nových registrací je u amazoňana zelenolícího (na konci roku 2017 šlo celkově o 174 registrovaných exemplářů).
ČTĚTE TAKÉ: České úřady v první vlně vydaly přes 5 000 registračních listů CITES pro papoušky žako
Devět nových registrací je u vzácně chovaného amazoňana rudoocasého, jichž bylo na konci roku v Registru CITES vedeno 113. O osm registrací více evidují úřady u amazoňanů tukumanských, jichž je v Česku aktuálně 44, a pět u amazoňana žlutoramenného (nyní je jich v Registru CITES pouhých 53). Nejméně přibývalo amazoňanů rudookých – meziročně pouze dva exempláře na počet 148. Mírný nárůst počtu registrací zaznamenal i amazonek červenohlavý. Meziročně přibylo sedm registrací na celkový počet 50. Naopak úbytek zaznamenal aratinga žlutý. Oproti roku 2016 jich v českých chovech ubylo pět na celkový počet 216. V druhém pololetí ale počty registrací tohoto druhu alespoň stagnovaly.
Kakaduové a další druhy papoušků
Nejzásadnější výkyv u kakaduů spadajících pod CITES I nastal u kakadua žlutolícího. Meziročně v Česku přibylo 22 registrací těchto ptáků, z 265 na konci roku 2016 na 287 ke konci loňského roku. Přibyli i čtyři kakaduové molučtí, jichž je nyní registrováno 181, ale jinak Registr CITES vykazuje u těchto papoušků stagnaci nebo pokles. Stagnují stavy kakaduů Goffin, a to na počtu 59 registrací. Meziročně ubyli dva registrovaní kakaduové filipínští na současných 10 exemplářů (jeden ubyl v prvním pololetí a druhý v druhém pololetí 2017) a naopak přibyl jeden kakadu palmový, jichž je nyní v Česku 69 (ale ke konci prvního pololetí 2017 jich bylo 71).
NAPSALI JSME: Během roku 2016 v Česku přibylo přes sto amazoňanů velkých a kubánských
Z dalších druhů papoušků CITES I přibývalo pyrurů modrobradých, a to o osm jedinců na 193 registrovaných exemplářů. Pět nových registrací evidují úřady u papouška žlutoramenného, jichž je nyní zapsáno 15. Přibyl i jeden papoušek chocholatý (na celkový počet 172), zatímco počet registrovaných papoušků žlutokřídlých se dlouhodobě nemění a zůstává na hodnotě 13 exemplářů. Roční statistiku mohou zkreslovat počty ptáků, kteří byli během loňska vyvezeni z České republiky a tudíž vyškrtnuti z centrálního Registru CITES. Ve skutečnosti tak v Česku mohlo u jednotlivých druhů přibýt více odchovů a dovozů, ale jejich počty opticky snížili vyvážení ptáci.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
