Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Kakapové testují nový ostrov Coal Island, ochránci tam už dříve vypustili nelétavé ptáky kivi

Volně hnízdící arové škraboškoví v Brazílii už létají s prvním letošním mládětem

Bude Jamajka žádat repatriaci pašovaných amazoňanů, kteří v roce 2011 skončili ve vídeňské Zoo Schönbrunn?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 24. až 26. května 2024

Vybledlá ararauna vzbuzuje otázky mezi brazilskými ornitology i chovateli

Chovatelské organizace vyzývají kandidáty do Evropského parlamentu, ať zveřejní, zda jsou pro pozitivní seznam zvířat

Čtyři pašeráci naházeli přenosky s více než 100 papoušky do moře, když je chtěla zkontrolovat pobřežní stráž Portorika

Velké zoo odmítají novelu zákona, která chce zlegalizovat a akreditovat menší zooparky a zookoutky

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 17. až 19. května 2024

Nové záchranné centrum pro ary škraboškové otevřeli v Zoo Sao Paulo, má kapacitu 44 papoušků

Invazní nemusí být jen papoušci, na předměstí britského Cardiffu žije už sedm let turako bělolící

Britové si na invazní alexandry malé zvykli, na venkově je ale nechtějí, zjistil průzkum

Papoušíčci vrabčí jsou v přírodě velmi teritoriální. Proč někdy zabíjí cizí mláďata a jindy je adoptují?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 10. až 12. května 2024

Tasmánie hlásí rekordní hnízdní sezónu kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých: 74 mláďat

Ochočení papoušci preferují živé videohovory před sledováním starších videí s jinými ptáky

Orni Park v Jaroměři se otevřel veřejnosti a začal pracovat na druhé etapě výstavby

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 3. až 5. května 2024

Nezvyklé kamarádství mezi kakaduem havraním a lorim mošusovým

Do třetice to vyjde? Orni Park v Jaroměři se otevře veřejnosti tuto sobotu 4. května

Proč přepeřování u papoušků automaticky znamená konec hnízdní sezóny? A platí to vždycky?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 26. až 28. dubna 2024

Havajský parlament bude hlasovat o pilotním programu na likvidaci invazních alexandrů malých

Vědci chtějí sekvencí DNA rozbít gangy pašeráků papoušků a ptáky vracet do jejich biotopu

Ochránci učí divoké amazoňany portorické, že u voliér vždy najdou potravu. Pro případ dalšího hurikánu

Klubová výstava zebřiček se letos stěhuje z Exotiky v Lysé nad Labem do Pardubic

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. dubna 2024

Mláděti loriho, které přišlo o nohu, nechal útulek vytisknout 3D protézu

Nejen videohovory, ochočené papoušky baví i hraní her na tabletech. Vědci je chtějí lépe uzpůsobit ptákům

Úřady prošetří volný chov mníšků šedých u Hustopečí. Papoušci si zakládají nové kolonie

Noví unikátní kříženci papoušků: ara arakanga x aratinga zelený, ara arakanga x ara malý a ara zelenokřídlý x ara Flame

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Magdalena Žohová: Venkovní voliéru pro papoušky v Botanické zahradě zprovozníme nejdříve v březnu

Amazoňani a kakadu v zázemí společnosti LagunaVelkou proletovou voliéru pro postižené a týrané papoušky chované ve skleníku Botanické zahrady Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy začne od letošního jara využívat společnost Laguna, která se pod záštitou Klubu přátel exotického ptactva (KPEP) stará o nechtěné domácí mazlíčky – velké papoušky ara, kakadu, amazoňany a žaky. Vedoucí Laguny Magdalena Žohová v třetí a poslední části rozhovoru pro server Ararauna.cz (první část zde, druhá zde) přibližuje, jaké všechny úpravy je třeba ještě provést, aby voliéra mohla uvítat první opeřence. „V březnu, kdyby bylo dobré počasí a hodně sluníčka, by mohlo být slavnostní otevření,“ slibuje s tím, že na akci chce pozvat i všechny štědré dárce, díky nimž se podařilo za pouhý půlrok sehnat potřebné finance na stavbu.




Loni v létě jste začali stavět u skleníku Botanické zahrady venkovní voliéru. Kdy do ní pustíte papoušky?

Magdalena Žohová: To záleží na počasí. Ráda bych, pokud nebude velký mráz, kdyby se nám podařilo s údržbáři Botanické zahrady udělat základ vnitřního vybavení voliéry, umístit nahoru kovové roury místo dřevěných bidel, protože ty by papoušci brzy rozkousali a těžká bidla by padala z pětimetrové výšky na zem. Dolů chci nechat navézt nějaký strom. Už jsem jednala s Botanickou zahradou, kdyby poráželi něco většího, navezli bychom tam nějaký velký pařezový parkos. Nahoru pak už jenom doplníme provazy, protože pokud je papoušci rozkoušou, budou lehké a při pádu nikoho nezraní. Do nižšího patra namontujeme dřevěná bidla a pak už budeme jen čekat na okamžik, až bude teplo. V březnu či dubnu, až bude hezké počasí a hodně sluníčka, by mohlo být slavnostní otevření.

Aneta Vychytilová: Ale nejdřív musíme papoušky naučit chodit ven spojovacím tunelem. Je dost dlouhý a ze dvou dílů, vede z vnitřní voliéry cca tři metry ke stěně skleníku a pak stejný díl spojuje venkovní voliéru.

Magdalena Žohová: Myslím, že to nebude problém. Využijeme ochočené ararauny a kakaduy. Vezmeme je na ruku a prolezeme s nimi několikrát tunel. Ostatní to odkoukají. A amazoňané jsou povahou průzkumníci.

Stavba spojovacího tunelu do venkovní voliéry společnosti Laguna v Botanické zahradě na pražském Albertově (Foto: společnost Laguna)
Stavba spojovacího tunelu do venkovní voliéry společnosti Laguna v Botanické zahradě na pražském Albertově (Foto: společnost Laguna)
Venkovní voliéra je skryta za mohutným stromem ginkgo - jinanem dvoulaločnatým (Foto: společnost Laguna)
Venkovní voliéra je skryta za mohutným stromem ginkgo – jinanem dvoulaločnatým (Foto: společnost Laguna)
Uzavřený spojovací tunel do venkovní voliéry, který nyní slouží jako zimoviště pro samici zoborožce (Foto: společnost Laguna)
Uzavřený spojovací tunel do venkovní voliéry, který nyní slouží jako zimoviště pro samici zoborožce (Foto: společnost Laguna)

Aneta Vychytilová: Amazoňani jsou strašně zvídaví. Až extrémně. Jakmile voliéru otevřeme, hned tam půjdou. Máme jednu nejzvídavější samičku amazoňana, jmenuje se Pipita. Každou chvíli vletí do kuchyňky a asistuje při přípravě krmiva. Tuším, že do venkovní voliéry proletí jako první.

Magdalena Žohová: Je fakt, že když jsme měli otevřený spojovací tunel ve vnitřní části skleníku, kde teď zimujeme zoborožce, nacházeli jsme tam trus od amazoňanů po celé délce tunelu až k venkovním dvířkům. A to tam ještě ani nebyla bidla, a už se tam chodili dívat. Takže se spíš obávám, že bude problém je dostat zpátky do vnitřní voliéry. Ale my je nebudeme venku krmit. Dostanou tam vodu pro případ, kdyby bylo venku vedro. Na zemi jim uděláme jezírko na koupání. Ale ve venkovní voliéře nedostanou nic jiného, budou vědět, že se musí jít nažrat dovnitř. Alespoň jednou za den tedy budou muset zalézt do zázemí.

A v noci budou moct spát venku?

Magdalena Žohová: Obávám se, že amazoňané budou spát všichni venku. Mají to tak rádi. Proto jsem nechala zastřešit celý spojovací tunel, kdyby náhle přišel velký přívalový déšť a nechtěli by v něm přímo dřepět, budou mít alespoň možnost se rychle schovat pod stříšku, než se napasují dovnitř do zázemí.

Původní staré klece společnosti Laguna v Botanické zahradě v Praze na Albertově (Foto: společnost Laguna)
Původní staré klece společnosti Laguna v Botanické zahradě v Praze na Albertově (Foto: společnost Laguna)
Amazoňané a kakadu Goffinův hodují na krmných miskách (Foto: společnost Laguna)
Amazoňané a kakadu Goffinův hodují na krmných miskách (Foto: společnost Laguna)
Vnitřní voliéra v Botanické zahradě se starými klecemi před rekonstrukcí (Foto: společnost Laguna)
Vnitřní voliéra v Botanické zahradě se starými klecemi před rekonstrukcí (Foto: společnost Laguna)
Eklektus různobarvý v jedné z původních klecí, které už jsou nahrazeny novými moderními voliérami (Foto: společnost Laguna)
Eklektus různobarvý v jedné z původních klecí, které už jsou nahrazeny novými moderními voliérami (Foto: společnost Laguna)

A uvnitř budete mít nějaké večerní bezpečnostní světlo, aby trefili?

Magdalena Žohová: Voliéry v Botanické zahradě v noci osvětlené nemáme. Vedle skleníku je frekventovaná silnice, kde trvale jezdí auta a svítí pouliční lampy, což dohromady dává odlesk dostatečného nočního světla.

Aneta Vychytilová: Ale do toho spojovacího tulenu nějaké světlo dáme, je to směrem do zahrady, kde je větší tma, tak aby se dobře orientovali.

Magdalena Žohová: Ano, tunel vybavíme nočním světlem. S elektřinou je všeobecně ve vnitřní voliéře problém, papoušci se s ní ve skleníku pořádně vyřádili. Třeba zářivky Arcadia, které mají nahoře u stropu skleníku, museli horolezci několikrát opravovat, umisťovat nové kovové úchyty a znovu přišroubovávat. Teď je to na distanc na vzdálených kovových tyčích, protože papoušci tato světla společným dílem ničili. Většinou to byla týmová práce celé party, kterou vedl kakadu Goffinův, o kterém jsme se už bavili, ale ten je teď už umístěn v domácím chovu. Protáhl nožku skrz mříž, prstíčkem vytáhl drát, kam až dosáhl – oni mají hrozně dlouhé nohy – natáhl ho, a opodál už čekala parta amazoňanů a postupně si pomohli… Když dělají nějaké lumpárny, nádherně spolupracují. Světla byla věčně vyštípaná, odšroubovaná, zářivky shozené dolů… Údržbář Botanické zahrady měl s nimi neustále nějaké patálie.

Aneta Vychytilová: Jednou jsem přišla a říkám si: „Co to tady je, proč ty zářivky visí k zemi?!“ Celé to bylo vypáčené, spadlé dolů. Až jsem se lekla, že to jednou na někoho spadne.

Magdalena Žohová: Původně vedla elektřina vnitřkem hlavní voliéry a byla schovaná v trubkách, takže se prý nemůže nic stát. Kdepak, všechno papoušci sundali… Údržbář z Botanické zahrady už jednomu našemu kakaduovi dal pracovní jméno „elektrikář“.

Aneta Vychytilová: Pořád tu něco nesvítilo, věčně to bylo překousané…

Magdalena Žohová: Vyhozené pojistky v celém areálu byly na denním pořádku, hlavně v pátek odpoledne nebo o víkendu, když všichni odešli…

Kakadu bílý na novém krmném pultu ve vnitřní voliéře v Botanické zahradě na pražském Albertově (Foto: společnost Laguna)
Kakadu bílý na novém krmném pultu ve vnitřní voliéře v Botanické zahradě na pražském Albertově (Foto: společnost Laguna)
Nová vnitřní voliéra se dá rozdělit deskami až na čtyři samostatné boxy (Foto: společnost Laguna)
Nová vnitřní voliéra se dá rozdělit deskami až na čtyři samostatné boxy (Foto: společnost Laguna)
Úklid s opeřenou partou (Foto: společnost Laguna)
Úklid s opeřenou partou (Foto: společnost Laguna)

Jakou vlastně máte kapacitu v Botanické zahradě? Můžete ještě přijímat nové ptáky, nebo jste už plní?

Magdalena Žohová: Zatím máme ještě nějaké rezervy. Původně bylo ve velké voliéře umístěno šest samostatných klecí. Nechali jsme tam postavit dvě kombinované voliéry. Do nich lze vkládat rozdělovací desky, takže z nich lze vytvořit sestavu až osmi samostatných boxů. Je to taková variabilní rozkládací souprava. Jeden dvojbox nyní využívá zoborožec k rekonvalescenci, v dalším boxu je umístěn ledňák po úrazu, ale brzy už odjedou, tak se opět uvolní další kapacita. V zimě můžeme používat i spojovací tunel do venkovní voliéry jako náhradní klec. Momentálně jsme ještě museli použít přídavnou klec pro alexandra malého, protože u nových variabilních voliér jsou příliš velké mezery a oka u mříží a malý papoušek by se mohl protáhnout ven. Celé zařízení je koncipováno především na velké papoušky, se kterými ji nejvíce problémů.

No a doma máme ještě dalších patnáct papoušků. Dohromady jde asi o čtyřicet ptáků s tím, že většina je v Botanické zahradě: dvacet až pětadvacet. Někdy i více. Ale ono se to mění podle toho, jak přesouváme pacienty. Naším snem je, že vybudujeme komplexní záchranné centrum.

Aneta Vychytilová: Vytvořit středisko s velkou budovou a zahradou. To jsem si zase já dala panáka a hned jsem si to celé navrhla, jak by to mělo vypadat. Mám takovou představu, že to bude opravdu rozdělené podle toho, jak na tom budou jednotliví ptáci po zdravotní nebo psychické stránce. A chci tam mít i oddělení veteriny, aby tam mohl být nastálo nějaký veterinář, který by tak byl v dosahu..

Magdalena Žohová: Že by byl hned u příjmu nového pacienta a také u jeho karantény. Protože my si teď všechny nové papoušky vozíme odkaranténovat domů a teprve potom jdou do Botanické zahrady. Nemáme žádné karanténní prostory. Záchranné centrum by mělo také vzdělávací funkci. Chtěla bych, aby tam byl přednáškový sál. Je sice hezké, že do Botanické zahrady umístíme třeba čtyřicet poškozených papoušků, z nichž některé vyléčíme a pošleme dál k novým majitelům, a potom přijmeme další, ale je to jen zlomek, „špička ledovce“. Celému problému by se mělo předcházet, umožnit chovatelům získávat další potřebné znalosti a nové zkušenosti, poskytovat jim rady a návody, když se dostanou do potíží, vychovávat a vést mladé a začínající chovatele…..Proto jezdíme za dětmi a hrajeme pro ně s papoušky pirátskou hru.

Ararauny Richard a Teraza upřednostňují bydlení v kleci s volným pohybem po domě před chovnou voliérou (Foto: společnost Laguna)
Ararauny Richard a Teraza upřednostňují bydlení v kleci s volným pohybem po domě před chovnou voliérou (Foto: společnost Laguna)
Ary ararauny v domácí péči (Foto: společnost Laguna)
Ary ararauny v domácí péči (Foto: společnost Laguna)
Ani doma nesmí chybět čerstvé větve na okus (Foto: společnost Laguna)
Ani doma nesmí chybět čerstvé větve na okus (Foto: společnost Laguna)

Aneta Vychytilová: Teď se mi začínají ozývat i studenti z Přírodovědné fakulty. Jedna studentka vede kroužek mladých přírodovědců a přišla na exkurzi, podívat se na papoušky a prodiskutovat problematiku chovu a života papoušků v lidské péči. Lidé se nám tedy hlásí sami, mají zájem se něco dozvědět, ale my ještě nemáme žádné vzdělávací prostory, tak to řešíme provizorně přímo u voliér, nebo v přípravně krmiv. Podařilo se nám vytvořit nový web, takže jsme se alespoň trochu posunuli, ale chtělo by to mnohem víc.

Magdalena Žohová: Za loňský rok jsme udělali strašně moc práce, ale o to víc se teď potřebujeme posunout ještě dál. Tím rozvojem za poslední rok se nám nabalila spousta nových aktivit. Přibyli noví pacienti a zvýšil se zájem o předváděcí akce. Celý problém je vlastně o tom, že papoušek není vhodné zvíře jako domácí mazlíček. Bez debaty! Pes k tomu má dispozice, pták ne. To, že je přizpůsobivý a když mu člověk upraví svoje vlastní podmínky natolik, že se v tom ten papoušek nějak najde, může vést k tomu, že si někteří papoušci u takových lidí prožijí opravdu hezký život. Bývá to ale spíš taková lepší výjimka. Ve většině případů to lidé podcení. Myslí si, že když papouškovi poskytnou hlavně hrozně moc drahého krmení a ptáček má všechno možné, co se dá koupit, bude to ideální. U ptáka to ale takhle prostě nefunguje.

Aneta Vychytilová: Spolupracovala jsem teď s jednou paní a pánem, kteří mají kakaduy. Narazila jsem na ně na veterině, když šli nechat papouškům ostříhat drápky. Hlavní problém je v tom, že se ti ptáci navzájem škubou. Přitom to jsou dva nádherní kakaduové. Tak jsem se ptala, proč se škubou, jestli se nenudí, nebo zda nemají nějaký jiný problém. A majitelé mi řekli, že ne, že papoušci od nich mají všechno. Hračky, prostředí, krmivo… Viděla jsem i fotky a říkala si: „To je zajímavé, proč se tedy škubou?“ Mají nádherné velké voliéry, můžou se mezi sebou bavit. Ve voliérách spousta hraček, že je ani nestíhají ničit. A ti ptáci se stejně škubou. Jenže to je přesně ono: majitelé jim sice dokážou obstarat všechny věci, mají dostatek informací o chovu, umí se o papouška postarat, i když je náročný, ale vzájemně si s těmi ptáky nesedí. Povahově, prostě to není ono. Ptáci a lidé se musí navzájem vybrat podle povahy. Hrozně mi vadí, že velcí chovatelé papoušků dokrmují mláďata a tvrdí zájemcům, naprostým laikům, že si musí koupit ručně dokrmené mládě, a nejlépe, že si ho musí ještě sami dokrmit. To je takový nesmyslný blábol! Budoucí majitel, pokud to je člověk, který ví, jak se o papouška postarat, má to nastudované a bude se mu věnovat jako vlastnímu dítěti, si stejně musí papouška vybrat podle povahy. Když to bude papoušek – rapl a majitel bude hodný, tak ten papoušek ho bude ničit. Pokud opačně – majitel bude divoké povahy a vybere si papouška, který je hodný a klidný, tak ten papoušek si s ním nemusí rozumět a bude nešťastný. Prostě musí navzájem povahově harmonizovat.

Magdalena Žohová: I my lidě si vybíráme své protějšky podle toho, jak si vzájemně vyhovujeme a ne, že nám partner/ka bude přidělen/a někým jiným.

Aneta Vychytilová: Nejde se nutit být s někým, když s ním nedokážete dlouhodobě vycházet.

Magdalena Žohová: My také dokrmujeme mláďata, ale naprosto jinou formou. Samotná „výroba“ dokrmeného papouška je strašně rychlý proces. Koupíte si dokrmovací kaši, „naflákáte“ ji do něj a honem pryč, rychle prodat. U nás ale dokrmování představuje proces, který zahrnuje i socializaci. Pokud tedy máme malé mládě, teď šlo třeba o jednoho samotného aru, děláme všechno možné, abychom mu sehnali dalšího malého papouška jako společnost, byť by to měl být kakariki. Strašně to těm mláďatům pomáhá. Částečně to suplují i plyšáci, mláďata se pak mají do čeho zatulit. Potřebují se někam zahrabat. Na jednu stranu to vypadá, jako by to bylo úchylné, ale ono jim to opravdu strašně pomáhá. Nedávno si od nás chtěli jedni lidé koupit mladého aru a všichni známí jim doporučovali, ať si ho vezmou dřív a sami si ho dokrmí. Odmítla jsem to a řekla, že jim ho nedám dřív, než bude plně odstavený a socializovaný. Nebylo to jen o tom, že by už uměl žrát. Ještě šel k našim arům do voliéry, ke staršímu mláděti z předchozího jara. Vzájemně přišli do kontaktu. O kousek dál ve voliéře byli jeho rodiče. Nějakou dobu mládě žilo mezi dalšími ary. Brali jsme si ho sice k sobě domů do pokoje, ale potom musel zpátky do voliéry. Paní, které měla o to mládě zájem, vzala naše podmínky naprosto bezvadně, jezdila k nám celé čtyři měsíce, mládě si vždycky na chvíli půjčila, pohrála si s ním a bylo vidět, jak si ten papoušek na ni postupně zvyká, že mezi nimi vzniká nějaké pouto. Když si pak aru odvážela, ara nebyl nijak stresovaný, protože tu paní znal a měl ji rád. A to mi přijde jako ideální způsob předávání mláděte ary. Je s tím ale samozřejmě šílená práce.

"Richard míval povolené i vycházky na zahradu, než uletěl a neuměl se vrátit. ....aneb začátek a rychlý konec volných letů - nemám na to nervy...," říká Magdalena Žohová (Foto: společnost Laguna)
„Richard míval povolené i vycházky na zahradu, než uletěl a neuměl se vrátit. ….aneb začátek a rychlý konec volných letů – nemám na to nervy…,“ říká Magdalena Žohová (Foto: společnost Laguna)
Ara ararauna Richard na "výletu" (Foto: společnost Laguna)
Ara ararauna Richard na „výletu“ (Foto: společnost Laguna)

Když jsem kupoval svoji první araraunu, také jsem natrefil na takového člověka, který mládě socializoval s dalšími papoušky a neprodal ho dřív, než bylo odstavené.

Magdalena Žohová: Je to tak opravdu nejlepší.

Aneta Vychytilová: Takhle by to měl dělat každý chovatel a nebylo by na světě tolik zubožených a utrápených zvířat.

Magdalena Žohová: Papoušek je potom zdravý a silný. Když ho náhodou potom potká něco zlého, zvládne to. Je schopný se se vším lépe vyrovnat. Chcípáčci, kteří jsou i v dospělosti závislí na tom, že je člověk uměle nakrmí, bývají naprosto vyřízení. Psychicky nevyrovnaní, nevědí, kým jsou… O to víc jsou vázaní na toho majitele, ale je to fobie. To není zdravě ochočený papoušek.

Aneta Vychytilová: Jsou nevyrovnaní, je to vidět u našich kakaduů. Nedokážu je spárovat, protože se neumí zařadit do společnosti kakaduů. Nedokážou to, protože jsou izolovaně ručně dokrmení, nemají socializaci. U nás se sice částečně resocializovali, ale mají nedostatečný a slabý start do dlouhého života.

Majitelé to pak zkazí ještě volným režimem, takže pták neví, co může kdy čekat…

Aneta Vychytilová: Ono, i když je mládě odkrmené rodiči a vylétne z budky, začne samo žrát, dá se od rodičů vzít do klece a dokáže se naučit být mazlíkem, i když to je původně divoké zvíře. Nemusí jít vždycky o dokrmeného papouška. Ten dokrmený je samozřejmě hned vázaný na člověka. U toho, co byl odchován pod rodiči, to chvíli trvá, ale je to hodnotnější a vyrovnaný pták.

Magdalena Žohová: Někteří lidé nám říkají, že mají papouška, ale je divoký, z odchytu. A jestli nám to nevadí. Na to odpovídám: „Konečně něco normálního!“ Protože takový pták se sice bojí a okamžitě se netulí, ale má to v hlavě srovnané. Bude s ním perfektní spolupráce. Nejradši mám divoké ptáky, s nimi se v Botanické zahradě pracuje nejlépe. Mají svůj určitý systém života, já jim v tom vyhovím, a oni neprudí. Máme jednoho amazoňana modročelého, který mě v Botanické zahradě atakuje až do přípravny krmiva a je tak dotěrný, že s ním pořádně nic neudělám. Kdežto s těmi divokými ptáky ano. Taky se mi pohybují blízko ruky, ale nesáhnu na ně. To se nedělá. Na divokého ptáka se nesahá, když on sám nechce. A oni mi věří.

Aneta Vychytilová: Když se mu chce, přilétne mámě i na rameno, aby jí postrčil, ať dělá, že má fakt hlad.

Magdalena Žohová: Můžu mu podat i nějaké krmivo. Divokým ptákům dávám pamlsky z ruky, lezou mi kolem misek, že bych po nich mohla sáhnout, ale já si dávám hodně pozor, abych se jich nedotkla, protože oni to nechtějí a vědí, že to neudělám.

Sám to znám taky, moje dva páry araraun tvoří ochočení samci a divoké samice. Ty samice si zvykly, že jim podám piškot, vezmou si ho do zobáku, ale žádnou jinou interakci nechtějí.

Magdalena Žohová: Ano, navíc neotravují, všechno s nimi funguje naprosto perfektně.

Aneta Vychytilová: Stejné to je s naším samcem ararauny Arturem, kterého jsme spárovali s naší dokrmenou samicí Sněhurkou. Artur je divoký, a když pro ně připravuji krmivo, sedne si na dveře a kouká po mě. Oba tam visí a Artur na mě ječí, ať mu podám ořech nebo něco jiného a ať dělám, že už to chce. Tak mu ho jen tak podám, ani se nekoukám, kde má zobák, protože vím, že mě nekousne – chce ten ořech a to je celé. Potom přijde znovu a chce třeba něco jiného.

Magdalena Žohová: Má jistotu, že mu nic neuděláme, ale i my máme jistotu, že on nám nic neudělá. Když dáme ořech té ochočené samici, vezme si ho, ale nikdy nevím, kdy mě třeba jen tak ze srandy rafne zobákem. To ten divoký pták nikdy neudělá.

Bojí se.

Magdalena Žohová: On se ani nebojí, ale prostě se to nedělá. Jsou určitá pravidla a ty tam fungují. Tedy mezi divokými ptáky. Mezi těmi ochočenými nefunguje nic, ti už umí zákeřnosti a podobné věci, jsou už pokažení.

Aneta Vychytilová: Potřebují mantinely. Jak nemají mantinel…stále si ověřují, kam až můžou, zkouší neplechy….

Magdalena Žohová: Doma máme divokého aru Richarda u ochočené samice Terezy. S tím divokým arou vyjdu úplně perfektně. Lítá nám po celém baráku, chodí si všude, a když chci, aby šel zpátky do voliéry, řeknu jenom: „Richarde, domů.“ No tak on tedy jde a ví, že mu dám určitý čas a nebudu ho kvůli tomu chytat. Je perfektní. Jak říkám, nejradši mám divoké ptáky. Do Botanické zahrady nám chodí převážně poškození ručně dokrmení papoušci. Většinou kakaduové, arové, amazoňané a žakové. Trochu také alexandři, ale jinak de facto nemáme žádné jiné druhy papoušků. Ty mívají spíš nějaký zdravotní problém, třeba nádor na křídle, u jednoho papouška královského šlo o cukrovku. Ale to jsou spíše speciální zdravotní problémy. Psychické problémy se týkají především těch čtyř velkých rodů papoušků.

Aneta Vychytilová: Lidé si oblíbili kupovat žaky jako mazlíčky. Je to velký papoušek, mluví, je závislý na člověku, mazlivý. Ale nejvíc problémový. Má hodně vyvinutou inteligenci.

Magdalena Žohová: Když se to tak vezme, jako druh jsou žakové psychicky labilní. Neříkám, že všichni. Někteří žakové jsou „vysmátí“. Také máme jednoho žaka „Bonda“, který je naprosto „free“, všechno má „na háku“. Řekla jsem si, když je takový pohodář, dáme ho na výstavu do Botanické zahrady. To jsme si dali! Žako Bond se vůbec nehnul. Na výstavě zkameněl. Po prvním dnu jsem se bála, že uhyne, protože se ani nenapil, nejedl, jen bezhnutě stál. Druhý den jsme mu přivezli jeho kamaráda Huga. Bond se konečně šel s hrůzou alespoň najíst a napít, ale zcepeněl nám ten druhý žako Hugo. Takže nám tam seděli dva žakové, úplně ztuhlí, bez pohnutí, zoufalí. Pořád jsme k nim chodili a mluvily na ně, potichu na ně šeptaly. Výstavu vyloženě přetrpěli a já jsem se zařekla, že na ni už nikdy nepůjdou. A přitom doma řádí úplně strašně, dělají vyrvál… Otevírají si klece, courají tam po kuchyni, dělají samé vylomeniny, neustále brebentí a napodobují všechny dostupné zvuky… Na výstavě se mohli předvést a nic. Jak říkám, „žako je nevyzpytatelný“.

Úvodní foto: společnost Laguna




Předchozí článek

Sedm nestorů kea doplatilo na svoji hravost, když zkoumali pasti na lasice

Dálší článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 12. až 14. února 2016

1 Comments

  • Velmi pěkný článek, držím palce. Už se těším,až si prohlédnu nové voliéry.

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější