Jan Potůček 
Ara hyacintový je s metrovou délkou těla největším papouškem na světě, to však nevylučuje, že někteří jedinci mohou být výrazně menší. Že nejde o výjimku, potvrdily výsledky třicetiletého výzkumu bioložky Neivy Guedes z Anhanguera-Uniderpské univerzity v brazilském Campo Grande, která v letech 1991 až 2021 monitorovala mláďata arů hyacintových v přirozených a umělých hnízdních dutinách v Pantanalu. Výzkum spočíval v měření a vážení mláďat do jejich vylíhnutí až po osamostatnění. Výsledy potvrdili, že určitá menší část mláďat je výrazně menší než většinová populace a tento menší vzrůst jim zůstává i v dospělosti. Takoví ptáci jsou o pětinu menší a ocas mohou mít až o 70 procent kratší.
Neiva Guedes tyto papoušky nazývá „zakrslými ary hyacintovými“. Z téměř čtyř set měřených mláďat vykázalo výrazně menší rozměry 31 arů, což představuje osm procent monitorovaných ptáků. Během výzkumu vědci sice změřili výrazně více mláďat, téměř 900 (z toho 473 v přírodních hnízdních dutinách a 415 v umělých hnízdních budkách), ale pouze necelá polovina se dožila fáze, kdy byla schopna létat a sama se živit (konkrétně šlo o 396 mláďat). Podobnou úmrtnost vykazovali i „zakrslí“ arové hyacintoví. Z 31 evidovaných mláďat jich do úplného osamostatnění přežilo pouze 15, konstatovala vědkyně ve studii, kterou vydala v zářijovém čísle časopisu Scientific Reports.
Mláďata arů hyacintových v Pantanalu dostávají speciální plastové známky na krk
Mláďata mají při opuštění hnízda jen 34 cm
„Zakrslí“ arové hyacintoví vykazují rovněž o pětinu nižší hmotnost než standardní jedinci. Vědci zatím nezjistili, proč se u tohoto druhu papouška vyskytuje tak velký poměr „trpaslíků“. Nerovnoměrný vývoj mláďat může ovlivňovat hned několik faktorů, jako jsou změny teplot a úhrn srážek během hnízdní sezóny, dostupnost a kvalita potravy, rozdíl mezi pohlavími, celkový počet mláďat v hnízdě a výskyt nemocí. Arové hyacintoví se rozmnožují poměrně méně než jiné druhy velkých arů. Samice snáší během hnízdní sezóny, která v Pantanalu trvá od července do února, průměrně dvě vejce, většinou však přežije jen jedno mládě. Dospělý ara hyacintový normální velikosti pak dosahuje délky jednoho metru a hmotnosti 1,3 kilogramu. Mláďata ve fázi růstu mohou vážit ale až 1,7 kg.
Z 396 sledovaných mláďat arů hyacintových jich 381 opustilo hnízdní dutinu v normální velikosti v průměrné věku 107 dní a měli váhu 1,1 kg a délku 66,7 cm. Oproti tomu 15 „zakrslých“ arů hyacintových opustilo hnízdo v průměru až po 126 dnech, vážili 938 gramů a měřili pouhých 33,9 cm. Z mláďat o normální velikosti bylo měřeno 294 z hnízda o jednom mláděti a pouze 87 byla druhá mláďata v daném hnízdě. Z mláďat, u kterých se podařilo určit pohlaví, bylo 226 samic a 148 samců. Měřené veličiny se v závislosti na pohlaví v podstatě nelišily, až na délku ocasu. Ta byla u samců v průměru o 24 procent větší než u samic. Pokud byla v hnízdě dvě mláďata, první mělo váhu o 42 procent vyšší než druhé. „Zakrslost“ některých mláďat může podle vědců souviset s dostupností vhodné potravy poblíž hnízdišť.
Požáry v Pantanalu zničily hnízdí biotopy pro tisíc arů hyacintových. To je 15 % divoké populace
Úvodní foto: Lucas Rocha
