Ara červenouchý byl zařazen mezi kriticky ohrožené druhy, stejně jako ara kaninda

Již druhý čistě bolivijský druh papouška rodu Ara se zařadil mezi kriticky ohrožená zvířata podle Červené knihy IUCN. Aru kanindu podle letošní aktualizace Červené knihy doplnil v této kategorii ara červenouchý. Jde o dva ary, kteří jsou v současné době v přírodě nejvzácnější. Ve stejné kategorii se sice nachází ještě ara škraboškový a ara tyrkysový, tito dva ptáci se však všeobecně považují v přírodě za vyhubené (a ara tyrkysový má být vyhuben úplně). Ara červenouchý byl dosud v Červené knize IUCN veden jako „ohrožený“ (EN), stejně jako například ara zelený nebo ara kobaltový. Na rozdíl od nich má ale jeho populace klesající tendenci.




Podle mezinárodní organizace BirdLife International čítá divoká populace arů červenouhých jeden až čtyři tisíce jedinců, přičemž pohlavně dospělých ptáků by mělo být 670 až 2 700. Ara červenouchý není příliš společenský pták, v přírodě se zřídka kdy vidí hejna o 20 a více papoušcích. Spíše se drží v párech nebo rodinných skupinkách. Podobně jako ara kobaltový hnízdí ve skalních puklinách a norách. Areál jeho výskytu je poměrně malý, soustředí se do prostoru ohraničeného na jihu městem Cochabamba, na západu Santa Cruz, na severu Chuquisacou a na severovýchodu Potosí. Naprostá většina arů červenouchých žije v údolích řek Ríos Grande, Mizque, Caine a Pilcomayo.

Mladí arové červenouší v odstavné voliéře v Loro Parque na Tenerife (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ohroženější je i alexandr dlouhoocasý

Ara červenouchý patří mezi méně známé druhy arů, pro chovatele byl objeven až v 70. letech minulého století. Než se dostal do České republiky, byl zařazen do první přílohy úmluvy CITES o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin. Jako první jej u nás odchoval Zdeněk Špalek z Břízy u Hradce Králové, celkově jich bylo v České republice od roku 2004 do konce letošního prvního pololetí registrováno 191. Mezi laickou veřejností je ara červenouchý takřka neznámý, což je dáno i tím, že jej nechová takřka žádná zoologická zahrada. V Česku se jimi může pochlubit pouze Zoo Ústí nad Labem, která je ale chová v neveřejném zázemí, a Papouščí zoologická zahrada v Bošovicích na jihu Moravy.

K TÉMATU: Jak se v Česku daří odchovávat vzácné druhy arů? Statistika za posledních pět let

Letošní aktualizace Červené knihy ohrožených živočichů IUCN se dotkla ještě jednoho papouščího druhu. Alexandr dlouhoocasý byl přeřazen z kategorie potenciálně ohroženého (NT) do kategorie zranitelného (VU). I když jeho populace ve volné přírodě je poměrně četná, významně ji ohrožuje odlesňování na ostrovech v Indonésii, v Indii, Thajsku a Bruneji. Po alexandru mauricijském, který byl až do roku 2006 veden jako kriticky ohrožený a hrozilo mu úplně vyhubení (nyní je veden v kategorii „ohrožený“ – EN), je alexandr dlouhoocasý druhým nejohroženejším druhem z celé skupiny alexandrů. Na rozdíl od alexandra mauricijského se ale sporadicky vyskytuje i v chovech v zajetí, včetně České republiky.

Alexandr dlouhoocasý ve svém přirozeném prostředí (Foto: Wikimedia Commons / Lip Kee Yap)

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




Předchozí článek

Australané se chystají vypustit další neofémy oranžovobřiché do přírody. Posílí hnízdní sezónu

Dálší článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 16. až 18. listopadu 2018

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější