Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia
Jan Potůček 
UVNITŘ FOTOGALERIE – I přes rekordní vedra, která by (snad) měla o víkendu skončit, zahájil ve čtvrtek Klub přátel exotického ptactva (KPEP) v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Albertově tradiční výstavu exotického ptactva. „Každý rok se výstava na něco zaměřuje, letos jsme se rozhodli nabídnout všem něco: jak milovníkům unikátních ptáků, tak těch „obyčejných“. A i když letos je těch „obyčejných“ o něco víc, myslím, že se bude na co dívat,“ přivítal první návštěvníky na slavnostní vernisáži ředitel výstavy a předseda KPEP Ladislav Žoha. Oproti předchozím ročníkům výstava obsadila všechny veřejně dostupné skleníky Botanické zahrady a organizátoři se i přes vysoké teploty snažili vystavovaným ptákům zajistit co nejsnesitelnější podmínky.
Papoušky kropí vodou z hadice
„Otevřeli jsme, co se dalo, takže teplota uvnitř skleníků je zhruba stejná jako venku,“ popsal Ladislav Žoha. Voliéry a klece v hlavním skleníku navíc ovívají větráky a organizátoři výstavy papoušky i další ptáky pravidelně chladí vodou z hadice. Většina velkých druhů papoušků je ale na vyšší teploty a klima ve sklenících zvyklá, nastálo totiž obývají expozici obecně prospěšné společnosti Laguna, kterou založil KPEP a stará se o nechtěné a hendikepované ptáky. Arové, kakaduové a amazoňani z útulku Laguny tak jsou na výstavě každoročním „inventářem“. Letos Laguna ukázala kakaduy bílé, žlutočečelaté, ary ararauny (včetně jednoho letošního mláděte, které obývá výstavní voliéru s párem amazoňanů pomoučených a plyšovým arou hyacintovým), amazoňany oranžovokřídlé a žaka velkého.
LOŇSKÝ ROČNÍK: Méně voliér, větší prostor pro exoty. Letošní výstava v pražské Botanické zahradě myslí na pohodlí ptáků
Párek bílých kakaduů vítá návštěvníky už u vchodu ve voliéře, kterou loni při stejné výstavě obýval pár arů vojenských. Papoušci jsou ochočení a před lidmi se předvádí – tancují a roztahují chocholky, snaží se všemožně zaujmout pozornost. A když to nejde kejklemi, hlasitě se ozývají, takže návštěvníci výstavy mohou prakticky porovnat křik velkých kakaduů s hlasem arů a amazoňanů, kteří mají stálou expozici nad voliérou bílých kakaduů. První patro vchodu do hlavního skleníku obývá většina papoušků z projektu Laguna, letos jim ale společnost začala budovat i venkovní voliéru. „Dokončili jsme kopání základů, nyní musíme vyřešit průlez z vnitřní části voliéry do venkovní – kvůli vnitřnímu vybavení skleníku bude muset jít o speciální tunel,“ popsala serveru Ararauna vedoucí projektu Laguna a hlavní pořadatelka výstavy Magdalena Žohová.
Exkurz do historie výstav i KPEP
KPEP letos pojal výstavu i jako historický exkurz do své minulosti. Právě letos totiž uplynulo 150 let od narození jeho zakladatele a prvního předsedy Jiřího Jandy, který založil a jako první ředitel vedl i pražskou zoologickou zahradu. V každém skleníku tak návštěvníci narazí na nástěnky s dobovými fotografiemi a ukázkami časopisů a katalogů dřívějších ročníků výstav. Snímky také připomínají významné bývalé členy a funkcionáře KPEP. Hlavní výstavní prostor, který jinak slouží pro přezimování tropických rostlin, letos organizátoři nezaplnili tolik jako v předchozích letech a v polovině ho přepažili cestičkou s lavičkami. „Loni si část návštěvníků stěžovala, že jsme měli skoro samé velké voliéry, takže letos přibylo výstavních klecí,“ popsal Ladislav Žoha. Výsledné aranžmá vypadá velice hezky – navíc je zpřístupněn mnohem větší prostor než loni.
K TÉMATU: Výstava v Botanické zahradě na pražském Albertově 2013 nabídla hlavně jihoamerické papoušky
Návštěvníci se tak dostanou do obou postranních subtropických skleníků, v nichž je jednak kolekce ptáků určená na prodej a mělo by se zde prodávat i krmivo pro exoty, v druhém jsou pak vedle stálé expozice kaktusů a sukulentů dvě klece s aratingy zlatočelými a hnědohrdlými, doplněné titulními stranami katalogů výstav exotických ptáků od roku 1972 po současnost. Většinu voliér a klecí pro výstavu zajistil a technickou část výstavy organizoval Zdeněk Vandělík, specialista na jihoamerické papoušky, který do Botanické zahrady zapůjčil několik druhů arating a amazónky bělobřiché nominátní formy („zelenopunčoškové“). V hlavním skleníku návštěvníci nejprve spatří klec s párem neofém modrokřídlých, vedle nichž je voliéra s několika středně velkými australskými druhy papoušků – papoušky nádhernými a kouřovými.
Největší rarity? Kystráčci a arassariové
Hned naproti australské voliéře pořadatelé umístili klec s modrými mutacemi papouška zpěvavého. Neofémám modrokřídlým dělají společnost ve vedlejší kleci neofémy bourek (oba druhy vystavuje specialista na přírodní neofémy Jan Cvrček). Milovníci barevných mutací ocení hejnko různě zbarvených alexandrů malých, jejichž voliéra sousedí s klecí žaka velkého a voliérou amazoňanů oranžovokřídlých. Z „obyčejných“ ptáků jistě stojí za vidění přírodně zbarvení kakarikové rudočelí a žlutočelí, jichž už v českých chovech kvůli mutacím příliš mnoho není. Naopak z mutačních ptáků je v hlavním skleníku vidět rosela pestrá rubino, různé mutace papoušíčků šedokřídlých, korel chocholatých, agapornisů růžohrdlých, fišeri či andulek. Z agapornisů je v přírodní barvě na výstavě i agapornis růžohlavý.
ČTĚTE TAKÉ: Botanická zahrada v Praze na Albertově má stálou papouščí expozici
Bezesporu nejzajímavějšími ptáky v hlavním skleníku, respektive jeho „lodi“ – kulovitém výběžku směrem k hlavnímu vchodu do areálu Botanické zahrady – jsou kystráčci modrolící. Sice nejde o papoušky, nýbrž hmyzožravé ptáky, svým zbarvením a nebojácným chováním se ale papouškům hodně podobají. Vystavil je Ladislav Žoha, stejně jako husice rajské, které mají ve stejném prostoru napuštěný bazének a tak je jim ze všech vystavovaných ptáků asi nejlépe. Jihoamerické papoušky na výstavě zastupují krom výše zmíněných i aratingové zlatohlaví a sluneční, opět od specialisty na jejich chov Zdeňka Vandělíka. Z australských druhů jistě stojí za zmínku ještě barnardi límcoví a zelení, přírodně zbarvení papoušci zpěvaví a rosela žlutolící. V prodejní části výstavy jsou pěkně vybarvené rosely penant.
Část ptáků létá ve sklenících volně
Pokud návštěvníci zamíří od hlavního vchodu doprava, hned naproti hlavnímu výstavnímu skleníku přijdou do hustě zarostlé části botanické zahrady s jezírkem, kterou obývají volně vypuštěná kruhoočka senegalská, východoafrická a timánie čínské, které pomáhají zbavovat exotické rostliny škůdců, aniž by Botanická zahrada musela používat chemické insekticidy. Přímo u jezírka je umístěna klec se zástupci malých tukanů – arassariů zelených, kteří zaujmou pestře zbarvenými zobáky. Za jezírkem, u akvárií s různými druhy rybiček, jsou pak další dvě klece se zástupci loriů. V jedné kleci jsou tři loriové mnohobarví zelenopáskoví, v druhé pak ochočený lori mnohobarvý jižní s lorim tříbarvým. Ze všech částí výstavy je tato, díky stínu vysokých rostlin, klimaticky asi nejpříjemnější.
NAPSALI JSME: Klub přátel exotického ptactva vypsal výtvarnou soutěž k výstavě v Botanické zahradě
Z drobných exotů je letos v Botanické zahradě k vidění několik druhů snovačů (vystavuje Ondřej Štafek), atrildů, panenek, amad, ale i tangara tyrkysová, čížci, šafránci, kardinálové, kanáři, rýžovníci, pásovníci, stříbrozobky či zebřičky. Ve více než sto klecích a voliérách jde řádově o stovky ptáků, na které se můžete přijít podívat denně od 10:00 do 18:00 až do 30. srpna. Poslední den výstavy bude otevřeno jen do 16:00 hod. K dispozici jsou katalohy výstavy, na místě je i stánek s chovatelskými potřebami, upomínkovými předměty, knihami a časopisy.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
