Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Na pouhých 107 exemplářů klesl počet divoce žijících kakaduů žlutolících v indonéské provincii West Nusa Tenggara, která zahrnuje západní část souostroví Malé Sundy s ostrovy Lombok a Sumbawa. Papoušek, který je od roku 2007 veden jako kriticky ohrožený v Červené knize IUCN, je momentálně druhým nejohroženějším kakaduem po příbuzném kakaduovi filipínském. V celé Indonésii žije posledních 1,5 až 7 tisíc pohlavně dospělých jedinců a jejich počty neustále klesají. Důvodem je především nelegální odchyt.
Nelegálním odchytům nezabránilo ani zatýkání
Kakadu žlutolící patří mezi nejcenější úlovky indonéských pašeráků ptáků. Podle Tri Endang Wahyunie z indonéské Agentury na ochranu přírodních zdrojů je loven výhradně na objednávku a jeho cena na černém trhu dosahuje pěti milionů indonéských rupií, což je v přepočtu asi 514 amerických dolarů (něco přes 10 tisíc korun). „Naši lidé zatkli několik nelegálních lovců, kteří byli obviněni z obchodování s kakaduy žlutolícími, ale nelegální odchyty těchto papoušků pokračují dál,“ postěžoval si Wahyuni indonéskému listu The Jakarta Post.
Zájem o kakaduy žlutolící vzrostl zejména po roce 2000, kdy stoupla jeho cena na černém trhu. „Aby se zabránilo vyhynutí tohoto druhu, budeme muset přijmout určitá opatření, včetně provádění rutinního sběru dat o jeho populaci a zlepšování podmínek v hnízdních biotopech,“ konstatuje Wahyuni. Pašeráky neodrazují ani poměrně přísné tresty: za nelegální lov, zabíjení, zadržování nebo obchodování s chráněnými druhy živočichů v Indonésii hrozí pět let vězení a pořádková pokuta 100 milionů rupií, což odpovídá 200 tisícům korunám.
Na některých ostrovech už vyhynul
Poslední sčítání kakaduů žlutolících v provincii West Nusa Tenggara odhalilo, že v chráněných oblastech, jako je pohoří Tambora, ostrov Moyo a okres Jereweh na západní Sumbawě, žije už jen 87 ptáků. Dalších 20 jich přežívá v pralese Tatar Sepang v okrese Sekonkang na hlavním ostrově provincie Nusa Tengarra. Největší problémy s nelegálním odchytem zaznamenávají ochránci přírody v pohoří Tambora, na západní Sumbawě a v oblasti Rinjani. Není však v silách agentury, aby neustále kontrolovala všechna tato chráněná území.
„Kromě toto se kakadu žlutolící jen velmi pomalu rozmnožuje. Má jen jednu snůšku ročně a tu tvoří pouhá dvě vejce. Pomalé tempo rozmnožování těchto papoušků může také souviset s konkurencí jiných druhů ptáků, s nimiž musí bojovat o vhodné hnízdí dutiny,“ míní Tri Endang Wahyuni. Kakadu žlutolící přitom není velký bojovník, pokud jeho dutinu obsadí jiný pták, většinou ji nebrání a hledá jinou. Na některých indonéských ostrovech byl již vyhuben, například od roku 1987 se už nevyskytuje na Masalembu a od roku 2012 patrně ani na Lomboku. Oproti tomu několik stovek zdivočelých ptáků žije v Hong Kongu.
Kakaduy žlutolící podporuje i projekt WPT 3
Nejvíce kakaduů žlutolících přežívá na Sumbě, kde jich je podle mezinárodní organizace BirdLife International od 3,2 do 5 tisíc. Dalších 500 žije na Komodských ostrovech (zde jenom v letech 2000 až 2005 klesl počet volně žijících kakaduů žlutolících o 60 procent), 200 až 300 na Východním Timoru a stejný počet i na Sulawesi. Od roku 2009 probíhá na ostrovech Masakambing a Masalembu ochranářský projekt, který informuje místní vesničany o důležitosti ochrany kakaduů žlutolících a zdůrazňuje úředníkům a policistům jejich roli v boji s pašeráky ptáků.
Do záchrany kakadua žlutolícího se zapojila i mezinárodní organizace World Parrot Trust, která koncem roku 2012 vyhlásila projekt WPT 3 na ochranu tří papouščích druhů: kromě zmíněného kakadua také ary zeleného a ary kanindy. Organizace zorganizovala celosvětovou sbírku, jejíž výtěžek finančně pokryje projekty přímo v místech výskytu zmíněných papouščích druhů, včetně vyvěšování umělých hnízdních budek a reintrodukčních programů.
Úvodní foto: www.birdsofeden.co.za
