Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Na návštěvě u Jana Barvíka, chovatele nestorů kea, trichů orlích a stavitele voliér

UVNITŘ FOTOGALERIE – Málokterý chovatel žije svým koníčkem natolik, že se mu postupně stane zaměstnáním. Janu Barvíkovi z jihomoravského Kobylí se to přihodilo. Před několika lety pověsil na hřebík podnikání s obráběním kovů a vrhnul se na navrhování a stavby voliér na zakázku. Nejen pro exotické ptáky, stavěl už i výběhy pro opice a další zvířata. Sám je ale také chovatelem, kterému se podařilo úspěšně odchovat kakaduy inka, amazoňany žlutokrké či vějířové a momentálně se soustředí na chov málo rozšířených nestorů kea, vzácných trichů orlích, ale také měkkožravých a hmyzožravých ptáků.


Zvědaví amazoňani a bázliví žakové

Na návštěvu jsme vyrazili v parných letních dnech, kdy se teplota ve stínu pohybovala na takřka trojnásobku toho, co zažíváme nyní koncem září. Není tedy divu, že jsme hned po příjezdu do Kobylí ve venkovních voliérách nenarazili takřka na žádné ptáky – skoro všichni se schovávali ve stinném zázemí. Jako první nás přišel uvítat párek amazoňanů žlutokrkých, velmi zvědavých papoušků, kteří jsou částečně ochočení a umí opakovat i několik slov. Janu Barvíkovi se je daří pravidelně odchovávat, v době naší návštěvy měl jedno mládě v inkubátoru na ruční dokrmování (na tyto papoušky se v Česku pomalu vypisuje pořadník, protože jich v tuzemských chovech rapidně ubývá a zájem o ně naopak stoupá).

PŘEČTĚTE SI TAKÉ ROZHOVOR: Jan Barvík: Z čínských pletiv voliéry nestavím, nejsou kvalitní. Cena není všechno

To v sousední voliéře, kterou obývají žakové, bylo ticho a pusto, a nezměnilo se to po celou dobu naší prohlídky. „Žaky mám z odchytu a jsou hodně bázliví, příliš často je ve venkovní voliéře nevídáme ani my. A když jim vyměním bidlo ve výletu, třeba i týden se tam neodváží,“ popisuje Jan Barvík trampoty s bojácnými papoušky. Při čištění voliér prý velmi často zalezou do budky a dlouho se neodváží vylézt. Jen málokdy se je podaří natolik překvapit, že už nestihnou zapadnout do budky a musí před chovatelem uniknout do venkovního výletu. Takové chování je ale u odchytových žaků běžné, jejich mláďata už tak bázlivá nejsou.

Chovný pár amazoňanů vějířových u Jana Barvíka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Řada venkovních voliér, které si Jan Barvík vybudoval jako první. V pozadí je vidět věž hasičské zbrojnice, která přímo sousedí s pozemkem chovatele. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Pět let čekání na pozemek pro voliéry

Žakové byli první velcí papoušci, které si Jan Barvík pořídil. První pár získal v roce 1998, v době, kdy se stěhoval do novostavby v Kobylí, kde si začal budovat venkovní voliéry. „Ještě jsme neměli ani dodělaný dvůr, a už jsme v suterénu domu chovali ptáky,“ vzpomíná. Budování venkovních voliér se zkomplikovalo vyjednáváním se sousedem, od kterého chtěl Jan Barvík odkoupit část pozemku na vybudování zázemí se zimovištěm. Trvalo to pět let a poté se mírně zkomplikovalo i shánění stavebního povolení. „Chtěl jsem stavět legálně, aby to nebylo nijak napadnutelné, a další ze sousedů si vyžádal posudek od hygieny a veteriny. Tam na mě koukali dost překvapeně, protože jsem byl první chovatel papoušků, který je nemá na živnost a  přišel za nimi s takovou žádostí,“ líčí Jan Barvík.

Nicméně posudek získal a voliéry postupně vystavěl. Přesunul do nich část ptáků ze suterénu domu a další řadu voliér vystavěl naproti těm prvním (chovatelova manželka doplňuje, že jim za oběť padl bazén, který byl na tomto místě). Do těch si pořídil kakaduy inka, a dnes v nich chová nestory kea. „S inky se mi dařilo, ale třetí chovný rok mi samec napadnul samici a málem ji zabil. Dostala se z toho, pár se dal znovu dohromady, ale pro mě to byl tak otřesný zážitek, že jsem ptáky prodal a pořídil si místo nich key,“ vysvětluje chovatel. Nicméně za tříleté odchovy inků si mohl pořídit další zajímavé ptáky a ti postupně začali plnit další voliéry. Nejen nestorové kea, ale už dříve se u Barvíků objevili amazoňani vějířoví, papoušci chocholatí či charmozíni papuánští.

Chovná voliéra s nestory kea je umístěná do kryté zimní zahrady (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Tatéž voliéra zvenku (vlevo), ke které chovatel přibudoval další řadu menších voliér pro měkkožravé a hmyzožravé ptáky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Ťuhýky stračí si Jan Barvík pořídil na chovatelské burze v Nitře, kam je dovezl maďarský chovatel (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Voliéry venku, ve sklepě i v podkroví…

V původních suterénních prostorech chová Jan Barvík amazónky (sází na klecový chov a daří se mu), papoušky senegalské a latamy vlaštovčí. Další amazónky, ale především měkkožravé ptáky jako vousáky, umístil do podkroví domku, v jehož přízemí má odchovnu s inkubátory a přímý vstup do zázemí prvních venkovních voliér. „Původně jsem tu měl prostor pro stůl na ping-pong, ale kvůli problémům se zády jsem se mu už nemohl věnovat, a tak jsem místo využil jinak,“ popisuje. Voliéry jsou umístěné v řadě podél šikminy a stěny v nich jsou pomalované obrázky stromů. „Viděl jsem to tak u jednoho zahraničního chovatele a líbilo se mi to,“ říká Jan Barvík a ukazuje zlepšovák pro uklízení jednotlivých boxů – jakýsi velký nástavec, dá se říci přenosnou klec, kterou přistaví k čelní stěně čištěné voliéry, takže potom může v klidu otevřít dvířka a čistit, aniž by riskoval, že mu ptáci ulétnou do pokoje.

Voliéry v podkroví obývají především měkkožraví ptáci, v době naší návštěvy tu ale Jan Barvík měl i amazónky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Jan Barvík prakticky ukazuje, jak používá speciální nástavec při čistění voliér, aby předešel úniku chovaných ptáků do prostoru v podkroví (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Vozík pro rozvážení krmiva, v podkroví u voliér je k dispozici i dřez s dalšími pomůckami (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Chovatel nás také upozorňuje na vlastní řešení krmných pultů, které nejsou otočné, ale vysunovací. Nejprve se musí otevřít malá dvířka, která mají pant v dolní části krmného pultu, takže je majitel při krmení ptáků nikdy nezapomene zavřít a zajistit. „Dříve jsem míval pant nahoře, ale pak jsem dvířka zapomínal zajišťovat a jen volně visela dolů, takže se někteří ptáci mohli dostat ven,“ vysvětluje Jan Barvík. Ale to už jdeme do jeho odchovny, kde jsou zrovna ve dvou inkubátorech mutační mníšci šedí, žakové a amazoňan žlutokrký. Chovná sezóna prý letos nebyla příliš dobrá, stejně jako v posledních zhruba třech letech. „Přičítám to počasí, velkým výkyvům teplot a rychlým změnám, na které ptáci nejsou zvyklí,“ říká Jan Barvík. Slabé sezóny ale bývaly i dřív a vždycky je vystřídala plodná léta, takže je snad na co se těšit.

Stěny v podkrovních voliérách mají nakreslené siluety stromů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Krmné pulty s dvířky, která Jan Barvík umístil pantem dolů. Opačné řešení s pantem nahoře se mu v minulosti vymstilo, protože zapomněl dvířka zajistit a ptáci ulétli do pokoje. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Podkrovní voliéry obsadil Jan Barvík především měkkožravými ptáky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Velká smůla s trichy orlími

A na co se těší Jan Barvík? Rád by rozmnožil nestory kea, které si pořídil od jihočeského chovatele a veterináře Lubomíra Palkoviče. Ten je před pěti lety odchoval jako první v Česku. Další velkou výzvou jsou trichy orlí, které Jan Barvík získal přede dvěma lety. Šlo o dva čtyřleté páry, ovšem minulou zimu mu krátce po sobě uhynuly obě samice. Jednu napadnul samec, druhá zřejmě podlehla infekci po pozření špatného krmiva (stejnou potíž chovatel řešil i u samce, ale toho se podařilo zachránit). S jistotou to ale Jan Barvík neví. „Mám ji stále schovanou v mrazáku, chtěl bych si ji nechat vycpat. Předtím ale půjde na pitvu, abych měl jistotu ohledně příčiny úhynu,“ říká.

Dva zbylí samci trichů obývají dvě největší samostatné voliéry a v podstatě je chovateli blokují. Sehnat k nim stejně staré, tedy šestileté samice, je prakticky nemožné, protože pohlavně dospělé samice jsou „nedostatkovým zbožím“ v celé Evropě. Samců je dostatek a samostatně jsou prakticky neprodejní, tedy alespoň ne za tu cenu, za jakou je chovatel zakoupil. Jan Barvík proto uvažuje, že si znovu pořídí dva mladé páry a pak se starších samců zbaví. „Kdybych k nim sehnal mladé samice, riskoval bych, že je samci, kteří půjdou do toku, napadnou a zraní nebo dokonce zabijí,“ připomíná důvod úhynu své první samice, která se samcem „nepotkala“ v toku (rok předtím to bylo naopak, ale chovatel stačil včas reagovat a oba ptáky od sebe oddělil).

Dva dospělí samci trichů orlích, kteří Janu Barvíkovi zbyli po úhynu samic (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Mláďata mutačních mníšků šedých v odchovně Jana Barvíka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Jan Barvík u inkubátorů s letošními odchovy (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Krmení zabere denně skoro čtyři hodiny

Od trichů se ještě přesouváme k voliérám s měkkožravými ptáky, obdivujeme v nich nepříliš známé ťuhýky stračí. „Narazil jsem na ně na burze v Nitře, v přepravce je tam měl jeden maďarský chovatel. Zalíbili se mi, tak jsem si je odtamtud přivezl,“ vypráví Jan Barvík. To už sedíme pod pergolou a povídáme si společně s chovatelovou ženou a vydavatelem časopisu Nová Exota Janem Sojkou. Zajímá nás, jak Barvíkovi stíhají všechny ptáky denně nakrmit a kdy s tím začínají. „S přípravou krmiva, která nám zabere asi hodinu, začínáme v půl sedmé. Potom začínáme v suterénu, kde máme amazónky a postupně se přesouváme s připraveným krmivem do dalších voliér,“ přibližuje Jan Barvík každodenní chovatelský rituál.

Hotovo mívají Barvíkovi okolo desáté dopoledne, a mezitím ještě stihnou dokrmovat mláďata. „Jsou ovšem dny, kdy jsem na cestách kvůli zakázkám na voliéry a veškeré krmení musí obstarat manželka,“ přiznává Jan Barvík. Ptáme se ještě, zda při tak velkém počtu chovaných ptáků nebývají problémy se sousedy kvůli hluku. „Jakmile ptáci začnou navečer řvát, zaháníme je do zázemí a zavíráme, takže ne. Spíš jsme řešili opačný problém: přímo v našem sousedství je hasičská zbrojnice a v ní se čas od času konají různé oslavy, a z věže pravidelně každý měsíc pouští na zkoušku houkačku, takže naši ptáci jsou první na ráně,“ stěžuje si Jan Barvík.

Suterénní voliéra pro latamy vlaštovčí (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Jan Barvík ukazuje chovné klece s amazónky, které má umístěné v suterénu svého rodinného domu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Amazónek černotemenný si prohlíží neznámé návštěvníky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

S hasiči si nakonec chovatel domluvil určitý kompromis, horší to prý bývá s návštěvníky vinných sklípků, kteří procházejí okolo jejich domu pozdě v noci či nad ránem. „Když je slyší keové, ozývají se jim. Jedni lidé jim začali odpovídat, sedli si na lavičku před náš dům a „konverzovali“. Když se vám to stane ve tři hodiny ráno a máte vstávat do práce, je to problém,“ říká Jan Barvík. Některých ukřičených papoušků se sám zbavil, k nevydržení to prý bylo se samci eklektů různobarvých nebo s alexandry čínskými. „Jinak to je ale klasika: ptáci si zařvou svoji půlhodinku ráno a večer, potom je klid. Důležité je, aby nevyřvávali ve čtyři hodiny ráno,“ uzavírá chovatel.

Papoušci senegalští v suterénní voliéře (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Amazónky šupinkové chová Jan Barvík v menší voliéře v suterénu domu ve stejné místnosti jako papoušky senegalské a další druhy amazónků (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)


Předchozí článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 20. až 22. září 2013

Dálší článek

Zdeněk Krňávek: Zakládáme klub chovatelů volně létajících papoušků

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější