Dana Havelková: K chovatelství papoušků jsem se vrátila po 16 letech a nelituji

UVNITŘ FOTO – Chovu papoušků se věnovala už jako malá holka a chovatelská vášeň ji neopustila ani v dospělosti. Po mnohaleté pauze se zkusila vrátit k někdejšímu koníčku a nyní už plánuje druhou řadu voliér pro velké druhy papoušků. Dana Havelková z Opatovic nad Labem představila svoje chovné zařízení v reportáži, kterou Ararauna.cz vydala minulý týden. Zároveň našemu webu poskytla rozhovor, v němž přibližuje svoje zkušenosti s chovem jihoamerických papoušků a kakadu, a líčí svůj klasický chovatelský den. Pohovořili jsme i o jejích plánech do budoucna.




Jak ses vlastně dostala k chovu papoušků?

Papoušky choval už můj tatínek a já jsem po něm neustále chtěla nějakou klec, o kterou bych se starala sama. V sedmi letech jsem si o ni napsala Ježíškovi. Postupně jsem pak měla andulky, kanáry a zebřičky. Šlo ale jen o několik ptáků, ochočenou andulku a pár klecí v bytě a potom na malé zahrádce. Po svatbě muselo jít chovatelství stranou, protože jsem se přestěhovala a poměrně brzy jsme měli rodinu. K papouškům jsem se vrátila až v době, kdy našim dcerám bylo okolo patnácti let.

Co byl ten prvotní impuls?

Asi úmrtí mého tatínka. Rodiče se zrovna také přestěhovali a chtěl se vracet k chovu ptáků. Pustila jsem se do toho místo něj. Nevěděla jsem, jestli mě to bude bavit tak jako v dětství. Bylo to takové rozhodnutí po jednom návratu z dovolené, že si pořídím agapornise a kanáry. Klece jsem měla schované ještě od dětství a vyrazila jsem do Kolína na burzu. Moc jsem toho neměla načtené, opravdu to bylo okamžité rozhodnutí. V Kolíně jsem nakoupila směs agapornisů a kanárů. Byli hrozní, takže jsem je musela v průběhu roku „dočistit“, protože mezi nimi byli kříženci.

Mláďata amazónka bělobřichého přijímají od chovatelky namočený piškot (Foto: Dana Havelková)

O jaký druh šlo?

Původně jsem chtěla agapornise Fischerovy, ale polovina ptáků byli kříženci, takže jsem si potom musela nakoupit jiné. Kanáry jsem koupila také v takové hrozné kombinaci: žluté, oranžové, mozaiky, straky. Všechno možné. V té době jsem napsala do diskusního fóra na iFaunu, jak je mám napárovat a dala jsem k tomu jejich fotku. Hned jsem od dalších chovatelů dostala vynadáno, že takto by to tedy nešlo. Takže i ty jsem potom ještě dopárovala tak, abych nekřížila různé typy. Postupně jsem se na agapornisech a kanárech znovu učila chovat ptáky.

Ale pořád to bylo jenom o klecovém chovu.

Jenom dočasně, protože nám přibyly prostory a postavili jsme tři voliéry o rozměrech 2 x 2 x 2 m. Tam jsem měla první aratingy a amazónky černotemenné. Když se amazónkům podařilo odchovat mláďata, pořídila jsem si ještě dva páry. A když doma viděli, že mě to asi nepřestane bavit, postavili jsme současné voliéry. V té době se mi zadařilo v práci, tak jsem mohla zainvestovat do nového chovného zařízení. Potom jsem si pořídila ary ararauny a kakadu bílé – když už je bylo do čeho dát…

Čili tě začaly lákat spíše větší druhy papoušků.

Ano, to asi každého chovatele. Je to něco jiného, na tom ptákovi je vidět, že má rozum. Menší druhy jsem pak postupně zrušila, hlavně z obavy, že by mohli nakazit ty větší ptáky. Asi by mě ani už nebavilo chovat agapornise. Nikdy jsem pořádně nerozuměla mutacím, i když jsem si koupila knížku o agapornisech od Abeleho. Pročetla jsem si ji, ale nebavilo mě to. Chtěla jsem si spíš pořídit ptáky, kteří nejsou tak snadno odchovatelní. U agapornisů se lze zaměřit buď na mutace a cíleně se zaměřit na odchov konkrétních barev, nebo jít na počty. Dávat jim budky, aby neustále dokola hnízdili, tři hnízda po sobě, a jet na množství mláďat, což by mě nebavilo. Lákali mě větší ptáci, kde se musí déle čekat a kde už ten odchov není zase až tak samozřejmý.

Mláďata amazónka černotemenného (Foto: Dana Havelková)

Kterého z těch větších papoušků se ti už podařilo odchovat?

Amazónky. Jak chci všechno hned, koupila jsem už čtyřleté amazónky, kteří byli dospělí, ale u původního chovatele nikdy nehnízdili. Měl několik párů amazónků černotemenných a zbavoval se jich, že si nechá jenom jeden pár. Donesla jsem si je domů, do dvou měsíců měli plnou snůšku a odchovali dvě mláďata. Měla jsem z nich obrovskou radost. Potom se zadařilo u arating, které mi nejprve rozbíjely vajíčka, ale potom se zklidnily.

Tvoji aratingové sluneční se mi zdají být takoví oranžovější než normálně. To je nějaká barevná variace?

Není. U aratingů slunečních existuje červená variace, ale myslím, že u nás ji nikdo nemá. Ti moji jsou prostě jenom hezky zbarvení.

Jak vypadá tvůj klasický chovatelský den? Chodíš do práce, takže asi vstáváš kvůli papouškům brzy…

To snad ani ne. Pracovní den mám takový, jak si ho naplánuji, takže buď je kratší nebo delší – podle toho, kam zrovna jedu. Jsem obchodní zástupce, takže záleží vyloženě na mě, jak si to zařídím. Když jedu dál, vstanu dřív a nakrmím je. Ale to je spíš jen v chovné sezóně. Mimo ni papoušky krmím jenom večer. Ráno jdu ptáky jenom zkontrolovat, abych věděla, že jsou v pořádku, než odjedu do práce. Krmím mezi pátou a šestou hodinou podvečer. V sezóně krmím ráno vaječnou míchanicí nebo klíčenou a máčenou směsí. Do práce vyjíždím okolo osmé, dříve ne. Ráno se jim věnuji opravdu jen chvilku, podvečer mi krmení zabere asi půl hodiny. Často to je ale víc, protože když už jsem ve voliérách, snažím se s papoušky komunikovat. Pohraji si s kakaduy, apod.

Čím krmíš?

Směsí Manitoba. Jsem s ní spokojená. Amazónky, aratingy a kakadu krmím jednou směsí Light a ary směsí pro ary také od Manitoby. Máčené a klíčené směsi jim dávám spíš jenom v sezóně každý den a mimo sezónu tak jednou týdně. Vaječnou míchanici dávám denně také pouze přes chovnou sezónu, mimo ni jen tak dvakrát třikrát do měsíce. Ovoce a zeleninu mají každý den, naučili se na ně hezky, a jako doplněk dostávají granule. Přidávám jich trochu do zrní a všichni se je naučili přijímat. Zelené krmivo dostávají venku, když chodím kolem voliér. Část zahrady je vždycky neposekaná, takže dostávají různé trávy, semena trav, květy… Mají je i jako zábavu. Házím jim je na strop voliéry nebo jim je podávám přes pletivo. A co se týká bobulí, nic nezamrazuji, nemám na ně extra mrazák, takže je sbírám od června do září. Letos jsem si nasadila stromečky arónií, tak doufám, že jich příští rok už bude trochu více.

Dana Havelková s ochočeným dvouletým samcem ary ararauny Karlíkem, který byl odchován pod rodiči (Foto: archiv Dany Havelkové)

Ani kukuřici v mléčné zralosti nemáš do zásoby v mrazáku?

Kukuřici také nezamrazuji, pěstujeme si jich pár na zahradě. Bojím se ji brát z pole, aby nebyla postříkaná. Když jsem jednou zkoušela ptát v jednom družstvu, tak mi na to vůbec neodpověděli. Proto raději kukuřici z pole neberu. Když si ji na zahradě zasadím postupně, aby dozrávala po nějakou dobu, můžu mít kukuřici během hnízdní sezóny po dva měsíce čerstvou. Není potřeba všechno mrazit.

Zmínila jsi vaječnou směs. Děláš papouškům během hnízdění nějakou speciální?

Ne, normální směs. Vajíčko natvrdo, nastrouhám do něj brokolici, mrkev a zahustím strouhankou. Zkoušela jsem jim dávat průmyslovou vaječnou směs, ale tu moc nechtějí. Když už jsou mláďata větší, nedávám jim vaječnou směs každý den, ale obden to střídám s máčeným nebo klíčeným zrním.

Řešila jsi u svých papoušků nějaké zdravotní problémy?

Musím to zaklepat, zatím ne.

Provádíš u nich nějaká preventivní vyšetření?

Pravidelně koprologický rozbor trusu. Jinak co se týká krevních testů, nechávala jsem je dělat jenom u páru amazónků, kteří mi zabíjí mláďata, protože jsem chtěla zjistit, zda jsou ta mláďata opravdu v pořádku a zda u nich není nějaký zdravotní problém. Třeba že se je rodiče snaží nakrmit a tím, že to nejde, je omylem zabijí. Testy ale vyšly v pořádku, takže zdravotní problém tam nebyl.

Čili mláďata od tohoto páru musíš dokrmovat ručně?

Ano. Ze začátku jsem dokrmovala mláďata sama, ale později jsem je začala dávat k jedné mojí známé chovatelce, protože jsem to z časových důvodů kvůli práci nezvládala. Uvidíme, jak do budoucna, až zahnízdí kakadu a arové. Pak to budu asi řešit dovolenou nebo neplaceným volnem.

Čtveřice mladých aratingů slunečních v hnízdní budce (Foto: Dana Havelková)

Zavíráš papoušky na noc do zázemí, nebo mají přes teplejší roční období neustále otevřeno?

Zavírám je. Uvnitř jsou v bezpečí. Občas se mi stalo, že ary zůstaly přes noc venku, ale když to prostě nešlo, přespaly tam. V devadesáti procentech případů si ale zalétnou dovnitř. Většinou je zavírám se setměním. Amazónci a aratingy se nakrmí a jdou hned do budek, kde přespávají, takže ti si zalezou do zázemí spolehlivě. Kakadu občas zlobí. Když vyjdu ven, vylétnou za mnou a řvou. Každý večer pravidelně křičí. Ary jdou za mnou do zázemí na ořechy. Jenom potom musím rychle oběhnout voliéry, abych je mohla zvenku zavřít.

Sousedi si nestěžují na hluk?

Sousedíme se zahrádkou, kde si hospodaří dva důchodci. Těm se to líbí, říkají, že si připadají jako v pralese. Až ten pozemek časem koupí někdo jiný, uvidíme. Sousedům z druhé strany to trochu vadilo, ale ti se odstěhovali a dům prodávají. Uvidíme, jací budou noví majitelé.

Tak snad jim nebudou vadit nové voliéry, které plánuješ ještě stavět.

Tajně doufám, že se ten dům podaří prodat až v době, kdy ty nové voliéry už budou stát, aby se nastěhovali do hotové situace. I proto nové voliéry vytáhneme k nám do dvora, aby nebyly situované do vedlejší zahrady, kde by si někdo v budoucnu mohl postavit dům a mohl by jim vadit hluk. Dvůr máme velký a stejně je nevyužitý.

Umělé dokrmování mláďat amazónků a aratingů (Foto: Dana Havelková)

Kolik voliér plánuješ přistavět a co si do nich pořídíš?

Tři nové voliéry. Budou velké, takže by se jich ani více nevešlo. Plánuji do nich ary arakangy, kakadu inka a jedna voliéra bude proletová pro mláďata. Chtěla bych i další papoušky, ale takto to asi bude stačit. Líbí se mi ještě amazoňané vějířoví, ty bych si možná pořídila místo jednoho páru amazónků nebo místo arating. Uvidíme. Amazoňanů vějířových je málo, už se skoro neobjevují v inzerci. Jenom v zahraničí. Asi to bude chtít rozhodit sítě přes známé.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




Komentáře jsou uzavřené.

Web používá cookies, kliknutím toto berete na vědomí. Dálší informace

Cookies je soubor, který se ukládá ve vašem počítači. Je potřebný k fungování uživatelského nastavení, reklamy a bezproblémového fungování webu. Kliknutím na OK souhlasíte s používáním.

Storno