Silvie Ucová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR: povinné testy parentit bychom chtěli i u kakaduů palmových

Silvie UcováUpustit od plošné povinnosti parentitních testů všech mláďat amazoňanů nádherných a rudookých, odchovaných v České republice, se rozhodla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Nadále bude požadovat tyto testy jen u mláďat z prvního hnízdění konkrétního chovného páru. Ponechává si ale možnost vyžádat si testy i od dalších odchovů, pokud k tomu bude mít patřičné důvody. U arů hyacintových a amazoňanů rudoocasých plošná povinnost parentit u všech odchovů trvá i nadále. O důvodech těchto změn se server Ararauna.cz bavil se Silvií Ucovou, vedoucí Oddělení vědeckého orgánu CITES.

Co vedlo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR k úpravám v povinných parentitních testech u vybraných druhů papoušků? U amazoňanů nádherných a rudookých už nepožadujete plošné testy parentity u všech odchovaných mláďat, ale pouze u prvního úspěšného hnízdění konkrétního chovného páru. U arů hyacintových a amazoňanů rudoocasých k žádné změně nedošlo.

Ano, u těchto dvou druhů ke změně nedošlo, nicméně jsme se rozhodli přehodnotit celé portfolium druhů, u nichž tyto testy od roku 2011 požadujeme, včetně želv. Nedošlo tedy k tomu, že bychom se rozhodli zaměřit pouze na papoušky, ale zrevidovali jsme si celý seznam, zda jsou parentitní testy (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR používá pro tyto testy označení „parentitní“, protože „paternitní“ test určuje pouze otcovství, „maternitní“ mateřství a „parentitní“ rodičovství od obou rodičů, pozn. red.) u všech druhů, u nichž je požadujeme, stále opodstatněné. Průběžně monitorujeme světový i národní obchod s těmito druhy a vyhodnocujeme, jak se vyvíjí. Na začátku letošního roku jsme se rozhodli, že se podrobněji podíváme především na odchovy želv, jak rozšířený je v jejich případě nelegální obchod, jak vysoké jsou jejich ceny, atd. Jde o celou širokou škálu aspektů, které naše rozhodnutí ovlivňují, ať už chovatelských nebo komerčních. Prostě jsme si aktualizovali data u druhů, u nichž jsme dosud vyžadovali parentity a na základě toho jsme provedli změny.

V nových pravidlech pro parentitní testy píšete, že u amazoňanů nádherných a rudookých je sice budete povinně vyžadovat jen u prvních odchovů dané páru, ale pak dodáváte, že si ponecháváte možnost namátkových testů i u dalších hnízdění. Neurčujete ale, podle čeho budete vybírat, na koho se budou testy dalších mláďat vztahovat.

Neurčujeme, protože taková pravidla se nedají nikdy konkrétně stanovit, aby byla stoprocentně aplikovatelná na všechny případy. Jakmile vám do toho vstupuje celá řada faktorů, případ od případu a chovatel od chovatele se liší, druh od druhu jsou různé, včetně cen, četnosti odchovů, apod., je těžké stanovit nějaké standardní kroky. Chceme postupovat opravdu co nejdůkladněji vzhledem k danému případu, danému chovateli, druhu i konkrétní situaci.

Silvie Ucová

Bude to tak, že si prostě namátkově vyberete chovatele, u kterého jste už prvoodchov od daného páru kontrolovali a přijdete tam třeba po pěti letech a necháte si ty testy udělat u dalších mláďat, jestli náhodou nenarazíte na nesrovnalosti? Nebo budete čekat na nějaký podnět?

Může to být tak i tak. Všechny případy, kdy vyžadujeme testy parentity, budeme konzultovat s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), takže i na základě diskuse s tímto kontrolním orgánem pak vzniká naše stanovisko, náš požadavek. Dál v tom hrají roli další informace, vyhodnocujeme početní stavy zvířat konkrétního druhu v databázi Registr CITES a sledujeme je v čase. Pokud dojde k nějakému výkyvu, který si nedovedeme vysvětlit, např. k velkému nárůstu počtu registrovaných jedinců, který neodpovídá možnostem českých chovatelů, budeme to konzultovat s ČIŽP a můžeme vznést požadavek na parentitní testy. Jsou to pro nás prostě jakási zadní vrátka.

Čili žádný chovatel amazoňanů nádherných a rudookých si nemůže být jist tím, že když podle nových pravidel vykáže parentitní testy u prvních mláďat od páru, že je po něm nebudete vyžadovat nikdy v budoucnu u dalších odchovů? Že k němu už nikdy nepřijdete?

Agentura nemusí chodit po chovatelích, protože nejsme kontrolním orgánem (tím je ČIŽP), ale pokud chovatel požádá o vydání výjimky ze zákazu obchodování, napíšeme do našeho stanoviska k této žádosti, zda v tomto případě požadujeme testy parentity nebo ne. Myslím si, že je to tak správně, protože pokud by chovatelé měli jistotu, že k nim už nikdy nikdo nepřijde na kontrolu, byl by to ze strany kontrolních orgánů velmi měkký přístup. Prakticky u každého exempláře, který spadá pod CITES I, pokud se prokazuje jeho původ a žádá se pro něj citesový doklad, je možné v případě pochybností žádat o ověření rodového původu.testem DNA.

Povinné parentitní testy se váží pouze na vydávání výjimek ze zákazu prodeje zmiňovaných čtyř druhů papoušků. Čili kdyby chovatel takový druh odchoval a mládě si chtěl nechat, parentity dělat nemusí?

Když nežádá o citesový doklad, nemá vlastně kde a na základě čeho by někomu takovou věc prokazoval. Citesové doklady, ať už jde o výjimky (certifikáty EU) nebo permity na rozdíl od povinné registrace, nejsou záležitostí, na kterou by měl žadatel nárok. Pokud chce chovatel s jedincem obchodovat, musí splnit určité podmínky. Pokud bychom s kolegy z ČIŽP shledali za důležité mít u této žádosti výsledky parentitních testů, abychom vyloučili možnost, že exempláře pochází z nelegálního obchodu, samozřejmě bychom to zmínili v našem stanovisku.

Takže když bych choval ary hycintové, odchovával je a mláďata bych si chtěl nechat, nemusel bych u nich povinně dělat parentitní testy?

Když je nechcete prodávat, tím pádem nemusíte mít certifikát EU, a tudíž by po vás nikdo parentity nechtěl. Ovšem zase nikdy není vyloučeno, že by k vám nezavítala ČIŽP, která by provedla kontrolu exempláře.

A ta by po mně mohla chtít parentity, i zpětně?

Ano, ale to už byste si je neplatil vy, ČIŽP by si to vedla jako svoje vlastní řízení a postupovala by podle svých vnitřních pravidel. Ale vy byste nebyl žadatel a zadavatel parentitních testů.

Jan Nedělník, který pravidelně odchovává amazoňany nádherné, u letošních odchovů odmítnul dělat parentitní testy a ministerstvu životního prostředí napsal, že jejich původ dokládá čestným prohlášením. Pokud prý má ministerstvo pochybnosti, může si parentity u jeho odchovů udělat na vlastní náklady a když se prokáže, že mláďata nepochází od jeho páru, testy by zaplatil a ptáky si nechal zabavit.

O tom vím, ale takhle to nefunguje právě proto, že u vydávání citesových dokladů je důkazní povinnost na žadateli, který musí splnit podmínky uvedené u těchto dokladů. Takže pokud je v našem stanovisku takový požadavek a krajský úřad vydá své rozhodnutí s tímto požadavkem, je na chovateli, aby si parentitní test opatřil.

Jak to tedy dopadlo s Janem Nedělníkem? Dopis ministerstvu totiž napsal ještě v době, kdy se povinné parentity vztahovaly plošně na všechna odchovaná mláďata amazoňanů nádherných.

Myslím, že u pana Nedělníka se to zrovna trefilo do období, kdy už jsme si začali vyhodnocovat případné změny ve vyžadování parentit, takže je už dokládat nemusel. Víme, že pan Nedělník amazoňany nádherné dlouhá léta odchovává a je naším nejvýznamnějším chovatelem amazoňanů, který se jim věnuje dlouhodobě, takže to hrálo v našem vyhodnocování důležitou roli. Erudovanost chovatele je pro nás také relevantní informací.

Přispěl Jan Nedělník nějak k vašemu rozhodnutí, že přehodnotíte povinné parentit u dvou druhů amazoňanů?

Nepřispěl, časově se trefil do okamžiku, kdy jsme tuto povinnost revidovali. Impulsem nám pro to byly hlavně jiné druhy, ne papoušci. Šlo o želvy. U nich jsme cítili větší potřebu zmapovat znovu terén, ve kterém se pohybujeme, a validitu našeho požadavku. Ale samozřejmě papoušky jsme chtěli také aktualizovat, jen u želv jsme cítili větší nutnost.

Proč se povinné parentity vztahují jen na čtyři konkrétní druhy papoušků a jak jste je vybírali? Existují spousty vzácnějších druhů, které jsou i dražší a rovněž ohrožené.

Vyhodnotili jsme si to hlavně vzhledem k tomu, u jakých exemplářů CITES A čeští chovatelé žádají o výjimky ze zákazu komerční činnosti. Jsou to druhy, s nimiž se dostáváme do styku, když vypracováváme stanoviska k vydávání výjimek. Těm se pak přednostně věnujeme. Ara hyacintový a amazoňan rudoocasý patří k těm vůbec nejvzácnějším a nejdražším druhům, které jsou u našich chovatelů zastoupeny poměrně řídce a i odchovy jsou u nich záležitostí na poměrně dlouhá léta. Proto jsme u nich zachovali plošné testy parentity pro všechny jejich odchovy.

Proč povinné parentity nežádáte třeba u kakaduů palmových, kteří jsou podobně vzácní a drazí? Podle Jana Nedělníka jste o tom uvažovali, ale zjistili jste, že to nejde, protože je zatím žádná laboratoř u tohoto druhu nedokáže spolehlivě zpracovat.

Kakadu palmový je rozhodně jedním z druhů papoušků, který by se na seznamu povinných parentit mohl objevit. V současné době tam není z toho důvodu, že pokud bychom u něj tyto testy vyžadovali, museli bychom mít jistotu, že existuje laboratoř, která tyto testy bude provádět. Zatím si mapujeme terén, zda by tato možnost testů přicházela v úvahu. Proto také máme v našem aktuálním vyjádření uvedeno, že můžeme kdykoli do seznamu přidat další druh. Takové rozšíření seznamu by samozřejmě vycházelo z naší potřeby, z monitoringu legálního i nelegálního obchodu.

Na webu Agentury máte seznam doporučených laboratoří, které dělají parentitní testy. Z České republiky je tam jediná – Genomia z Plzně. Ostatní jsou zahraniční. Když jsem se bavil s chovateli, kteří musí dělat parentitní testy u svých odchovů, říkali mi, že je velký problém, když má česká laboratoř nějaký výpadek, že to je v zahraničí dost drahé. Pokud se povinnost testů vztahuje na veškeré odchovy, hodně se jim to prodraží.

Nevím o tom, že by Genomia měla nějaké dlouhodobé výpadky. S touto laboratoří jsme v poměrně úzkém kontaktu, zítra tam zrovna jedeme na pracovní schůzku s vedoucí laboratoře. Víme o tom, že testy nemusí probíhat zrovna rychle, certifikát chovatel nezíská do dvou tří týdnů. V některých případech ano, ale někdy se to může protáhnout. To však není věc, kterou bychom mohli nějakým zásadním způsobem ovlivnit. Ale zase na druhou stranu, pokud se bavíme o tak vzácných druzích, myslím si, že má smysl trvat na parentitách, i když testy mohou trvat delší dobu..

Silvie Ucová

Chovatelé vám ale logicky namítnou, že u druhů jako ara hyacintový a amazoňan rudoocasý, u kterých se musí testovat veškeří odchovaní ptáci, zvláště v době, kdy zájem o veškeré ptáky klesá, to zvyšuje jejich cenu. A jsou znevýhodněni při jejich prodeji.

To určitě ano, ale pořád se bavíme o exemplářích, které stojí řádově statisíce korun. Takže si myslím, že finanční motivace zajistit si tyto testy je pořád veliká.

Jeden test údajně vyjde až na pět tisíc korun…

Ne, test je mnohem lacinější, v plzeňské Genomii vyjde asi na 41 euro u jednoho jedince, v přepočtu asi tisíc korun. V poměru k cenám těchto papoušků to není velká částka. Podle mě je horší, když se kvůli těmto testům musí odchytávat dospělí jedinci. To je asi nejproblematičtější bod parentit, protože pokud jde o stresové jedince, kteří špatně reagují na odchyt, má to na ně negativní vliv. Cena testů ale podle mě není nijak vysoká.

Jak se prakticky zajišťují vzorky rodičů mláďat, která mají být testována? To se odebírají pokaždé, když se testují mláďata?

Ne, odebírají se jen jednou, při prvním testování. Právě proto jsme chtěli u amazoňanů nádherných a rudookých povinné testy u prvního hnízdění, protože při tom se odebírají vzorky i od rodičů. Ty pak zůstanou v laboratoři, která testy provádí, rodiče se už nemusí při dalším hnízdění odchytávat, jejich vzorky jsou archivovány. Kontrolní orgány by měly mít při jakékoli pochybnosti možnost odebrat vzorky od odchovaných jedinců a porovnat je s těmi archivovanými. Odebírat ale pokaždé vzorky i od rodičů není nutné.

U těch dalších odchovů amazoňanů nádherných a rudookých, kdyby se ČIŽP rozhodla požadovat parentitní testy, by to znovu šlo na náklady chovatele, nebo by je hradila inspekce?

Ano, znovu by to šlo za chovatelem, na jeho náklady. Pokud by tedy žádal o vydání certifikátu EU.

Ozval se proti povinným parentitním testům i nějaký jiný chovatel kromě Jana Nedělníka?

Ne, myslím si, že chovatelé u nás v České republice s tím už mají zkušenost a nikdo se proti tomu nijak aktivně nebránil. Alespoň si na nic takového nevzpomínám. Tedy co se týče papoušků.

Máte přehled o tom, kolik parentitních testů papoušků se u nás ročně udělá?

Pokud bych chtěla, mohla bych si vyjet statistiku u exemplářů, na které se vedlo řízení kvůli vydání výjimky ze zákazu obchodování, včetně stanovisek, kdy jsme žádali o předložení parentit. Nicméně ještě bych si k tomu musela najít i adekvátní výjimky, zda byly vydány a dost možná, že bych musela i konzultovat výkonný orgán, zda na tom požadavku opravdu trval. Ale řádově si myslím, že se povinnost parentit vztahuje asi na 10 nebo 15 českých chovatelů ročně, kteří žádají o výjimky.

Nedávno vznikla nová Asociace chovatelů exotického ptactva (ACHEP), která chce usilovat o zrušení povinnosti plošných testů parentity u vybraných druhů papoušků. Co si o tom myslíte? Budete přístupní diskusi s touto organizací o podobě paternit?

Určitě budeme přístupni konstruktivní diskusi s tím, že by na obou dvou stranách mělo dojít k pochopení validních argumentů. Parentity budeme vždycky hodnotit i ve vztahu k nelegálnímu obchodu. To znamená, že naším partnerem je i ČIŽP. Existují druhy, s kterými se ve velké míře nelegálně obchoduje i v České republice. U těch budeme rozhodně na testech trvat. Když vedeme odborná šetření a navštěvujeme chovatele, kteří mají hezká moderní chovná zařízení, vidíme u nich harmonizující páry, nikdy si nemůžeme být jisti, že mládě, které je deklarované jako jejich odchov, je skutečně tímto párem odchované. Papoušci se nejčastěji pašují jako vajíčka, chovatel může mít taková vejce v líhni a nic kromě parentitních testů pro nás nemůže být stoprocentním důkazem, že mládě pochází skutečně z jeho chovu. Ničím jiným se to nahradit nedá.

Co se týká pašování, v posledních letech je velmi často zabavovaným druhem kakadu palmový, u kterého zatím testy parentity nepožadujete.

Nepožadujeme, ale je to z důvodu vývoje metodiky těchto testů, na které se už pracuje. Mám informace o tom, že v Evropě už je laboratoř, která se tím nějakým způsobem zabývá. Nejprve si to chceme ověřit, do jaké míry je jejich metodika akreditovaná, jak to u nich funguje a jaké mají výsledky, než budeme oficiálně tento druh zařazovat na náš seznam.

Kdyby se podařilo do České republiky legálně dovézt ary kobaltové, které dnes chová pražská zoologická zahrada (získala je ze zabavené zásilky pašovaných ptáků v roce 2011), rozšířili byste seznam druhů podléhajících povinným testům parentity i o tohoto papouška?

Pokud by z legálně dovezených ptáků došlo k odchovu mláďat, určitě bychom u tohoto druhu chtěli parentitu. Ale zase bychom se museli nejdříve ptát, zda existuje laboratoř, která je dokáže udělat. Takže bychom k tomu museli opět vyhodnocovat spoustu aspektů, ale i proveditelnost toho testu.

Pak jsou spousty jiných druhů, které nejsou vedeny v první příloze CITES, ale jsou také vzácné a drahé, třeba tricha orlí. Ty mají v České republice tři nebo čtyři chovatelé a daří se je tu i odchovávat. U těch jste neuvažovali o povinných testech parentity?

Pro druhy, které jsou v rámci CITES zařazeny v příloze B, se nevydávají výjimky ze zákazu obchodu, takže de facto tyto druhy jdou mimo nás. Pokud je tedy chovatel nevyváží nebo nedováží ze třetí země. Na tyto „béčkové“ druhy, které se prodávají po Evropě, žádný citesový formulář neexistuje, takže u nich není co vydávat, k čemu se vyjadřovat a co podmiňovat testy parentity.

Když tedy zůstanu u „jedničkových“ ptáků, vím o několika chovatelích, kteří by rádi do České republiky dovezli arary. To je druh, který tu zatím nikdo nechová a je zařazen v CITES I. U toho byste o povinných parentitních testech uvažovali?

Zase bychom si museli tento druh zmapovat, zeptat se na něj i kolegů z Evropy, jaké k němu mají přístupy, protože nejsme znalci všech chovaných druhů papoušků, na úroveň legálního a především nelegálního obchodu s nimi. Museli bychom si o tom vytvořit vlastní obrázek, přehled, zmapovat si terén, abychom si zasadili do kontextu všechny informace, které k tomu musíme mít, abychom mohli tento požadavek vznést.

Silvie Ucová

Když zmiňujete Evropu, Jan Nedělník mi v nedávném rozhovoru řekl, že kromě České republiky nikde plošná povinnost parentitních testů neexistuje. Jak to je vlastně v jiných zemích EU?

V jiných zemích je to různé. Musíme si uvědomit, že Česká republika je malá země, ale chovatelsky velice významná. A to co se týče počtu zkušených a světoznámých chovatelů, tak i nelegálního obchodu. Takže z tohoto pohledu si myslím, že na to máme nárok. Parentitní testy vyžadují i jiné země, ale nemusí je mít plošně, používají je spíš u konkrétních případů. Přístup je v různých státech různý.

Nedochází u parentitních testů k nějakým sporným případům, kdy chovatel výsledky takových testů rozporuje?

Problém podle mě může nastat při přeposílání vzorků. Donedávna tyto testy v České republice dělala laboratoř Genservice, u ní měla spousta chovatelů archivované vzorky. Když teď tato laboratoř nefunguje, jsou nuceni zasílat vzorky do jiné laboratoře, většinou do Genomie, a od té máme informace, že s těmito vzorky je trochu problém. Někdy nebývají odebrané zcela v souladu s jejich odběrovým protokolem, občas dokonce dochází k záměně. To je opravdu problém. Možná by to chtělo ještě trochu víc informovat veřejnost, jak s těmito vzorky správně zacházet. Případně by se měla zlepšit i komunikace mezi jednotlivými laboratořemi, zvláště při přeposílání vzorků. Dovedu si představit, že v těchto případech může dojít k nějakým omylům.

To aby se chovatel bál, že když někomu svěří vzorky a pak ta laboratoř zanikne, co s nimi bude a jakým způsobem se ty vzorky budou převádět na jinou laboratoř.

Ano, laboratoř může zaniknout. To se prostě může stát. Asi to není nic cíleného, ale v životě se takové věci dějí. V takových případech je důležité, aby nová laboratoř věděla, s jakými konkrétními vzorky pracuje, když potom vydává svoji analýzu, kde jsou tyto vzorky označeny číslem kroužku daného jedince. Od začátku procesu odběru až do samotné analýzy musí být jistota, že opravdu nedošlo k záměně. Bylo by dobré také informovat chovatele, jak se správně vzorky odebírají.

Na seznamu doporučených laboratoří, které provádějí parentitní testy, jsou všechna zařízení, u kterých si je lze nechat udělat a jejichž analýzy uznáváte?

Ne, určitě to nejsou jediné laboratoře, které uznáváme. Jsou to laboratoře, které jsme ověřovali, když jsme náš požadavek parentitních testů konzultovali v rámci Evropy. Dostali jsme doporučení určitých evropských zemí, že u nich fungují tyto laboratoře. Nicméně určitě vznikají i nové laboratoře, i Genomia je poměrně nová, takže na seznamu nejsou jediné laboratoře, které uznáváme. Měly by ale mít akreditovanou metodu analýzy.

Když u nás bude chtít nějaká laboratoř poskytovat tyto služby, musí akreditovat u ministerstva životního prostředí? Nebo jak se dostane na onen doporučený seznam?

To je spíš otázka na Genomii a jejich akreditační systém. Nemyslím si, že by to bylo u ministerstva životního prostředí, ale nejsem schopna vám na to odpovědět. My máme zatím informace o jedné akreditované laboratoři v ČR, která testuje tyto druhy, v Evropě jich je několik, ale ne mnoho. Pokud si chovatel nechá testy udělat někde jinde, je důležité, aby laboratoř byla akreditovaná a uměla ty testy dělat.

Foto pro Ararauna.cz: Aleš Masner

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..