AKTUALIZOVÁNO – Několik zásadních změn pro chovatele těch druhů papoušků, kteří spadají do CITES I a CITES II, zavede od 1. ledna 2019 Slovensko. Výrazně se zpřísní dokumentace chovu, tzv. druhovou kartu budou muset chovatelé archivovat ještě 10 let po posledním zápisu, i když daného jedince už nebudou mít v chovu. Veškeré změny v evidenci a druhové kartě budou muset hlásit do 30 dní v případě druhů spadajících do CITES I a do 14 dní v případě druhů CITES II na ministerstvo životního prostředí. Od roku 2021 pak veškerá tato hlášení bude přijímat Státní ochrana přírody Slovenské republiky, vědecký orgán. Druhovou kartu bude možné posílat písemně nebo elektronicky na speciální adresu druhovakarta@enviro.gov.sk.
Testy DNA vyžádané úřady bude hradit chovatel
Mění se i formulář druhové karty, ty dosavadní bude možné používat pouze do konce března 2019. Prokazování legálního původu exempláře CITES zůstane povinné pouze u druhů CITES I (A) a u CITES II, resp. CITES B. Příslušným okresním úřadem k vydání průkazu o původu exempláře CITES I bude okresní úřad podle místa držitele exempláře. Při převodu papouška spadajícího do CITES II musí doklad o původu exempláře nově obsahovat číslo dokladu totožnosti dosavadního i nového majitele, informace o rodičích exempláře (v případě vlastního odchovu) a označení exempláře. Při každé změně majitele exempláře je prodávající povinen novému majiteli odevzdat i písemné prohlášení, jehož kopii musí archivovat po dobu 10 let.
K TÉMATU: Slováci budou mít na registrace papoušků žako čas do začátku května 2017, úřady jim dají tři měsíce
Slovensko na druhou stranu ruší povinný dohled úředníka příslušného okresního úřadu nad kroužkováním mláďat papoušků spadajících do CITES A. Chovatelé budou moci od Nového roku kroužkovat sami, ale okresní úřad, ministerstvo životního prostředí nebo jiný orgán ochrany přírody si může vyžádat fyzickou kontrolu exempláře a jeho značení, například před vydáním poukazu o legálním původu jedince. V případě, že chovatel se svým odchovem dostatečně nepřesvědčí ministerstvo životního prostředí, může mu tento orgán nařídit paternitní DNA testy, které si bude chovatel hradit sám. Pokud nařídí tyto testy okresní úřad nebo inspekce životního prostředí, náklady hradí tyto orgány.
Základní informace o změnác… by on Scribd
Šest druhů papoušků už nebude nutné evidovat
Podnikatelé, kteří mají chovatelství zapsané jako druh podnikání, budou muset na voliérách a klecích jasně označovat druhy spadající do CITES (přílohy A až D), včetně jejich vědeckého názvu a doplnit tuto tabulku větou „Chráněn podle CITES“. Nově se mezi povinně evidované druhy papoušků dostává kakariki smaragdový (Cyanoramphus forbesi), zvaný též chathamský. Od 1. dubna 2019 budou muset majitelé těchto papoušků (není vůbec jisté, zda se tento kakariki vyskytuje v evropských chovech, pozn. red.) vést evidenci na druhové kartě a každou změnu do 30 dní hlásit ministerstvu životního prostředí. Případné odchovy pak musí do 30 dní nezaměnitelně označit a vyžádat si potvrzení z ministerstva životního prostředí a nebo průkaz o původu z okresního úřadu.
ČTĚTE TAKÉ: Slovenští celníci zabavili na parkovišti u Banské Bystrice 136 papoušků
Některé papoušky ale už nebude nutné po Novém roce evidovat. Příloha vyhlášky o CITES č. 6 se rozšíří o přílohu 11. V ní je šest nových druhů, které nemusí být evidované a nezaměnitelně označené. Tato povinnost na Slovensku skončí u papouška patagonského, kakadu růžového, papouška hnědého, papouška senegalského, loriho fialovolícího a pyrury zelenolícího. Naopak nezaměnitelně označení mají být nově i ptáci z volné přírody, tedy i odchytoví papoušci. Ti se sice do Evropské unie již nesmí delší dobu dovážet, nadále jich je ale mezi chovateli velké množství. Nezaměnitelné označení má vyloučit nelegální původ exempláře. Všechny změny jsou součástí novely zákona o CITES a vyhlášky o CITES, které nabývají platnosti 1. ledna 2019.
Tabulka změn CITES na Slove… by on Scribd
Úvodní foto: CITES