Jan Potůček 
UVNITŘ TABULKA – V České republice je dalšíh, v pořadí již šestý ara kobaltový. Vyplývá to ze statistiky papoušků z první přílohy úmluvy CITES o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin zapsaných v celostátním registru CITES, kterou serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z ministerstva životního prostředí. Ara kobaltový patří mezi nejvzácnější papoušky chované v zajetí. Na celém světě je okolo stovky, maximálně dvou set jedinců. V přírodě se jejich populace pohybuje okolo 1 300 jedinců a má mírně stoupající tendenci.
Statistika registrovaných papoušků CITES I v České republice za první pololetí letošního roku zaznamenala nárůsty počtu evidovaných jedinců u všech druhů arů, na které se vztahuje povinná evidence. Za poslední půlrok přibylo nejvíce arů arakang, nově jich bylo registrováno 23 a k 30. červnu 2018 jich celostátní Registr CITES vedl 541. Jde však pouze o jedince zaregistrované od roku 2004, kdy vznikla celostátní evidence vedená ministerstvem životního prostředí. Ptáci registrovaní dříve u krajských či ještě okresních úřadů nejsou v tomto čísle započítáni, takže ve skutečnosti jich může být ještě více. Meziročně v registru CITES přibylo dokonce 62 arů arakang.
Od roku 2004 je v Česku registrováno 174 arů hyacintových
Významně v českých chovech přibývalo i arů marakán. Od Nového roku do konce června šlo o 20 ptáků a celkově jich je od roku 2004 registrováno 447. Meziročně jich přibylo 46. Deset nových registrací zaznamenalo ministerstvo za první letošní pololetí u arů červenouchých. Nyní jich je v registru 191, od loňského pololetí to je o 21 více. Nadále také přibývá v Česku chovatelů, kteří se mohou pochlubit ary hyacintovými. Ke konci června jich bylo registrováno 174, což bylo o osm více než na začátku roku a meziročně počet registrací vzrostl dokonce o 16 jedinců. Mírně vzrostl také počet registrací u arů horských. Aktuálně je jich 163, o čtyři více než začátkem roku a o 16 více než před rokem.
K TÉMATU: V Česku je už přes 500 arů arakang a téměř 8 500 žaků, vyplývá z Registru CITES k 1. lednu 2018
Čeští chovatelé se mohou i nadále chlubit poměrně velkým počtem arů vojenských. Ke konci letošního prvního pololetí jich v tuzemsku bylo registrováno 250, o pět více než na začátku roku. Meziročně jich v Registru CITES přibylo 24. Nadále stoupají i počty chovaných arů kanind, aktuálně nejohroženějšího druhu ary ve volné přírodě. Na konci prvního poletí jich bylo v Česku registrováno 117, o dva více než na začátku roku. Meziročně jejich stavy posílily dokonce o 13 jedinců. Mírně přibývalo i arů zelených, asi nejméně chovaných dostupných velkých arů v zajetí. Nyní jich je v Česku registrovaných 73, na začátku roku jich bylo 70 a před rokem 59. Z „citesových“ arů na území České republiky chybí už jen ara škraboškový.
Rapidně přibývá amazoňanů velkých a aratingů žlutých
Jak se vyvíjely statistiky u amazoňanů? Nejčastěji registrovaným druhem zůstává amazoňan kubánský, jichž bylo k 30. červnu registrováno 1 198. To je o sedm více než na začátku roku, meziročně jich však přibyla rovná stovka. Na první pozici se ale dere amazoňan velký, jichž bylo ke konci prvního pololetí v Česku 1 121. Od Nového roku jich přibylo 25, meziročně dokonce 133. Mírný nárůst o pět registrovaných jedince na aktuálních 49 zaznamenal od začátku roku amazoňan tukumanský. Meziročně jich v Česku přibylo 11. Stavy ostatních druhů amazoňanů spadajících pod CITES I stagnovaly nebo klesaly. Například amazoňanů fialovotemenných bylo 229 – stejně jako na začátku letošního roku. Stejně tak se nezměnil počet registrovaných amazoňanů žlutokrkých, je jich stále 306. Amazoňanů rudookých zůstává v registru 148.
ČTĚTE TAKÉ: Statistika CITES v pololetí 2017: v Česku přibývá arů zelených, registrovaných papoušků žako je už 6 599
Amazoňanů nádherných dokonce za první pololetí v Česku ubylo, a to o čtyři jedince na 141. Klesaly i počty amazoňanů rudoocasých, konkrétně o 11 jedinců na aktuálních 102 exemplářů. Výrazněji ubylo amazoňanů vínorudých, o 39 na 481. Meziročně však počty registrací tohoto druhu stagnovaly na stejném čísle. Amazoňanů zelenolících ubylo od začátku roku o tři jedince na 171, meziročně však jejich počet stoupl o sedm registrací. Amazoňanů žlutoramenných bylo ke konci prvního pololetí o sedm méně než na začátku roku, konkrétně 46. Klesaly i počty registrovaných amazónků červenohlavých, konkrétně pak o čtyři jedince na 46 exemplářů. Naopak aratingů žlutých v Česku přibylo za první pololetí dokonce 54 a aktuálně je jich zde registrováno 270.
Papoušků žako s registrací je již 9 041
Z kakaduů se v prvním pololetí nejlépe dařilo kakaduům moluckým. U tohoto druhu přibylo 14 nových registrací na celkový počet 195. U kakaduů žlutolících Registr CITES zaznamenal tři nové registrace a eviduje jich 290, kakaduů palmových přibyli za první pololetí dva na celkový počet 71. Počty registrovaných kakadu filipínských a Goffinových stagnovaly na deseti, resp. 59 exemplářích. Vůbec největší nárůst registrací zaznamenalo ministerstvo životního prostředí u papoušků žako. Za pouhý půlrok jich v registru přibylo 589 na celkový počet 9 041, což naznačuje, že jde částečně stále ještě o pozdní registrace papoušků, které jejich majitelé zapomněli evidovat v loňském roce.
NAPSALI JSME: České úřady v zákonné lhůtě vydaly přes 5 000 registračních listů CITES pro papoušky žako
Mírný nárůst zaznamenala statistika také u jediného druhu pyrury v CITES I, pyrury modrobradého. Od začátku roku v Česku přibyly tři registrace a celkový počet registrovaných jedinců vzrostl na 196 (meziroční růst byl dokonce o 12 jedinců). Papoušků chocholatých přibylo za první letošní pololetí 10 na celkový počet 182. Dvě nové registrace přibyly od začátku roku u papoušků žlutoramenných (z 15 na 17), zatímco počty registrovaných papoušků žlutokřídlých zůstávají dlouhodobě stejné – 13 exemplářů. Další statistiku vám přinese server Ararauna.cz zase začátkem ledna 2019.
Úvodní foto: Wikimedia Commons
