Donedávna byl považován za poddruh známějšího kakarikiho žlutočelého, s nímž se ve volné přírodě často kříží. Na rozdíl od něj má jasněji smaragdově zbarvenou hlavu v obličejové části. Jinak je celkově zelený, na spodině světlejší. Čelo, temeno a pás přes oko má červené až karmínové, vnější prapory letek fialově modré. Zobák je bledě modrošedý, špička tmavě šedá, oko červené, běhák šedohnědý. Dorůstá délky 28 cm a hmotnosti do 100 g.
Divoká populace kakariki chathamského obývá výhradě Chathamské ostrovy, konkrétně Malý a Velká Mangere, kde se dělí o hnízdní biotop s nominátní formou kakarikiho žlutočelého. Podle nedávné studie tvoří víc než polovinu divoce žijících kakariků na obou ostrovech kříženci obou těchto druhů. Kakariki chathamský je přitom výrazně vzácnější, podle mezinárodní organizace BirdLife International ve volné přírodě žije už jen maximálně 250 pohlavně dospělých ptáků. Proto je veden v první příloze mezinárodní úmluvy CITES a v Červené knize ohrožených živočichů IUCN je zapsán v kategorii ohrožený.
Chov v zajetí
Vzhledem k jeho vzácnosti se v zajetí téměř nevyskytuje. Výjimkou jsou záchranné chovy přímo na Novém Zéladu, pod který spadají Chathamské ostrovy, na nichž se přirozeně žije. Odchyt ptáků ve volné přírodě a jejich vývoz mimo Nový Zéland je zakázaný, navíc zařazením do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES podléhají všichni ptáci chovaní v zajetí povinné registraci.
Dostupnost a cena
Prakticky nedostupný druh.
Výskyt v českých a moravských ZOO
Nechová jej žádná ze zoologických zahrad v České republice.