Pozor na plíseň u ořechů, může být silně karcinogenní!

Letošní sklizeň ořechů je v plném proudu, zejména vlašských ořechů se letos urodilo velké množství a ne každý je dokáže správně sušit a skladovat. Právě ořechy přitom velmi lehce podléhají plísni, která poté silně ohrožuje jejich konzumenty, ať už jde o lidi nebo papoušky. Uvnitř plesnivějících ořechů vznikají aflatoxiny, což jsou látky, které patří mezi mykotoxiny a vyznačují se extrémně vysokou toxicitou. Přímo poškozují zdraví lidí i zvířat, postihují zejména játra a byl u nich prokázán silný karcinogenní účinek. Náhodné pozření plesnivého ořechu ještě nemusí mít nijak hrůzné následky, ale pravidelná konzumace zkažených ořechů je velmi nebezpečná a zvláště menší zvířata, mezi které patří i papoušci, přímo ohrožuje na životě.

Na co si dát pozor při sušení a skladování

Jak takový plesnivý ořech poznat a jak předejít tomu, aby ořechy, které jste si nasbírali venku nebo koupili v obchodě, nepodlehly rychle zkáze? Při skladování všech skořápkových plodů je nutné dodržovat několik základních pravidel. Pokud jde o čerstvě nasbírané ořechy, ať už vlašské nebo lískové, musí nejprve řádně proschnout. Umístěte je v jednotlivé řadě na síto, nejlépe v místě, kde může cirkulovat vzduch, ale není tam příliš velká zima, ani nadměrné teplo. Vlašské ořechy by se neměly sušit při teplotách vyšších než 25°C, jinak hrozí, že se uvnitř zapaří a vznikne tím ideální prostředí pro vytváření plísně. Teplota v místnostnosti by měla být spíš nižší a neměla by se nějak radikálně měnit, jakékoli výkyvy ořechům totiž rovněž nesvědčí.

K TÉMATU: Jak správně sušit vlašské ořechy a kdy už jsou připraveny pro uskladnění?

Důležitý je i způsob skladování ořechů. Ať už je nasušíte sami, nebo je koupíte už sušené, ale ve skořápce, opět platí, že by měly být v suchém a vzdušném prostoru, ideálně tmavém (na světle ořechy po nějaké době žluknou) a rozhodně ne v uzavřených nádobách. Vhodnější jsou plátěné pytle, papírové sáčky nebo síťovky, v nichž mohou ořechy ještě dosychat. Letošní vlašské ořechy doschnou do fáze, kdy je možné je zkrmit nebo použít do cukroví, okolo Vánoc. Ne že by se nedaly jíst dříve, ale nebudou ještě pořádně proschlé. Ořechům škodí vlhko a velké změny teploty, i po dosušení by tedy měly být uskladněny při pokojové teplotě do 20°C (při vyšší teplotě se rychle kazí). Pro dosušování ořechů v síťovkách jsou ideální půdy, které jsou vzdušné, není tam velké teplo, ale ani tam nemrzne.

Proč je dobré vlašské ořechy půlit?

I při důkladném dodržování správného postupu při sušení a skladování některé ořechy začnou plesnivět. Na skořápce se to nepozná, špatné ořechy mohou často vypadat velmi kvalitně. Při rozlousknutí je ale plíseň jasně patrná jako chumáče bílých chloupků. Pokud tedy papouškům dáváte vlašské ořechy, ať už z vlastních zásob nebo nakupované, raději je nejprve rozpulte a zkontrolujte, zda jsou v pořádku. Papoušci by sice plesnivé ořechy zřejmě sami vyhodili na zem, pokud by ale v misce byla většina špatných, zřejmě by nějaký sežrali. Nejohroženější jsou mláďata, která ještě nedokáží sama rozpoznat, co je pro ně dobré a co nikoli, takže plesnivý ořech bez rozmyslů sežerou. A pokud si vytvoří návyk, nebudou mezi dobrými a špatnými ořechy rozlišovat ani v budoucnu.

ČTĚTE TAKÉ: Pekanové ořechy: vynikající zdroj vápníku a antioxidantů pro papoušky

„Když dáváte dost ořechů, pták ten špatný pustí ze zobáku, ani se ho nesnaží rozlousknout. Poznají to,“ říká slovenský chovatel arů a amazónků Václav Zouhar. „Jeden čas jsem dával arům para ořechy a vůbec mi to nešlo do hlavy: chytil si ho do pařátu, podíval se a pustil ho na zem. Když jsem je pak sesbíral a rozbil, každý z nich byl špatný. Ale samozřejmě, že když jim dáte jeden ořech za tři dny, sežerou i ten špatný. Je to otázka množství,“ upozornil v nedávném rozhovoru pro časopis Nová Exota a server Ararauna.cz. Vůbec nejnáchylnější na plíseň jsou burské oříšky, proto je někteří chovatelé papouškům z principu nedávají. „Nejvýznamnějším zdrojem aflatoxinů pro ptáky jsou neloupané burské oříšky, protože jsou ideálním substrátem pro jejich produkci,“ potvrzuje v odborné práci Otravy exotických ptáků brněnská veterinářka Veronika Grymová.

Jak se projevuje otrava aflatoxinem

Vznik plísní u ořechů podle Grymové významně urychluje jakékoli poškození škodlivým hmyzem, například potravními moly. „Nárůst plísně ale automaticky neznamená tvorbu mykotoxinů, protože mykotoxiny se tvoří pouze za určitých podmínek. Napříkad tvorbu aflatoxinů lze omezit skladováním krmiva v prostředí chudém na kyslík a bohatém na CO2,“ konstatuje. Nakažené krmivo se těžko odhaluje v případě, kdy chovatel zkrmuje různé směsi, které obsahují zrniny a také ořechy. Zkažené části krmiva se jednoduše ztratí mezi nezávadnou většinou a ptáci je tak mohou jednodušeji pozřít. Otrava aflatoxinem se pak projevuje apatií, hubnutím a dalšími příznaky poškození jater, tedy i náhlou a netypickou změnou barvy peří (např. u žaků prorůstání růžových pírek mezi přirozenými šedými), která vede až k cirhóze. Veterinář ji však musí potvrdit přesnou diagnostikou, pro kterou se nejčastěji využívá vzorek obsahu volete nemocného ptáka nebo kontaminovaného krmiva.

NAPSALI JSME: Cedrové ořechy: zásobárna vitamínů, aminokyselin a jódu nejen pro papoušky

„Krmivo je nutné zasílat suché, v papírových nebo plátěných sáčcích, nikdy ne v neprodyšném obalu (např. mikrotenové sáčky nebo uzavřená nádoba). Vlhké krmivo nebo obsahy volete se zasílají zmrazené,“ vysvětluje Veronika Grymová. Tato opatření jsou podle ní nutná, aby nedocházelo k nárůstu plísně a tvorbě mykotoxinů až v průběhu transportu vzorku, což by pak vedlo k falešným pozitivním nálezům. Aflatoxiny z plesnivějících ořechů snadněji zkomplikují život podvyživeným, stresovaným a jinak oslabeným ptákům. Žádná speciální terapie kromě vysazení kontaminovaného krmiva neexistuje, podle Veroniky Grymové by ale papouškům otráveným aflatoxinem mohl prospět vitamín K obsažený v zeleném krmivu, například brokolici, petrželi, kapustě nebo špenátu.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz