Nový způsob, jak zamezit nelegálnímu prodeji kriticky ohrožených kakaduů žlutolících odchycených z přírody na ptačích trzích v Hongkongu a později také v Indonésii, vyvinuly vědkyně z hongkongské univerzity. Druhý nejvzácnější druh kakadua na světě čítá pouhých 2 500 jedinců v Indonésii a na Východním Timoru a až 200 jedinců, kteří žijí volně v Hongkongu, kde se umělá populace vytvořila z ptáků vypuštěných ze zajetí nebo těch, kteří svým majitelům jednoduše ulétli. Právě tyto ptáky přitom často odchytávají prodejci z hongkongských ptačích trhů a vydávají je za jedince odchované v zajetí. Počet nabízených kakaduů žlutolících ale neodpovídá statistikám legálně dovážených či odchovaných ptáků v zajetí. To přimělo vědce k úvahám, jak rozlišit odchyceného a odchovaného papouška.
Ekoložky z Conservation Forensics Laboratory, výzkumného oddělení pro ekologii a biologickou rozmanitost při hongkongské univerzitě, vyzkoušely metodu analýzy specifických izotopů (SIA) a izotopickou analýzu jednotlivých environmentálních polutantů (CSIA) z peří jednotlivých papoušků. Zjednodušeně řečeno zkoumaly, zda se u ptáků chovaných v zajetí a těch z volné přírody liší hodnoty uhlíku a dusíku v peří. Kakaduy v zajetí totiž chovatelé krmí jinak, než jak by se papoušci živili ve volné přírodě, a tudíž by se měly lišit i hodnoty těchto prvků. V druhém kroku pak ekoložky ověřovaly hodnoty izotopů spojených se specifickými aminokyselinami. Těmito analýzami potvrdily, že stabilní hodnoty izotopů uhlíku i dusíku se u ptáků chovaných v zajetí a žijících v přírodě zásadně liší, což potvrzuje, že jejich strava je výrazně odlišná.
Kriticky ohrožení kakadu žlutolící mají záložní populaci v Hongkongu. Hnízdí mezi mrakodrapy
Nadějný nástroj pro orgány ochrany přírody
Izotopy spojené se šesti zkoumanými aminokyselinami vykazovaly také významně odlišní hodnoty. Nejvýraznější rozdíly vědkyně zaznamenaly u valinu. Zásadní podíl na tomto výzkumu má Dr. Astrid Andersson, jež provedla všechny potřebné analýzy. Záštitu a odborný dohled nad testy měla ředitelka výzkumného centra Dr. Caroline Dingle. Jednoznačné závěry analýzy umožní, aby hongkongské úřady v budoucnu využívaly tyto testy pro určování původu kakaduů žlutolících nabízených na ptačích trzích. „Legální obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami vytváří příležitosti pro prodej nelegálně odchycených živočichů z přírody, protože je velmi obtížné rozlišit, zda pochází z přírody nebo z chovu. Tento problém je běžný v mnoha oblastech obchodu z volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami,“ říká Dr. Astrid Andersson.
„Jde o exotická zvířata, ozdoby či mořské plody, tedy různé taxony. Výsledky našich analýz SIA a CSIA představují mocný nástroj pro vládní orgány při potírání obchodu s divokými zvířaty,“ míní vědkyně. Zejména analýza CSIA jako sekundární validační krok pro zpřesnění analýzy SIA je pro tento účel podle Andresson velmi slibná a otevírá cestu pro další výzkum. Kakadu žlutolící spadá do první přílohy CITES, úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin. V zemích, které přistoupily k CITES, tak prodejce musí prokázat legální původ zvířete a získat od národních úřadů výjimku ze zákazu obchodování s těmito živočichy. CITES však neplatí ve všech zemích světa a případný nelegální původ zvířat tak bude možné prokazovat právě touto metodou analýzy izotopů konkrétních prvků v peří papoušků.
Indonéské úřady bijí na poplach: kriticky ohrožených kakaduů žlutolících dramaticky ubývá
Úvodní foto: Astrid Andersson, The University of Hong Kong