Současné rezervace na záchranu ohrožených druhů papoušků nestačí. Pokrývají jen 10 % potřebného území

Odlesňování a intenzivní zemědělství představují největší hrozbu pro ty druhy papoušků, které čelí bezprostřednímu riziku vyhubení. Současné rezervace na jejich ochranu nestačí, protože se překrývají pouze s 10 procenty plochy biotopů, které papoušci celosvětově obývají. Vyplývá to ze společné studie Australské národní univerzity a Národní univerzity Córdoba v Argentině. Vyhubení hrozí téměř třetině ze čtyř stovek existujících druhů papoušků, nejohroženější jsou pak ptáci z tropického podnebného pásu. Vědci se shodli, že pro jejich ochranu je klíčové zajistit rozšíření rezervací v severovýchodních Andách a jihovýchodní Austrálii. Důležité je především ochránit lesy, protože 70 procent papoušků je závislých právě na lesech.

Studie, jejíž závěry autoři zveřejnili v časopise Global Change Biology, se zabývala účinností ochrany papoušků v existujících rezervacích. Využili přitom mapy rozšíření jednotlivých druhů, stav jejich hrožení podle Červené knihy IUCN, informací o populačních trendech a míru závislosti jednotlivých druhů na lesích. Z analýzy vyšly čtyři základní geografické oblasti, kde je nutné posílit ochranu papoušků: kromě dvou výše jmenovaných také východní povodí Amazonky a ostrov Nová Guinea. Nejzásadnější by však měla být ochrana papoušků v severovýchodních Andách v Jižní Americe a v jihovýchodní Austrálii, kde se vyskytují nejvíce ohrožené druhy jako je ara červenouchý, ara kaninda, neoféma oranžovobřichá nebo latam vlaštovčí (všechny jsou vedeny jako kriticky ohrožené).

Nové kriticky ohrožené druhy podle Červené knihy IUCN: ara zelený a amazoňan ekvádorský

Odlesňování nejvíc hrozí v Amazonii a Nové Guinei

„Současná situace v těchto oblastech je zneklidňující,“ varují vědci. „Během posledních desetiletí jsme zaznamenali vysokou míru odlesňování a papoušci nemají dobré vyhlídky do budoucna ani s ohledem na problematickou politiku ochrany přírody.“ Studie také obsahuje globální analýzu očekávané těžby dřeva v klíčových oblastech a předpovídá, že severozápadní Amazonie a západní Nová Guinea budou do roku 2050 trpět vysokou mírou odlesňování. Řešením by bylo rozšíření stávajících a zakládání nových rezervací, protože nynější chráněná území pro zachování ohrožených druhů nestačí. Řada rezervací navíc vznikla bez posouzení druhového rozšíření nebo ekologických potřeb konkrétních skupin zvířat nebo rostlin.

„Dále se nám podařilo prokázat, že nejohroženější skupina papoušků má nejmenší zastoupení v chráněných územích, a to jak z globálního hlediska, tak také lokálně v jednotlivých regionech,“ uvedl spoluautor studie Javier Nori, ekolog působící na Národní univerzitě v Córdobě. „Je to další důkaz toho, že současná chráněná území postrádají účinnost při zachovávání globální rozmanitosti ptačích druhů.“ Současná taxonomie uznává 398 druhů papoušků, z toho 18 je podle Červené knihy IUCN kriticky ohrožených, 39 ohrožených a 55 zranitelných. „Papoušci patří mezi nejohroženější ptačí řády s vyšším rizikem vyhynutí oproti jiným srovnatelným skupinám ptáků,“ upozorňuje George Olah z Australské národní univerzity. Šanci změnit to mají pouze vlády jednotlivých zemí svojí politikou ochrany přírody.

Papoušci bez hranic: Nová aliance na ochranu ohrožených druhů ve Střední Americe a Karibiku

Úvodní foto: Aidan Maccormick / Asociación Civil Armónia

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..