Papoušci a antibiotika: kontroverzní téma, o kterém se příliš nemluví

Eklektus různobarvýUVNITŘ VIDEO – Podávání antibiotik papouškovi ve chvíli, kdy je třeba mu rychle pomoci od komplikovaných zdravotních potíží, může být dost problematické. V poslední době jsem se setkal s případy papoušků starých jeden rok a více, kterým byl třeba podat antibiotika a jelikož nebyli zvyklí na příjem potravy injekční stříkačkou, musela jim být antibiotika aplikována injekcí do prsního svalu. Pro zvíře a obzvlášť pro papouška to není zrovna ideální, zvlášť když je možné tento zásah vyloučit a zvolit jinou, příhodnější formu léčby.




Jde o to, že nejen že je pro papouška samotný vpich určitě bolestivý, ale také musí procházet dalším stresem, jako je každodenní cesta k veterináři, dávání do přepravky, na kterou není papoušek zvyklý a musí na něj den co den sahat cizí člověk – veterinář nebo případně ještě někdo další, pokud majitelé nevědí, jak mají papouška rychle a bezpečně zafixovat, aby aplikace léku byla co nejkratší a tím pádem pro zvíře co nejméně stresující.

Zbytečný stres a nedůvěra k majiteli

Celý tento proces absolvoval dvouletý žako jedné mojí známé poté, co mi zavolala, že jí nezdá papouškovo chování, který sedí celý načepýřený a nežere. Po koprologickém rozboru trusu od veterináře MVDr. Petra Vitáska z Rudy nad Moravou se potvrdila moje domněnka, že se jedná o bakteriální problém, který bylo nutné začít okamžitě řešit, a to podáním antibiotik. Majitelka žaka dostala domů antibiotika ve formě tablet, jež měla nechat rozpustit ve vodě a potom podávat s trochou rozmixovaného jablka z injekční stříkačky papouškovi. Jenže v tom byl právě problém, protože žako nebyl od doby, kdy byl dokrmován, na stříkačku zvyklý a vlastně ji od té doby neviděl, takže se jí bál.

K TÉMATU: Američané vyvinuli vakcínu proti dilataci žlaznatého žaludku u papoušků, čekají ji ale léta testů

Do žaka nebylo možné lék tímto způsobem dostat ani po několika pokusech. Nezbylo tedy nic jiného než podstoupit druhou variantu, tedy aplikování antibiotik přímo do prsního svalu papouška. Protože majitelka nedokázala sama chytit papouška tak, aby pro něj bylo bezpečné injekci aplikovat, po dohodě s veterinářem jsem zaskočil do ordinace a pomohl žaka fixovat, dokud mu lékař látku neaplikoval. Samotný úkon netrval déle než pár sekund, ale jak jsem již uvedl, papoušek musel tuto anabázi absolvovat každý den několik dní po sobě, takže při posledním cestě na veterinu už nechtěl, aby se k němu doma majitelka přiblížila, protože věděl, co se bude dít a bránil se tomu. Naštěstí v tomto konkrétním případě trvala léčba antibiotiky pouhé čtyři dny a po kontrolním odběru a rozboru trusu se potvrdilo, že je vše již v pořádku, podle majitelky papoušek již první den očkování viditelně pookřál a léčba tím tedy mohla skončit.

Případ druhý: eklektus s úrazem křídla

Něco podobného, tentokrát v případě úrazu křídla eklekta různobarvého, vedlo rovněž k nutnosti navštívit veterináře. Papoušek musel do přepravky, na kterou nebyl vůbec zvyklý a posléze mu byla aplikována nitrožilně antibiotika. Což byl opět zbytečný stres, když šlo vše řešit jinak než formou podávání léku injekční stříkačkou do prsního svalu. O co tedy jde a proč to celé píšu? Jak všichni dobře víme, většina ručně odchovávaných papoušků je dokrmována injekční stříkačkou nebo lžičkou. Pokud by se mláděti sem tam dávala nějaká potrava třeba i jen jednou za dva, tři týdny ze stříkačky, papoušek na tento způsob krmení nikdy nezapomene, nebude se stříkačky bát a ve chvíli, kdy mu bude třeba podat nějaký lék, nebude ho nutné vozit k veterináři na každodenní očkování antibiotiky.

ČTĚTE TAKÉ: Ľubica Nečasová: Bornavirem trpí až 30 % všech papoušků, ale propukne jen u některých

Stejně tak by bylo možné vyřešit problém se stresováním papouška při přepravování na veterinu. I když s ním třeba majitelé za normálních okolností nikam nejezdí, zcela určitě by pro ně nebyl problém opatřit si pro papouška velikosti žaka, amazoňana nebo eklekta obyčejnou plastovou přepravku na kočky, jednou za čas ho do ní dát, projít se s ním po bytě a zase ho vyndat. Tím by se papoušek postupně zbavil strachu z přepravy.

NAPSALI JSME: Chovatelům papoušků hrozí podobné zdravotní problémy jako horníkům z povolání

Rozhodně tímto článkem NECHCI vyvolat situace, že si majitelé domácích mazlíčků začnou doma dělat nějaké míchanice, cpát je do stříkačky a podávat je papouškům. Tím by se udělalo více škody než užitku. Prostě a jasně by bylo dobré jednou za čas rozmixovat třeba jablko s banánem (popř. to, co má papoušek z těchto měkkých pochutin nejraději), dát je do stříkačky, třeba jen 5 ml, a potom to pomalu vytlačit papouškovi do zobáku, aby míchanici sám sežral. Doma máme chovný pár pětiletých papoušků arů ararauny a sedmiletého žaka, kterým takový způsob „příkrmu“ nečiní žádný problém, jak je patrné z přiloženého videa. Věřím, že tato metoda může někomu pomoci při budoucích nesnázích, které mohou nastat a bude tak o pár papoušků, zbytečně vystresovaných invazní léčbou, méně.

Úvodní foto: Zdeněk Krňávek, Operenimazlicci.cz




4 komentáře

  1. Venca napsal:

    Při podávání léčiv se mi osvědčil piškot pro zvířata, na který se lék rozpustí (tableta) nebo nakape. Některé léky bývají dosti hořké a to lze výborně zamaskovat pár mililitry imunoglukanu, který je hodně sladký a papouškům chutná. Z mých zkušeností ovšem mohu konstatovat, že pokud se například zmiňované ATB podají formou injekce, je jejich účinnost daleko vyšší a tudíž se teoreticky zkracuje léčba.

    • Zdeněk napsal:

      Účinnost ATB formou injekce nebo v podobě tablety je stejná a délka léčby je vždy individuální….

      • Venca napsal:

        Zdeňku nemohu souhlasit. Za prvé,
        při podání léku s jídlem nemůžeme vždy s jistotou tvrdit, kolik účinné látky papoušek (anebo i jiné zvíře) pozře. Za druhé, část účinné látky papoušek vyloučí s trusem. Kdežto při podání injekcí, víme přesně, kolik účinné látky vpravíme do těla maroda a nástup účinnosti léku se počítá v řádu pár desítek minut… Ano, vím, že to je pro papouška stresující podávat léky injekcí, ovšem chovatel-mazlíčkář mající doma jednoho, maximálně dva papoušky, může na tuto situaci papouška připravit, aby částečně omezil stres s tímto úkonem spojený.

        • Zdeněk napsal:

          Takže znova: Podávání, kdy se ATB aplikují do trávicího traktu, tak nemá jejich účinnost jiné působení ani rozdíl délky léčby oproti ATB formou injekce. U dávkování je vždy spodní a horní hranice, kterou stanoví lékař podle daného problému papouška. Takže pokud tuto dávku dám do např. dokrmovaci kaše do stříkačky, tak ji aplikuji celou. Jiný případ může být u piškotu, kde nemusí sníst všechno….