Kalifornský projekt mapuje papoušky žijící v městských parcích. Eviduje 13 hnízdících druhů

UVNITŘ VIDEO – Z Kalifornie se stává ráj jihoamerických papoušků, zejména amazoňanů a aratingů. V městských parcích velkých aglomerací, jako je San Francisco, Long Beach, San Fernando nebo Santa Monica, žije a rozmnožuje se už 13 druhů papoušků, z toho 12 je původem z Jižní Ameriky a jeden z Asie. Podle Kimballa Garretta z ornitologické sekce Muzea historie přírody v Los Angeles se exotičtí ptáci začali v Kalifornii objevovat začátkem 80. let minulého století a nyní jejich celková populace čítá nejméně 3 500 jedinců. Jde o potomky uprchlých, nebo záměrně vypuštěných papoušků, kteří původně žili v zajetí.

Nejpopulárnější jsou aratingové v San Franciscu

Téměř polovinu divoce žijících druhů papoušků v Kalifornii tvoří amazoňani, upozorňuje Kalifornský papouščí projekt, který monitoruje výskyt jednotlivých druhů za pomoci dobrovolníků z řad široké veřejnosti. Na jihovýchodě Spojených států se pravidelně rozmnožuje amazoňan zelenolící, amazoňan fialovotemenný, amazoňan žlutolící, amazoňan velký, amazoňan modročelý a amazoňan běločelý. Nezřídka bývají pozorováni i kříženci těchto druhů. Učiněným rájem pro zdivočelé amazoňany je San Gabriel Valley, kde je vysoká koncentrace chovatelů, od nichž ptáci tu a tam uniknou. Hodně jich je také v Los Angeles, kde se soustředí především populace amazoňanů velkých.

K TÉMATU: Rarita uprostřed San Francisca: kolonie aratingů červenolících, o které vznikla kniha a film

Co do počtu jedinců volně žijících papoušků v Kalifornii ale vedou aratingové, kteří jsou zastoupeni třemi druhy: aratingou škraboškovým, aratingou červenolícím a aratingou dlouhoocasým. Vůbec nejrozšířenějším papouškem je aratinga škraboškový, jehož populace se už před deseti lety odhadovala na tisíc exemplářů. Několik kolonií obývá San Francisco, přičemž mediálně nejznámnější je skupina v rezidenční čtvrt Telegraph Hill. Publicista Mark Bittner, který těmto ptákům zasvětil svůj život, o nich napsal knihu The Wild Parrots of Telegraph Hill, která se v roce 2003 dočkala zfilmování. Dokument získal v roce 2005 cenu Genesis pro „významný dokumentární počin“.

Alexandří malí se už počítají na tisíce

Aratinga červenolící je pro změnu nejčetnějším papouščím druhem v San Diegu, usídlily se tam stovky těchto ptáků. Nejméně četný a na pozorování vzácnější je aratinga dlouhoocasý, jehož hejna nečítají více než deset jedinců. Vedle aratingů se Kalifornie zalíbila i blízkým příbuzným nandejům černohlavým (obývají zejména Malibu – viz video níže) a dvěma druhům menších jihoamerických papoušků tiriků: tirikům jižním a tirikům bělokřídlým. Ti si oblíbili předměstské a městské parky v Los Angeles a San Franciscu, kde žijí oba druhy ve společných hejnech. Asijské papoušky v Kalifornii zastupuje jediný, zato celosvětově hodně invazní druh – alexandr malý. Ten si oblíbil zejména město Bakersfield, kde ke konci roku 2011 žily volně již tři tisíce jedinců (více o nich na webu Natureali.org).

Čím to, že se zrovna v Kalifornii tolik daří nepůvodním druhům papoušků? (původní druhy zde byly kdysi dva: dnes již vyhynulý papoušek karolinský a arara zelený, který se vyskytuje už jen v Mexiku). Vědci si to vysvětlují příhodným klimatem, absencí přirozených nepřátel a množstvím tropických rostlin, které jsou vysazeny v městských parcích. „Nejsou tu ani hadi, ani opice, tedy predátoři, kteří jsou v tropech jejich přirozenými nepřáteli,“ říká Kimball Garret. „V klidu mohou sklízet ovoce a plody exotických nepůvodních rostlin a mají tu spoustu příhodných míst k hnízdění.“ Lidé podle něj vytvořili pro papoušky tak příhodné podmínky, jak kdyby schválně usilovali o co největší blaho zdivočelých exotů.

Vědci se obávají expanze papoušků na venkov

Neobvyklý nárůst počtu volně žijících papoušků dokládají pozorování profesora Charlieho Collinse, který působil na Cal State Long Beach. V roce 1987 zaznamenal jen pět zdivočelých papoušků, v roce 1996 jich už bylo 50 a těsně před odchodem do penze v roce 200 už přes 100 ptáků. Nyní jich je na stejné lokalitě nejméně 200. Ptáci hnízdí nejenom v dutinách stromů, ale také v různých otvorech pod střešními krytinami. Veřejnost je v názoru na nezvyklé obyvatele kalifornských městs rozdělena. Část lidí papouškům fandí, část je nenávidí pro jejich křik, kterým je budí každodenně už okolo šesté hodiny ráno.

Ačkoli jde o invazní, tedy nepůvodní druhy, zatím nemají negativní vliv na populace původních ptáků. To by se ale mohlo změnit, pokud by papoušci rozšířili svoje terirorium mimo městské parky do venkovských oblastí. Tam by totiž mohli napáchat nedozírné škody zemědělcům.

Úvodní foto: Funtimebirdy.wordpress.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..