Na návštěvě ptačího domu chovatele Oldřicha Deliše z Chrastavy

UVNITŘ GALERIE – Někdy se stane, že se záliba či koníček poněkud vymkne z rukou a přeroste člověku přes hlavu. V tom dobrém i v tom špatném slova smyslu. Dá se říci, že to je případ Oldřicha Deliše, vášnivého chovatele a neustálého budovatele nových a nových voliér v Dolním Vítkově u Chrastavy na Liberecku. Před lety zde zakoupil rozsáhlé stavení s pilou a postupně ho přebudoval na ptačí dům či park, který asi nemá z hlediska českých soukromých chovatelů obdoby (pokud tedy nepočítáme moderní a rozsáhlá zařízení například u Čestmíra Drozdka). Zkrátka si představte velkou dřevěnou stavbu, která je ze všech stran obehnána voliérami, další jsou uvnitř v přízemí, prvním i druhém patře, na balkonech, verandách a zkrátka všude, kde je kus volného prostoru, který se dá zasíťovat.

Nedá se říci, že by se Oldřich Deliš vyloženě specializoval na nějaké konkrétní druhy ptáků. Narazíte u něj jak na papoušky, tak na hmyzožravé ptáky, krkavcovité, drobné exoty, ale i kachny nebo pštrosy. Všemu vévodí mohutná kovová voliéra na dvoře stavení, kterou obývá několik druhů velkých arů chovaných pohromadě. Často jde o různě hendikepované či postižené ptáky, kteří se mohou spárovat s kýmkoli, takže třeba jedna ara ararauna tvoří pár se škublým arou vojenským, dále tu jsou arové arakangy, zelenokřídlí a jeden ara červenouchý. Ptáci mají v dispozici několik hnízdních budek a jedna ararauna si kupodivu zvolila prkennou budku na výšku vhodnou spíše pro australské papoušky, která by svými rozměry vyhovovala spíše papouškům královským. Přesto se do ní ararauna vejde a když vyleze, nemá nijak zlámaný ani ohnutý ocas.

Ara ararauna s arou vojenským ve velké společné voliéře u Oldřicha Deliše (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Amazoňané pomoučení sousedí s voliérou velkých arů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Kakadu molucký je ve voliéře společně s amazoňany pomoučenými (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Jeden z několika arů arakang v chovu Oldřicha Deliše (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Mezi velkými ary nechybí ani jeden ara červenouchý (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Chovný pár aratingů skvrnitých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Společná voliéra pro velké druhy arů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Cílený chov kříženců velkých arů

Arové jsou asi hlavní papouščí představitelé ptačího domu Oldřicha Deliše. Kromě velké společné voliéry na ně narážíme i v několika samostatných voliérách nejen ve dvoře domu, ale uvnitř, kde dokonce jeden pár složený z ary ararauny a ary zelenokřídlého zrovna krmí mláďata. Procházíme tiše okolo jejich voliéry a míříme přes velký a prázdný sál, který připomíná někdejší sály určené pro zábavy v restauraci (připomíná to i osamělý kulečníkový stůl uprostřed), na jehož konci je voliéra s kakaduy žlutočečelatými. Dalšími dveřmi se dostáváme do místnosti, kde jsou hned proti nám dvě obrovské voliéry s papoušky žako a vlevo je průchod do další místnosti, která může mít 12 na 12 metrů a z obou stran má po třech čtyřmetrových voliérách. V jedné jsou krkavci bělokrcí, v dalších loriové, jinde bažanti nebo různé druhy středně velkých papoušků.

V místnosti je poměrně tma, proto se přesouváme dál a ocitáme se u východu na verandu, ale ještě předtím míjíme velkou prosklenou stěnu, přes kterou je vidět do vegetací bujně zarostlé voliéry s hmyzožravými ptáky. Nutno říct, že „nepapoušci“ mají u Oldřicha Deliše opravdu hezky koncipované voliéry, které jsou k nerozeznání od divoké přírody. Ptáci v nich sice často nejsou moc vidět, protože se mohou skrýt v listoví, ale je to pro ně určitě skvělé prostředí. Papoušci mají běžné voliéry a klece bez vegetace, kterou by stejně brzy zlikvidovali. Míjíme klec s ochočeným kakaduem žlutočečelatým sumbským a také voliéru s loskutáky, kteří na nás pokřikují cosi ve smyslu „Čau drsňáku!“ a přes verandu vycházíme za dům, kde se nachází umělé jezírko s několika okrasnými kachnami. Ještě než stačíme sejít ze schůdků, už se k nám žene skoro dvoumetrový emu hnědý v naději, že mu neseme nějakou dobrotu.

Voliéry pro hmyzožravé ptáky a krkavce (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Pohled na celý ptačí dům Oldřicha Deliše. Všechny balkony jsou zasíťované a jsou na nich další ptáci. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Aratingům skvrnitým se u Oldřicha Deliše daří (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Nádherné prostředí voliér pro hmyzožravé ptáky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Téměř kompletní vnitřní prostory domu jsou zaplněné voliérami (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ochočený kakadu žlutočečelatý sumbský (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Oldřich Deliš chová i dva pštrosy emu hnědé (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Skvělé místo pro hmyzožravce, pro papoušky už méně

Emu má však smůlu, místo pamlsku ho vítají naše mobily – každý chce mít snímek s pštrosem. Oldřich Deliš nám ukazuje rozestavěnou voliéru pro další hmyzožravé ptáky, jejímž středem protéká potok s malým vodopádem. Skvěle zapadá do konceptu další řady voliér před domem, kde vidíme různé timálie, majny, sojky a další menší druhy ptáků, ale i další pár krkavců bělokrkých a v navazující kovové voliéře pár aratingů skvrnitých. Procházíme jakousi zahrádkou, která tvoří dvorek mezi řadou voliér zasazených do původního porostu, kdy z některých přímo rostou vysoké smrky. Vypadá to opravdu krásně, všechno je hustě zarostlé a ptáci se tu musí cítit bezpečně. Vtom málem šlápneme do skupinky malých kachňat, které se přibatolí s matkou pekingskou kachnou z nějakého křoví a v jiném zase rychle zmizí. Někteří ptáci se tu zkrátka pohybují na volno, včetně okrasných hrdliček…

Jakmile máme po necelé hodině prochozený celý ptačí dům i jeho okolí, seznamuje nás Oldřich Deliš se svými dalšími plány. Nejen s rozestavěnými voliérami, na které jsme už narazili, ale i s dalším plánovaným jezírkem a také představou, že by se v jeho hospodářství jednou mohla uspořádat ptačí výstava, protože v Liberci se už podobná akce mnoho let nekonala. Na jednu stranu je obdivuhodné, co všechno zvládne vybudovat jeden nadšený chovatel, ale udržovat tak rozsáhlý chov je nesmírně náročné a ve dvou lidech prakticky na hranici fyzických možností. Pak už samotné nadšení nestačí a každé další rozšiřování chovu situaci komplikuje – i s ohledem na budoucnost.

Rozestavěná nová voliéra, kterou protéká potok s malým vodopádem (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Kam se člověk podívá, všude nějací ptáci (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Pár kakaduů žlutočečelatých má pro sebe celý bývalý společenský sál (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Obrovské vnitřní voliéry v prvním patře budovy (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Průhled do voliéry hmyzožravých ptáků (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Všechny vnitřní voliéry jsou velmi prostorné (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Pohled z horního patra na dvůr před voliéru s ary. O bezpečnost celého hospodářství se starají dva „chlupáči“. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

5 komentářů

  1. Vladimír Mikule napsal:

    Zdravím,
    na fotce pštrosa je emu hnědý z Austrálie, ne nandu pampový (ten je menší, dosahuje maximálně 170 cm, emu až 190 cm).
    S pozdravem
    Vladimír Mikule
    Brno

  2. Michal Balabán napsal:

    Dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat, zda je z Vašich zkušeností v pořádku, jak jsou papoušci umístění uvnitř budovy, tak jako v tomto případě? Působí to na mě dojmem, že komfort chovanců je značně omezen, co se týká světla, vzduchu, vlhkosti, deště (sprchy).
    Vůbec to prosím není myšleno jako kritika, jen mi to už delší dobu vrtá hlavou, papoušky takto chová spousta chovatelů, takže si říkám, že mi nejspíše něco uniká. S pozdravem a přáním hezkého dne Michal Balabán

  3. Martina Koutská napsal:

    Moc krásné a kousek od baráčku ráda bych pana chovatele navštívila určitě bych se dozvěděla spousty informací o chovu 👍

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..