Invazní aratingové se stali oficiálním zvířetem San Franciska. Ve finále porazili lachtany

San Francisko má poprvé ve své 173 let staré historii oficiální zvíře a je jím papoušek. V anketě ho zvolili čtenáři deníku San Francisco Chronicle. Ve finále čtyřkolové volby, jíž se zúčastnilo přes 27 tisíc hlasujících, mezi sebou soupeřili populární lachtani z mola 39 v Bay to Breakers a zdivočelí papoušci z rezidenční čtvrti Telegraph Hill. Nakonec těsným poměrem 51,3 procenta zvítězili papoušci, kteří v San Francisku od devadesátých let minulého století tvoří kolonii dvou invazních druhů – aratingů červenolících a aratingů dlouhoocasých. Čtenáři mohli vybírat z celkem 16 druhů zvířat, která žijí volně na území San Franciska a které vybrali autoři projektu, kteří stojí za podcasty Total SF.

Vítězství papoušků bylo poněkud překvapivé, protože první tři kola hlasování zcela ovládli lachtani. Nakonec ale převládli příznivci exotů, kteří lákají pozornost turistů a vznikla o nich už kniha a dokumentární film „The Wild Parrots of Telegraph Hill“. Jeho autorka Judy Irvingová sleduje aratingy v ulicích San Franciska už téměř 30 let. „Existují protichůdné teorie o tom, jak se ve městě objevili, ale nejpravděpodobnější se jeví útěk z obchodu s domácími mazlíčky. Ve volnosti se jim podařilo rozmnožit se. Během posledního sčítání jich bylo odhadem 220. Dokonce se spářili i aratingové červenolící a dlouhoocasí a vytvořili hybridy, kteří jsou pro naše město jedineční. Teď máme vlastní malý speciální druh papoušků,“ uvedla Judy Irvingová pro Total SF.

Rarita uprostřed San Francisca: kolonie aratingů červenolících, o které vznikla kniha a film

Ne všem jsou hluční papoušci po chuti

Aratingové jsou v San Francisku k vidění takřka na každém kroku, Poletují mezi stromy v parcích, pokřikují a konzumují květy a plody jeřabin. Dokonce se nechají krmit od lidí, aniž by projevovali jakýkoli strach. Patronem se jim před lety stal Mark Bittner, nezaměstnaný hudebník žijící v odstaveném karavanu, který o nich napsal výše zmíněnou knihu The Wild Parrots of Telegraph Hill, již v roce 2003 zfilmovala Judy Irvingová a za tento dokument získala v roce 2005 cenu Genesis pro „významný dokumentární počin“. O dva roky později snímek odvysílala dokonce i americká veřejnoprávní televizní síť PBS. Papoušci ovšem ve městě nebývali vždy oblíbení. Někteří lidé si stěžovali na hluk, který hejna aratingů způsobují zejména zrána a navečer, či při společných přeletech kdykoli během dne.

Radní dokonce v roce 2007 zakázali městskou vyhláškou krmení těchto ptáků na veřejných prostranstvích. Papouškům také hrozilo, že o svoji lokalitu na Telegraph Hill přijdou, protože o lukrativní pozemky, na kterých se nachází park, měli zájem developeři. Aratingové se však za léta, co se volně vyskytují v San Franciscu, postupně rozšiřují i do dalších míst. Zaregistrovali je i všímají obyvatelé Richmondu. Mark Bittner, kterému papoušci pomohli postavit se znovu na nohy, si založil internetový blog a napsal už druhou knihu Song Street o letech, která strávil na ulici. S režisérkou dokumentu o papoušcích Judy Irvong se nakonec natolik sblížil, že se vzali a žijí společně v Telegraph Hill.

Kalifornský projekt mapuje papoušky žijící v městských parcích. Eviduje 13 hnízdících druhů

Úvodní foto: San Francisco Chronicle