Jan Potůček 
Podrobnou kvalitativní analýzu genomů všech 204 žijících kakapů sovích chystají vědci z mezinárodního projektu Vertebrate Genomes Project. Jejich cílem je vytvořit seznam referenčních genomů, podle nichž lze stanovit míru plodnosti konkrétních jedinců i jejich náchylnost k onemocněním, jako je aspergilóza. Právě toto plísňové onemocnění, které napadá dýchací ústrojí, je hlavní hrozbou pro divokou populaci kakapů sovích žijící na čtyřech přísně chráněných ostrovech při pobřeží Nového Zélandu. Projekt navazuje na první genovou sekvenci, kterou vědci provedli u vybraného kakapa v roce 2015. Díky ní získali kompletní přehled o jeho genetické výbavě. Následoval projekt Kakapo 125+, během něhož došlo ke genové sekvenci u všech tehdy žijících kakapů.
Bylo to vůbec poprvé, co se vědcům podařilo sekvenovat kompletní populaci nějakého živočicha. Díky tomuto kroku získali řadu nových informací o zásadních hrozbách pro tyto nelétavé papoušky. „Záležitosti jako neplodnost jsou pravděpodobně největším problémem, kterému s kakapy čelíme. Ptáci jsou buď neplodní, nebo u oplozených snůšek dochází k předčasnému úhynu embrya,“ vysvětlil pro server New Zealand Herald dr. Andrew Digby z novozélandského ministerstva životního prostředí. „Existují přitom docela silné indikace z dřívějších genetických studií s mnohem menším záběrem, které odhalily souvislost s příbuzenským křížením, a to jak u samců, tak u samic,“ dodal.
Podaří se zlepšit oplozenost vajec?
Praxe obavy vědců potvrzuje. Při poslední hnízdní sezóně v roce 2019 kakapové snesli rekordních 252 vajec, ale odchovali „pouze“ 70 mláďat. „To jsou pro reprodukci dost velké ztráty a pokud bychom jim dokázali byť jen částečně zabránit, mělo by to na populaci kakapů obrovský dopad,“ říká Digby. Dalším velkým problém je zmiňovaná aspergilóza, která v roce 2019 výrazně ohrozila hnízdní sezónu. Podle Digbyho může u kakapů hrát důležitou roli genetická predikce k tomuto onemocnění. „Je to jedna z věcí, kterou se chceme pokusit pochopit. Protože pokud by existovala určitá skupina ptáků, kteří by byli náchylnější k aspergilóze, mohli bychom je přestěhovat někam jinam,“ říká. Seznam referenčních genomů vytvoří vědci u kakapů jako u vůbec prvního živočicha na světě.
Kakapa sovího si genetici vybrali z 16 různých zvířecích druhů a závěry své studie pak hodlají aplikovat na jakéhokoli ze 70 tisíc živočichů žijících na Zemi. Kakapové se tak dostanou na úroveň laboratorních myší, octomilek, zebřiček nebo konec konců i lidí, u nichž už pokročilé genetické analýzy probíhají v laboratorním prostředí. Vůbec poprvé se tak ale stane u populace žijící v přírodě. Kakapové vědce zajímají proto, že dokázali přežít v extrémně malém počtu už od doby poslední doby ledové před více než 10 tisíci lety, protože se jim podařilo vyhnout příbuzenskému křížení, které způsobuje špatné mutace genů. To umožňuje kakapům přežít i s populací menší než 100 jedinců (v době, kdy startoval záchranný projekt, jich bylo pouze 51).
Kakapové soví stále nemají vyhráno. Přežijí až ve chvíli, kdy jich bude nejméně 500
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Chris Birmingham
