Chovatelé jsou různí. O těch špatných bychom měli vědět

KOMENTÁŘ – Dnes a denně se můžeme na různých internetových fórech dočítat o otřesných případech lidí, kteří se z nevědomosti nechali napálit od rádoby chovatelů a pořídili si jako domácího mazlíčka řádně nedokrmeného papouška. Zvlášť u velkých druhů papoušků, jako jsou žakové, amazoňani, kakaduové a především arové, jde o obrovský hazard se zdravím a psychikou zvířat, který si kupující jen těžko uvědomuje. Zato prodávající velmi dobře vědí, co dělají.

Chovatelé jsou různí a nelze je všechny házet do jednoho pytle – jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. O těch špatných bychom ale měli vědět. Nestačí obecně popisovat, že existují případy, kdy vám někdo s klidem prodá ani ne tříměsíčního aru a pomalu vám ani nevysvětlí, že takový pták je zvyklý přijímat pouze dokrmovací kaši. Je třeba na takové lidi jmenovitě upozorňovat, aby si na ně ostatní mohli dát pozor. Proto jsem neváhal a tento týden zveřejnil článek o rodině Čarkových z Prahy, kteří vystupují pod názvem Parrots.cz.

Čarkovi ale nejsou jediní, kdo se snaží navenek navodit dojem seriózních chovatelů, kterým jde především o blaho chovaných a prodávaných papoušků. Možná jsou jen nejvýraznější, protože se ke své smůle snaží neustále zviditelňovat – ať už vycházkami po centru Prahy a taháním papoušků do divadel a na různé veřejné akce, nebo vystupováním v televizi a reklamě. Nedělají tak reklamu jenom sobě, ale všem chovatelům – i těm slušným, poctivým. Myslím tím negativní reklamu, jakou si asi nikdo z nás nepřeje. Proto je potřeba se od podobných chovatelů veřejně distancovat.

O špatných chovatelích, kteří dělají oboru ostudu a škodí ptákům, které prodávají nedokrmené, předražené a různě zdravotně či psychicky poškozené, je třeba mluvit zcela otevřeně. Lidé, kteří s nimi mají negativní zkušenosti, by se neměli bát o nich mluvit a zveřejnit svoje jméno. Nedělají nic špatného. Konec konců, jsou v roli zákazníka, který byl poškozen, a měli by být natolik solidární, aby varovali ostatní před podobným rizikem. V ideálním případě by tak špatní chovatelé měli přijít o značnou část klientů a se svými praktikami přestat.

Nebuďme ale bláhoví, protože lidí, kteří se nechají nachytat a nemají s papoušky, které si chtějí pořídit, vůbec žádné zkušenosti, je stále dost. Internet má však jednu vynikající vlastnost. Dá se na něm vyhledávat, a tak zmapované případy špatných chovatelů nikdy nezapadnou v zapomnění. Chytrý nakupující si chovatele „proklepne“ na internetu a pokud se o něm dozví konkrétní špatné informace od konkrétních poškozených zákazníků, jistě si koupi papouška od takového člověka rozmyslí. Takové případy ale musí být jasně zdokumentované a podložené.

O internetu se totiž také říká, a četl jsem to nedávno i v jednom chovatelském časopisu, že se na něm dá psát cokoli o čemkoli, aniž by to nutně musela být pravda. „Internet“ je ale poměrně široký pojem. Skrývají se pod ním i soukromé blogy, anonymní diskusní fóra nebo amatérské stránky o čemkoli. Vždycky záleží na přístupu člověka, který danou stránku provozuje. Server Ararauna.cz začal vycházet jako čistě novinářský web, na kterém platí základní pravidla žurnalistiky: zveřejňuje jen ověřené informace, je nestranný a objektivní. A tak bude přistupovat i k případům špatných chovatelů.

Úvodní foto: Citynoise.org

[poll id=“35″]