Velmi pestře zbarvený menší druh loriho, který je díky fialové hlavě unikátní. Samec je celkově zbarven zeleně, na spodní části těla světleji, záhlaví má modré, příuší a líce fialově červené s tmavě modrým proužkováním. Krk je proužkovaný bledě zeleně, spodní partie tmavě zeleně. Na spodní straně letek má žlutý příčný proužek. Ocas je shora zelený, zespodu žlutavě olivový. Zobák má černý, oko hnědé, běhák zelenavě hnědý. Samice je zbarvena podobně jako samec, jen červené čelo má tmavší a méně rozsáhlé. Dorůstá délky 19 cm a hmotnosti do 70 g.
Obývá výhradně Papuu-Novou Guineu, soustředí se v horských lesích středních výšek od 1 500 do 2 300 metrů nad mořem, od Weylandu blízko Geelvinkova zálivu přes Západní Irian po jihovýchodní Papuu. Je považován za velmi hojného, na přelomu tisíciletí se početnost divoké populace odhadovala na 100 tisíc jedinců. Lokálně však může být vzácnější. Podrobnější informace o jeho hnízdění a způsobu života nejsou známy, snad až na to, že hnízdí v dutinách stromů a samice obvykle snáší dvě vejce. Mimo dobu hnízdění se zdržují v menších hejnech do 40 jedinců.
Chov v zajetí
Do Evropy se začal dovážet až v roce 1977, ale poměrně brzy si získal mezi chovateli popularitu a stal se jedním z nejčastěji chovaných druhů loriů. V České republice tomu tak ale nikdy nebylo, v chovech se vyskytuje spíše sporadicky, i když na odchov není náročný a cenově je dostupný. Do tuzemska je poprvé dovezl v roce 1992 Ludvík Hovorka a krátce nato jej poprvé odchoval Petr Adamčík. Nyní jej pravidelně odchovává například Milan Andrýsek nebo Milena Vaňková. Vyžaduje obdobné chovné zařízení jako většina známějších loriů, chovatel ale musí počítat s častějším úklidem kvůli vodnatému trusu loriů, který rozstřikují všude okolo sebe.
Základním krmivem pro lorie fialovolící jsou speciální směsi pro lorie, první chovatelé u nás je krmili směsí z vařené rýže, medu, hroznového cukru, Milupy, bílého jogurtu, maizeny, kondenzovaného mléka a různého ovoce. Nepohrdnou ani pampeliškou, ptačincem žabincem nebo sedmikráskou, namáčenou i nenamáčenou slunečnicí, lesknicí a senegalským prosem a medem. Nejsou nároční na prostorné voliéry, ale pro dobrou kondici je vhodné, aby měli k dispozici zázemí s možností přitápění během zimy a venkovní výlet s možností přístupu slunečního svitu.
Dostupnost a cena
Z evropského hlediska naprosto běžný druh lorie, v České republice je ale chován spíše sporadicky. Je vhodný i pro chov domácího mazlíčka, na rozdíl od většiny loriů má příjemný hlas a neničí zeleň. Cenově je dostupný prakticky všem zájemcům, cena mladého ptáka se v roce 2014 pohybovala okolo šesti tisíc korun, mladý pár stál 12 tisíc. Dostupnější je však spíše v zahraničí než u tuzemských chovatelů.
Výskyt v českých a moravských ZOO
Nechová jej žádná ze zoologických zahrad v České republice.
