Pražská zoo přemístila ary hyacintové do veřejné expozice

UVNITŘ FOTOGALERIE – Návštěvníci pražské zoologické zahrady mohou od včerejška spatřit ve veřejné expozici největší papoušky světa, ary hyacintové (Anodorhynchus hyacinthinus). Čtyři exempláře tohoto druhu chová zoo od června 2010, kdy byli zabaveni Českou inspekcí životního prostředí chovatelům, kteří nedoložili jejich původ (ara hyacintový je zařazen do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES na ochranu volně žijících živočichů a jeho chov podléhá ohlášení a povinné evidenci). Zoo je dosud držela v neveřejném chovatelském zázemí.

Společnost jim dělají arové zelenokřídlí

Ary hyacintové návštěvníci uvidí ve voliéře s velkými papoušky asi 200 metrů proti hlavnímu vchodu do zoologické zahrady. Tvoří ji dřevěný domek se zázemím a výlet, který dosud obývali arové zelenokřídlí, ararauny a kakaduové bílí. Z původního osazenstva ve voliéře zůstali jen arové zelenokřídlí, druhý největší druh po arovi hyacintovém. „Ararauny šly do botanické zahrady Na slupi a kakaduové do soukromého chovu,“ řekl serveru Ararauna.cz kurátor ptáků pražské zoo Antonín Vaidl. Z čtveřice arů hyacintových jsou podle testů DNA tři samci a jedna samice (pohlaví dnes asi tříletých ptáků však bude zahrada ještě jednou ověřovat). Zoo je mohla vystavit až poté, co byli pravomocně odebráni původním majitelům a převedeni do jejího vlastnictví, což se stalo letos 15. května.

Ara hyacintový je jedním z devíti druhů velkých arů a jeden ze dvou žijících druhů rodu Anodorhynchus. Zástupci tohoto rodu se od ostatních velkých arů liší tvarem zobáku, který nemá žádné zubovité výstupky po okrajích, díky čemuž získal celý rod název (an = žádný, odo = zub, rhynchus = nos). Druhým žijícím druhem rodu je mnohem vzácnější ara kobaltový (Anodorhynchus leari), shodou okolností rovněž chovaný v pražské zoo, ale dosud z bezpečnostních důvodů veřejně nevystavovaný (jde o ptáky, kteří byli zabaveni při společné akci celníků a inspektorů životního prostředí v roce 2010).

Oproti aru hyacintovému je ara kobaltový asi o třetinu menší, měří jen 75 centimetrů. Ara hyacintový dorůstá až metrové délky a je největším létajícím druhem papouška. Nikoli však nejtěžším, toto prvenství drží novozélandský nelétavý papoušek kakapo soví s váhou až tři kilogramy (ale délkou maximálně 64 cm). Ve volné přírodě žije ara hyacintový v Brazílii, Bolívii a Paraguay. Velikost populace se odhaduje na 6 500 jedinců a neustále klesá. Vůbec nejvíc arů hyacintových obývá přírodní park Pantanal, kde se jejich počet odhaduje na pět tisíc. V zajetí jich už patrně žije daleko více.

V Česku je asi 100 chovných arů hyacintových

Kromě pražské zoo chová ary hyacintové dalších pět českých zoologických zahrad: Ústí nad Labem, Liberec, Jihlava (jde o ptáky, kteří jsou deponováni ze ZOO Chleby u Nymburka), Ostrava a Zlín. V pražské zoologické zahradě se tento druh papouška poprvé objevil už v roce 1951, ovšem pouze coby ptáci transportovaní z Holandska na Ukrajinu. Později je Zoo Praha chovala v 80. a 90. letech minulého století, v roce 1990 ale byli odcizeni ze Štěpničkova pavilonu a od té doby je nechovala.

S krádeží arů hyacintových má neblahé zkušenosti i Zoo Dvůr Králové nad Labem, která tyto papoušky odchovala jako první v Československu v roce 1990. Tehdy jí bylo odcizeno mládě z hnízdní budky a zloději si málem odnesli i chovnou samici. Byli však vyrušeni a zanechali ji na místě strčenou v pytli. Královédvorská zoologická zahrada měla vůbec na ary hyacintové smůlu, v minulosti jich chovala dokonce pět najednou (většinu získala ze Zoo Bratislava), a dva jí uletěli poté, co zobáky narušili pletivo venkovní voliéry. Ptáky se už nikdy nepodařilo najít.

Nakonec ve Dvoře Králové zůstal jediný hnízdní pár arů hyacintových, který opakovaně odchoval mladé. Předloni však samec uhynul a samice putovala do zlínské zoologické zahrady, která vytvořila pár se samcem ze skupiny zabavených ptáků umístěných v zázemí pražské zoo. V celé Evropě chová tyto papoušky 81 zoologických zahrad a ptačích parků, přičemž jen 11 z nich se je daří odchovávat. Častější je spíše v soukromých chovech. Jen v České republice se odhaduje chov asi sta párů (jenom v letech 2004 až 2011 u nás bylo podle centrálního registru CTES při ministerstvu životního prostředí registrováno 69 ptáků) a úspěšně je zde odchovává hned několik chovatelů.

Chov arů hyacintových je velmi náročný. Nejen že jde o velmi drahé ptáky (pohlavně dospělý chovný pár přijde i na milion korun), potřebují i prostorné a bytelné voliéry. Pohlavně dospívají až v deseti letech a snáší maximálně dvě vejce, z nichž většinou odchovají jen jedno mládě. Drtivá většina arů hyacintových v zajetí je odchovávána ručně, jen menší počet se daří odchovávat pod rodiči. Ruční odchov mláděte trvá skoro rok – to je nejdéle ze všech uměle odchovávaných druhů papoušků.

Fotogalerie

[poll id=“34″]