UVNITŘ TABULKA – O pětinu víc než před rokem je v České republice arů zelených, nejméně chovaného dostupného druhu velkého ary. Vyplývá to ze statistiky registrovaných exemplářů CITES I k 30. červnu 2017, kterou serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí. Zatímco ke konci prvního čtvrtletí 2016 bylo v Česku registrovaných 49 arů zelených, ke konci letošního června jich bylo 59. Číslo představuje počet exemplářů evidovaných od roku 2004, kdy vznikl Centrální registr CITES.
Vůbec poprvé se v datech, která každé pololetí zveřejňuje Ararauna.cz, objevují i papoušci žako. Souhrnný údaj za oba druhy – žaka velkého a žaka liberijského – představuje 6 599 registrovaných exemplářů. Pro srovnání: ke konci letošního dubna centrální registr CITES evidoval něco přes 5 000 žaků. Povinnost registrovat papoušky žako platí od 4. února letošního roku. Loni v říjnu byli žako velký a žako liberijský na světové konferenci CITES v jihoafrickém Johannesburgu přeřazeni z druhé do první přílohy úmluvy CITES o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin.
Nejvíc nových registrací je u amazoňanů žlutokrkých
Pokud by se nepočítali žakové, za první letošní pololetí v Centrálním registru CITES přibylo nejvíc amazoňanů žlutokrkých. Od konce loňského roku jde o 17 exemplářů, celkově je jich od roku 2004 registrováno 276. Meziročně od konce prvního pololetí 2016 jich dokonce přibylo 55. Druhým papouškem s největším počtem nových registrací je ara marakána, jichž za pololetí přibylo 10 na celkový počet 401. Meziročně přibylo dokonce 33 marakán. Třetí nejvyšší nárůst počtu registrací byl u zmíněného ary zeleného. Za první pololetí jich v Česku přibylo devět – z 50 na konci loňského roku na 59 ke konci června. Takový nárůst je vzhledem k vývoji počtu arů zelených v českých chovech za uplynulé roky zcela výjimečný.
K TÉMATU: Statistika CITES: Loni v Česku přibylo přes sto amazoňanů velkých a kubánských
Relativně velký nárůst počtu registrací byl i u amazoňana velkého, za první pololetí o osm na celkových 988. Meziročně byl dokonce nejvíce registrovaným druhem, od loňského prvního pololetí jich u českých chovatelů přibylo 155. Pokud zůstaneme u amazoňanů, za první půlrok zaznamenal mírný nárůst registrací amazoňan zelenolící, a to o tři na 164 exemplářů (meziročně jich přibylo dokonce 17). Dvě nové registrace eviduje Centrální registr CITES u amazoňana tukumanského. Těchto papoušků bylo ke konci prvního pololetí v Česku 38. Na stejném počtu jako na přelomu roku jsou amazoňané žlutoramenní a ohniví. Všechny ostatní druhy amazoňanů zaznamenaly poklesy stavů v českých chovech. Nejvíce ubývalo amazoňanů kubánských (o 23 na 1 098) a amazoňanů vínorudých (o 10 na 481).

Přibývá arů hyacintových, setrvale ubývají kanindy
Z meziročního srovnání ale vyplývá, že ubývali pouze amazoňané žlutoramenní, a to o čtyři exempláře na aktuálních 48. Stejný vývoj byl i amazónků červenohlavých, jichž za první letošní pololetí šest ubylo na celkový počet 37, ale z meziročního pohledu šlo o nárůst o tři exempláře. Rovněž u pyrury modrobradého v prvním pololetí 2017 ubyl jeden exemplář na celkový počet 184, ale meziročně to znamenalo nárůst o šest registrací. Pokles z meziročního i pololetního pohledu ale zaznamenaly stavy aratingů žlutých. Za první pololetí jich v Česku ubylo pět, meziročně osm a celkově jich je nyní v tuzemsku 216. I to je ale výrazně vyšší číslo než před několika lety.
ČTĚTE TAKÉ: České úřady vydaly přes 5 000 registračních listů CITES pro papoušky žako
Z arů se během prvního pololetí 2017 nejvíce registrovali zmiňovaní arové marakány a arové zelení. Přibylo však také šest arů hyacintových na celkový počet 158 jedinců. Meziročně bylo v Česku registrováno o 13 arů hyacintových více než ke konci loňského prvního pololetí. Sedm nových registrací za první letošní pololetí eviduje Centrální registr CITES u arů arakang (nyní jich je v Česku 479), meziročně jich přibylo rekordních 33. Přibylo i pět registrací arů vojenských, meziročně dokonce 15 na aktuální stav 226. Jedinou novou registraci za první letošní pololetí eviduje Centrální registr CITES u ary červenouchého. Nyní je v Česku 170 těchto papoušků, meziročně jich přibylo šest. Stavy arů kanind a arů horských v prvním pololetí klesaly. Kanindy ubyly čtyři na hodnotu 104 jedinců, přičemž meziročně šlo o pokles o osm exemplářů. Ara horský ubyl jeden, ale meziročně jich přibylo osm na celkový počet 147.

Kakadu palmových je v Česku již 71
Pozitivní vývoj nastal u tří druhů kakadu. U všech za první pololetí přibyly tři nové registrace. Jedná se o kakadu palmového, kakadu moluckého a kakadu žlutolícího. U kakadu palmového jde z meziročního srovnání dokonce o nárůst o sedm nových registrací na celkový počet 71 jedinců, kakadu moluckých meziročně přibylo 11 na hodnotu 180 a kakadu žlutolících 20 na celkový počet 268. Žádnou novou registraci Česko neeviduje za první pololetí u kakadu Goffinova, meziročně však přibyli tři ptáci a celkově jich je u nás 59. Pokles o jednoho jedince nastal u nejvzácnějšího kakadu filipínského, jichž je nyní v Česku celkem 11. Meziročně ubyli hned dva exempláře tohoto druhu.
NAPSALI JSME: Jak je to s mezidruhovými kříženci papoušků a registracemi CITES?
Minimální změny zaznamenal Centrální registr CITES u menších australských a oceánských druhů papoušků. Například u papouška žlutoramenného přibylo za první pololetí letošního roku pět nových registrací na celkové číslo 15, meziročně to ale neznamenalo žádný posun. Příbuzných papoušků žlutokřídlých, jejichž registrace není povinná, nepřibyl ani jeden, a to jak z pohledu prvního pololetí, tak i meziročně. Papoušků chocholatých mírně ubylo: za první pololetí 2017 šlo o dva jedince, ale meziročně došlo k 12 novým registracím a celkově je jich v České republice registrováno 169.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz