Papoušci v Botanické zahradě na pražském Albertově budou mít venkovní voliéru

Voliéra pro papoušky společnosti LagunaUVNITŘ FOTO Z PRŮBĚHU STAVBY – Prostornou venkovní voliéru získají nechtění, poškození nebo týraní papoušci, o které se ve skleníku Botanické zahrady Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Albertově stará společnost Laguna. Arové, amazoňani a kakaduové se budou moci od letošního jara prolétnout na čerstvém vzduchu a dostat se na přímé sluneční světlo i déšť. Voliéra, na kterou Laguna vyhlásila veřejnou sbírku teprve loni na jaře, vznikla v rekordním čase a nyní už čeká pouze na vnitřní vybavení. První papoušci se do ní dostanou ve chvíli, kdy se venkovní teploty dostanou výrazně nad bod mrazu a počasí dovolí ptákům zvyklým na vytápěný skleník Botanické zahrady pobyt venku bez zdravotních následků.




Papoušci jsou na novou voliéru zvědaví

„Původně jsme mysleli, že se voliéru podaří postavit tak za dva roky. Nakonec jsme díky veřejným sbírkám a ochotě mnoha známých lidí – velmi nám pomohl například zpěvák Michal David – sehnali potřebnou částku nejen na voliéru, ale i na nové klece do Botanické zahrady,“ popsala serveru Ararauna.cz Magdalena Žohová, vedoucí Laguny. Venkovní voliéru zbývá vybavit bidly, která by měla být v horní části kovová – aby při její výšce nebylo nutné dřevěná bidla neustále měnit. Zbytek bude doplněn provazovými houpačkami a parkosy. Papoušci, kteří nyní volně létají v uzavřeném prostoru na vyvýšené balkonové římse nad hlavním vchodem do skleníků Botanické zahrady, se do venkovní voliéry dostanou širokým průlezem, který je možné z obou stran uzavřít.

K TÉMATU: Ani úmorná vedra nezastavila tradiční výstavu exotického ptactva v Botanické zahradě na pražském Albertově

„Tunel“ si už papoušci mohli vyzkoušet. „Nějakou dobu byl ve vnitřní části skleníku otevřený a podle zbytků trusu jsme poznali, že zvědavým papouškům to nedalo a byli se v něm podívat,“ říká Magdalena Žohová. Nyní průlez slouží jako provizorní voliéra pro zraněnou samici zoborožce křiklavého, která v něm rehabilituje. Nové jsou v Botanické zahradě i klece, v nichž Laguna chová velké kakaduy, jichž se jejich původní majitelé zřekli. „Staré klece, které jsme před časem dostali darem, nahradily nové voliéry, které lze různě přepažit a vytvořit z nich systém až osmi samostatných klecí,“ líčí Žohová. Domov v nich zatím našli kakaduové bílí a žlutočečelatí, zatímco početné hejno amazoňanů modročelých a oranžovokřídlých a dva arové ararauny poletují ve vnitřním prostoru Laguny volně.

Voliéra svojí strukturou zapadá ke skleníku, takže člověk, který o ní neví, ji nemusí ani postřehnout. Na snímku je vlevo za stromem. V rozsvícené části skleníku je zázemí a vnitřní voliérou pro papoušky. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Voliéra svojí strukturou zapadá ke skleníku, takže člověk, který o ní neví, ji nemusí ani postřehnout. Na snímku je vlevo za stromem. V rozsvícené části skleníku je zázemí a vnitřní voliérou pro papoušky. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Detail venkovní voliéry před přípravou jejího vnitřního vybavení (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Detail venkovní voliéry před přípravou jejího vnitřního vybavení (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Nových klecí se dočkali papoušci společnosti Laguna i ve skleníku Botanické zahrady v Praze na Albertově (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Nových klecí se dočkali papoušci společnosti Laguna i ve skleníku Botanické zahrady v Praze na Albertově (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Jan Barvík: Vyšší voliéru jsem zatím nestavěl

Voliéru i klece pro Lagunu sestavil a smontoval Jan Barvík. „Jde asi o nejvyšší voliéru, kterou jsem kdy dělal. V nejvyšším bodu má pět a půl metru,“ popsal serveru Ararauna.cz. Do poměrně složitě přístupného výklenku skleníku, před kterým roste rozložitý strom, Barvík se spolupracovníky postupně nanosil předem smontované rámy s pletivy a postupně je na místě stavěli do konečné podoby voliéry. „Z práce ve výšce přes pět metrů jsme měli velký respekt,“ říká Jan Barvík. Složité bylo i vyměřování spojovacího tunelu, jehož vysouvací dvířka lze otevřít pouze manuálně buď ve vnitřní voliéře Laguny, nebo u vnitřního pláště skleníku. Práce na montování venkovní voliéry a vnitřních klecí zabrala takřka 24 hodin. „Přijeli jsme brzy ráno a končili o půl druhé v noci,“ líčí Jan Barvík.

ČTĚTE TAKÉ: Jan Barvík: Z čínských pletiv voliéry nestavím, nejsou kvalitní. Cena není všechno

Laguna plánuje, že papoušci budou mít od jara do podzimu přístup do venkovní voliéry neustále otevřený a například amazoňané tak budou moci nocovat venku. „Jen jim část voliéry zastřešíme, aby se měli kam schovat, kdyby v noci přišla bouřka,“ dodává Magdalena Žohová. Zprovoznění voliéry chce Laguna spojit s oficiální oslavou, nyní pouze hledá vhodný termín. Pozvat by chtěla nejen spřízněné chovatele, ale také dárce, díky nimž bylo možné voliéru v tak krátkém čase postavit. Nyní se společnost soustředí na nový cíl, jehož realizace zabere nepoměrně více času: v budoucnu by ráda zprovoznila samostatnou záchranou stanici pro nechtěná a opuštěná exotická zvířata.

Průběh stavby venkovní voliéry pro papoušky v Botanické zahradě na pražském Albertově (Foto: archiv Jana Barvíka)

Průběh stavby venkovní voliéry pro papoušky v Botanické zahradě na pražském Albertově (Foto: archiv Jana Barvíka)

Pohled na spojovací tunel shora a stavba horních pater venkovní voliéry (Foto: archiv Jana Barvíka)

Pohled na spojovací tunel shora a stavba horních pater venkovní voliéry (Foto: archiv Jana Barvíka)

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..