UVNITŘ VIDEO – První tři ary kobaltové získalo do svého chovu německé Sdružení pro ochranu ohrožených papoušků (ACTP). Se souhlasem brazilské vlády, která si činí nárok na všechny papoušky tohoto druhu chované v zajetí, je dovezlo od katarské záchranné stanice Al Wabra, jíž se daří ary kobaltové pravidelně odchovávat. „Po více než 60 letech se ara kobaltový vrací do Německa. Naposledy bylo možné tohoto extrémně vzácného papouška spatřit v únoru 1944 v berlínské zoo, odkud byl poté odvezen, aby byl ochráněn od blížící se válečné fronty,“ uvedlo ACTP na své oficiální stránce na Facebooku, kde zveřejnilo krátké video z mobilního telefonu, na kterém jsou vidět tři arové kobaltoví v jeho karanténě.
Chovný program jako s ary škraboškovými
„Pod záštitou brazilské vlády a společně s naším partnerem Al Wabra Wildlife Preservation (AWWP) z Kataru jsme byli schopni tento druh vrátit zpátky do Německa, abychom založili jeho chov. Jsme velmi rádi, že po našich úspěších se záchranným programem arů škraboškových můžeme přispět k dalšímu národnímu projektu brazilské vlády,“ napsalo sdružení. Neopomnělo přitom dodat, že ara kobaltový je jedním ze dvou zbývajících modrých druhů arů žijících ve volné přírodě. Četněji je zastoupen jeho známější příbuzný ara hyacintový, naopak v přírodě byl již vyhuben ara škraboškový, jichž je v zajetí na celém světě chováno jen 110 jedinců (z toho část v chovném zařízení ACTP). Arů kobaltových je v zajetí drženo ještě méně než arů škraboškových, přitom v přírodě jejich populace posiluje.
K TÉMATU: Arů kobaltových v Brazílii zase přibylo. Potvrzuje to nejnovější sčítání v jejich hnízdištích
„Díky neustálé ochraně přírodních stanovišť a zastavení nelegálního obchodu počet arů kobaltových stoupl zpět na přibližně 1 300 jedinců. Nicméně tento druh je stále považován za extrémně ohrožený,“ konstatuje ACTP. Sdružení již před časem nechalo ve svém chovném zařízení Schöneiche u Berlína postavit celý komplex voliér pro ary kobaltové. Rozestavěné voliéry bylo možné vidět i v loňské reportáži z návštěvy u ACTP, kterou vydal časopis Nová Exota. Tehdy zakladatel ACTP Martin Guth deklaroval, že ary kobaltové získá do několika málo měsíců. Podařilo se mu to díky dobrým vztahům s brazilskou vládou, které ACTP v letošním roce věnovalo dvě loni odchovaná mláďata ary škraboškového. Odobně ACTP spolupracuje i s vládami karibských ostrovních států Svatá Lucie a Svatý Vincent na ochraně amazoňanů ohnivých a mnohobarvých.
V Německu je bude chovat i Zoo Wuppertal
„Jsme velmi rádi, že naším chovem (arů kobaltových) budeme moci přispět k dlouhodobému přežití tohoto druhu. Děkujeme brazilské vládě a AWWP za jejich důvěru v naši práci a těšíme se na úspěšnou spolupráci!“ napsalo ACTP na svém Facebooku. Sdružení ale nebude v Německu jedinou insitucí, která bude chovat ary kobaltové. Plán na založení chovu tohoto modrého ary má i zoologická zahrada ve Wuppertalu, která letos v březnu představila projekt velké proletové voliéry pro velké ary Aralandia, na kterou mají navazovat chovné voliéry s ary kobaltovými. Ptáky má zoo získat z Loro Parque na Terenerife, kde je jeden z největších chovů těchto papoušků na světě a poslední dobou se je tam daří množit dokonce lépe než ary hyacintové.
ČTĚTE TAKÉ: Další evropská zoo vystaví ary kobaltové: v německém Wuppertalu jim staví Aralandii
Chov arů kobaltových v kolonii plánuje i pražská zoologická zahrada, která před pěti lety získala tři tyto papoušky zabavené Celní správnou a Českou inspekcí životního prostředí u českých chovatelů. Letos k nim přibyli další dva ptáci, které si zoo dovezla ze zahraničí. Všechny papoušky chce umístit do společné voliéry s imitací skalní stěny s hnízdními norami, v nichž arové kobaltoví hnízdí ve svém přirozeném prostředí na severovýchodě Brazílie. Voliéra bude součástí nového Rákosova pavilonu, jehož stavba právě probíhá a pražská zoo by ho měla otevřít v roce 2017. Ary kobaltové v Evropě chová ještě jeden soukromý chovatel ve Švýcarsku. Mimo Evropu jsou kromě Kataru chováni už jen v Brazílii, kde se nedávno Zoo Sao Paulo podařilo odchovat jedno mládě.
Úvodní foto: ACTP, koláž Ararauna.cz
[poll id=“93″]