Jan Potůček 
Pouze do tohoto čtvrtka 12. dubna přijímá Evropská komise dotazy k připravovanému nařízení proti obchodu s invazivními druhy zvířat a rostlin. Za ty jsou považována všechna nepůvodní zvířata a rostliny, která dokáží přežít na území Evropské unie, aniž by šlo druhy, které se zde přirozeně vyskytují a dokázaly by vytlačit původní floru či faunu. Evropská komise připravuje omezení či úplný zákaz jejich držení a obchodování s nimi již od roku 2008. Nyní s tímto návrhem finišuje (k diskusi vyzývá zde).
Je mníšek nebo alexandr invazivní druh?
Problém je v tom, že připomínkovaný návrh neobsahuje žádný seznam konkrétních druhů zvířat a rostlin, jichž by se zákaz chovu a obchodování měl týkat. Vzhledem k tomu, že nařízení má být platné na celém území Evropské unie, včetně jižních států, kde dokáží ve volné přírodě přežít i některé druhy papoušků, mohl by se zákaz vztahovat i na vybrané exotické ptáky. Vždyť i našich klimatických podmínkách dokáže celoročně v přírodě přežít a rozmnožovat se třeba mníšek šedý (viz článek o experimentu z Posázaví), v zemích Beneluxu zase volně přežívají alexandři malí.
Loni uspořádala Evropská komise veřejnou konzultaci, která se usnesla na doporučení zabránit introdukci nových invazivních druhů, zavést systém včasného varování a reakce a kontrolovat a vymýtit invazivní druhy, které se již nacházejí na území EU. „Na základě této konzultace se připravuje legislativní opatření. Protože odezva byla takto radikální, nebude stačit zákaz vypouštění nepůvodních druhů do přírody nebo povinnost chovatele/pěstitele zamezit úniku do přírody. Legislativní opatření bude směřovat k zákazu jejich chovu v zajetí, k zákazu obchodu a dovozu,“ upozorňuje Dana Fraňková ze Zooparku Buštěhrad.
Dotazník Evropské komise k připravované směrnici o invazivních druzích
Diskutuje se o „humánní likvidaci“ zabavených zvířat
Pokud by byl seznam zakázaných druhů skutečně univerzální pro všechny státy Evropské unie, vedlo by to podle Fraňkové k výraznému omezení činnosti zoologických zahrad, které by se musely spokojit jen s původními evropskými druhy nebo několika tropickými zvířaty. „Zoologické zahrady snad budou mít nějaké úlevy z těchto zákazů, ovšem budou-li o ně aktivně usilovat. Budou ale výjimky pro úředně schválené záchranné chovy ohrožených druhů? Budou výjimky i pro jiná zvířata chovaná v ZOO? Jak obtížně se budou tato povolení k chovu vyřizovat?“ ptá se Fraňková.
Evropská komise se ve výzvě k diskusi o připravovaném opatření ptá, zda má být uložen zákaz dovozu a obchodování se všemi nepůvodními druhy zvířat a rostlin a jak se má v případě schválení takového zákazu nakládat s jedinci druhů, jichž se bude zákaz týkat a už se nacházejí na území EU. Dokonce zmiňuje i otázku „úředního zabavení a humánní likvidace“ rostlin a živočichů. Ruku v ruce s neexistencí konkrétního seznamu „zakázaných“ druhů to vyvolává pochybnosti, zda se se skutečně nebezpečnými invazivními druhy „nesvezou“ i neškodní exoti.
Na zákaz vypouštění nepůvodních druhů živočichů a výsadbu rostlin přitom už nyní myslí mezinárodní úmluva CITES, jejíž přílohy obsahují i faunu a floru, u níž je vyžadovaná povinná registrace nikoli kvůli tomu, že by byly ohroženy bezprostředním vyhubením z důvodu komerčního obchodování, ale právě kvůli jejich invazivním schopnostem. Na tomto seznamu jsou například želvy nádherné.
Foto: Flickr.com
[poll id=“10″]
