Botanická zahrada v Praze na Albertově má stálou papouščí expozici

UVNITŘ FOTOGALERIE – Ary ararauny, několik kakaduů a amazoňanů našlo útočiště v Botanické zahradě Univerzity Karlovy v Praze na Albertově. Stálou expozici papoušků tu provozuje Klub přátel exotického ptactva (KPEP). Původně mělo jít jen o papoušky členů klubu, nakonec se do společné voliéry dostali i ptáci, o které se původní majitelé už nechtěli nebo nemohli starat. Skleníkem Botanické zahrady se tak rozléhá křik jihoamerických i australských papoušků, na který dříve návštěvníci narazili jen o pravidelných letních prezentačních výstavách KPEP.

Ararauny doputovaly z pražské ZOO

Velkou společnou voliéru pro papoušky instaloval klub do skleníku již před třemi lety. Nachází se v neveřejné části Botanické zahrady přímo nad hlavním vchodem, takže návštěvníci mohou zblízka sledovat jen jednoho kakadua bílého v samostatné voliéře hned za pokladnou. Ostatní papoušci jsou nad jejich hlavami a jsou spíše slyšet než vidět. „Současné vedení Botanické zahrady zjistilo, že když ve sklenících pořádáme každoroční výstavu exotického ptactva, obrovsky se jim zvedne návštěvnost. Se stálou expozicí tedy rádo souhlasilo,“ řekl serveru Ararauna.cz předseda KPEP Ladislav Žoha, který se společně s rodinou o papoušky v Botanické zahradě stará.

FOTOGALERIE: Papoušci ve stálé expozici KPEP v Botanické zahradě Univerzity Karlovy v Praze (odkaz vede na Facebook)

Na Albertov nedávno zamířily i ary ararauny, které chovala pražská zoo ve společné venkovní voliéře s ary zelenokřídlými. Musely však uvolnit prostor čtyřem arům hyacintovým, kteří byli do zoo deponováni od soukromého chovatele, jemuž byli zabaveni kvůli nesrovnalostem v registračních listech CITES. Arové nakonec pravomocně propadli státu a nyní jsou již ve vlastnictví pražské zoologické zahrady. Krátce po tomto rozhodnutí zoo přesunula čtveřici největších papoušků světa z neveřejného zázemí do venkovní voliéry, odkud se původně měly na Albertov stěhovat nejen ararauny, ale i arové zelenokřídlí.

„Nakonec se ukázalo, že si arové hyacintoví s ary zelenokřídlými rozumí, takže jejich stěhování nebylo třeba,“ vysvětluje Ladislav Žoha, který zároveň pracuje v pražské zoo a stěhování araraun do Botanické zahrady na Albertově domluvil. S třemi papoušky tohoto druhu nyní ve společné voliéře velkého skleníku žijí i amazoňani oranžovokřídlí, amazoňan modročelý, pomoučený, dva kakaduové bílí, kakadu žlutočečelatý a kakadu goffin. Kakaduové ale mají uvnitř voliéry ještě vlastní klece, aby se s ostatními papoušky vzájemně nenapadali. Většinou jde o ochočené ptáky, kteří umí i mluvit.

Dominantní obyvatelé voliéry? Amazoňani

Na první pohled by se mohlo zdát, že dominantní roli ve společné voliéře hrají největší ararauny, ale podle Ladislava Žohy je výrazně předčili amazoňani. „Ze začátku ary pěkně proháněli,“ říká. Amazoňané si bránili svoje teritorium, však tu vznikly i hnízdní páry, které ale KPEP přemístil mimo Botanickou zahradu. Přímo ve skleníku žádní ptáci nehnízdí a vesměs jde o mladší ptáky. Třeba zmíněné ararauny jsou čtyřleté, s výjimkou jednoho šestnáctiletého samce. Jsou dokonale ochočení, v pražské zoo totiž byly v přímém kontaktu s návštěvníky: s přistřiženými křídly posedávali volně na bidlech vedle domku se zázemím pro velké papoušky.

V Botanické zahradě už ararauny křídla zastřižená nemají, nebojácnost ze svého původního působiště si ale udržely. Stačí vstoupit do voliéry a dva mladší samci už návštěvníkovi sedí na ramenou a prohlížejí si, co by mohli ukořistit. To jiní papoušci jsou mnohem bázlivější. Třeba jeden z kakaduů bílých je zvyklý hlavně na dceru manželů Žohových, a když vidí, že ho jde krmit paní Žohová, má z toho prý zkažený celý den. Vtipný je amazoňan modročelý, který v záplavě slov dost často opakuje „tady doprava“ a další pokyny řidiči, z nichž lze usoudit, že jej původní majitelé často vozili autem.

Ve sklenících budou volně létat kruhoočka

Papoušci už brzy nebudou jedinými exotickými ptáky, kteří obývají skleníky Botanické zahrady v Praze na Albertově. Vedení zahrady rozhodlo, že podobně jako jiné botanické instituce v Evropě pořídí drobné pěvce kruhoočka jako prevenci proti hmyzím škůdcům ve sklenících, jichž se nyní na Albertově musí zbavovat každoročním chemickým postřikem. „Takový postřik vyjde na statisíce korun a Botanická zahrada musí být během jeho aplikace zavřená. Kruhoočka hmyz zlikvidují zadarmo a zahrada může být stále otevřená,“ vysvětluje Ladislav Žoha.

Kruhooček by se měla Botanická zahrada v Praze na Albertově dočkat ještě koncem letošního léta. Momentálně připravuje sítě, kterými zakryje všechny potenciální únikové otvory a chystá vše potřebné pro příchod nových, byť v porovnání s papoušky výrazně menších obyvatel exotické džungle uprostřed české metropole.