Hledání zalétnutých mláďat arů nemusí vždy skončit dobře. Tři případy z letošního léta

UVNITŘ GALERIE – Letošní léto bylo bohaté na případy ulétlých papoušků. Jak už to u takových situací bývá, na začátku bylo pochybení na straně majitele a ne jinak tomu bylo i u tří aktuálních příběhů, které jsem se vám rozhodl popsat, neboť jsem se hledání jednoho papouška účastnil osobně. K prvnímu případu došlo v obci Libina poblíž Šumperka. Ve čtvrtek 12. září mi přišla od majitelů ochočených arů araraun zpráva, že jim ulétlo tříměsíční mládě a že nevědí, co mají dělat. V domácnosti mají ještě roční samičku ararauny Marušku a letos ji dopárovali samečkem Kevinem, prostředním mládětem z letošního odchovu mého páru araraun Endyho a Báry. Právě Kevin se stal nedobrovolně na nějakou dobu zcela volným a svobodným papouškem.

Co se tedy přesně stalo? Majitel papoušků stejně jako každý den, kdy bývá venku hezky, přenesl oba papoušky do venkovní klece, která je umístěna pod pergolou. Dokud ještě nebyl Kevin schopen letu, majitel si ho vždy položil na zmíněnou klec a nejdříve do ní zavřel starší Marušku a poté dal do klece i jeho. V onen den, než se majitel nadál, milý Kevin zamával křídly, vznesl se z klece do vzduchu a zmizel pryč (den předtím doma udělal asi čtyřmetrový let obývákem, ale ani to nestačilo, aby majitele napadlo, že papoušek je už letu schopný). Majitel ary ale neváhal, sedl na kolo a jel za papouškem. Viděl ho zakroužit a vrátit se opět směrem k domovu, ale jakmile se vrátil k domu, už po ararauně nebylo ani vidu, ani slechu.

Nespadl do kukuřičného pole?

Začal tedy maraton pátrání, který byl o to složitější, že se vůbec nevědělo, kterým směrem hledat a hlavně se jednalo o mládě, které letělo poprvé v životě. Snaha o nalezení mláděte byla až do nočních hodin neúspěšná a ani druhý den dopoledne nebylo jasné, kde se nachází. Další nevýhodou byl fakt, že se poblíž místa, odkud papoušek ulétl, nacházely tři samostatné lány již téměř zralé kukuřice. Naše úvahy se po neúspěšných hledáních ubíraly právě k polím, kde mohl malý ara sednout na vršek některé z kukuřic a spadnout dolů. Kdyby se to stalo, nejspíš by se už z kukuřice nedostal a zřejmě by se stal kořistí divokého prasete, jichž je touto dobou v kukuřičných polích přebytek.

K TÉMATU: Postup hasičů při záchraně ulétlého papouška: na co máte jako majitel domácího mazlíčka právo?

Naštěstí v pátek 13. září okolo sedmé hodiny večer majitelům zavolal nálezce, podle něhož se papoušek nachází na stromě zhruba 300 metrů od jejich domu. Majitelé tedy nemeškali a šli aru nalákat dolů, což se jim ale nezdařilo. Papoušek po několika krouživých průletech změnil místo a sedl si na ořech, kde zůstal sedět, protože se už šeřilo a byl čas jít spát. Když mi to majitelé oznámili, nabádal jsem je, aby nic nepodnikali a nechali papouška v klidu, jinak by mohl znovu ulétnout. Sedl jsem do auta a rozjel se do Libiny. Majitelům papouška jsem ještě po cestě řekl, aby pokud možno sehnali velký rybářský podběrák a že zbytek dořešíme na místě. Dorazil jsem tam o půl deváté večer společně s Policií ČR (shodou okolností jeden příslušník PČR Martin V. má ve stejné vesnici dva volně létající papoušky žako).

Noční chytání ary do podběráku

Po mém příjezdu na místo se potvrdilo, že mládě na stromě již tvrdě spí(zkoumání světelnými paprsky) a tak nic nebránilo tomu zavolat hasiče na linku 156 a požádat je o pomoc. Vysvětlili jsme jim, že se jedná o mládě papouška, které je již druhý den venku bez možnosti se nažrat a napít a tudíž mu hrozí dehydratace a vyčerpání. Do Libiny tedy vyjely jednotky hasičů ze Šumperka a obce Libina, celkem se do Libiny sjelo pět hasičských aut. Jakmile ale zjistili, oč jde, nechali na výjezdu jen vysokozdvižnou plošinu a cisternu (pravidla hasičů). Myslel jsem si, že už máme napůl vyhráno, ale zdaleka tomu tak nebylo. Strom, na kterém mládě sedělo, byl sice bez problému přístupný, ale ne tak pro hasičské auto, které má velice nízký podvozek a tak nebylo možné sjet na pozemek, kde ořech roste a musela přijít náhradní varianta s couváním plošiny přímo k plotu, kde toto bylo dost nejisté, protože právě v tomto místě se nacházel sloup s elektrickým vedením a nevěděli jsme, zda kvůli sklonu bude koš plošiny schopen dojet až na potřebné místo.

ČTĚTE TAKÉ: Zoo podcenila volný let papouška, ara ararauna ulétl z areálu a srazilo ho auto

Odtud se jeden z hasičů po mé krátké instruktáži, jak mládě chytit do podběráku (stejným způsobem jsem v minulosti odchytl ulétlého eklekta různobarvého), vydal plošinou nahoru. Oba jsme na plošinu nemohli, protože měla velký sklon a nevysunula by se na celou délku, jak bylo potřeba. Hasič se nesměl košem dotknout větví stromu, aby mládě nevyplašil, ale musel najet tak blízko, aby bylo možné mládě hned na první pokus odchytit. Žádná další šance na zopakování by nebyla, vyplašený papoušek by mohl opět někam odlétnout. Naštěstí se to nestalo a aru se podařilo lapit do podběráku hned na první pokus. Velký dík patří nejen hasičům, ale také všímavosti místních spoluobčanů a velkému sdílení na různých skupinách na Facebook (748 sdílení ze skupiny Opeření mazlíčci – Zdeněk Ara, aj.).

Nešťastný případ z Moravy

Druhý případ, bohužel se špatným koncem, se stal letos v létě na jižní Moravě. Majitel ochočeného ary zelenokřídlého podcenil dostatečný výcvik volného letu, kterého trénoval přes zimu jen v uzavřeném prostoru v hale a papoušek neměl možnost se seznámit s venkovními rušivými elementy, jako např. hlukem z provozu, dravci, větrem, atd. a tak se stalo, že papoušek hned při první vycházce ulétl. Veškerá snaha o nalezení papouška byla nulová a dodnes, tedy už přes dva měsíce, ho nikdo nikde nespatřil. Můžeme si jen domýšlet, co se doopravdy stalo a zda ara neskončil u někoho doma, aniž by se nálezce sháněl po původním majiteli. Každopádně tento případ byl zcela zbytečný, majitel prostě zcela podcenil přípravu papouška pro volné létání a dopadlo to, jak dopadlo…

Ještě k předchozímu případu: fotografie s nájezdem, který nedokázala hasičká plošina přejet. Jedná se zhruba o 30 cm vysoké převýšení.

Létání bez tréninku? Obrovské riziko

A konečně třetí případ je o naivitě či důvěřivosti majitelů, kteří papouška trénovali k volnému létání bez úvazu již v roce 2014 (mládě narozené v roce 2013) a do zdárného konce ho dovedli ten samý rok v létě. Poté papoušek létal už zcela na volno, ale po jednom nezdařeném letu, kdy papoušek strávil noc venku, se majitelé zalekli a s tréninkem loni přestali a do konce léta 2019 ho na volno nepouštěli a ani s ním v tomto směru nijak nepracovali. Letos o jednom srpnovém dni si ale řekli, že papoušek jim určitě neuletí a opět ho bez jakékoli přípravy v dost složitém terénu pustili. A tak se stalo, že jim ara ulétl… První čtyři dny ho majitelé dokázali stopovat, ale nedokázali ho přesvědčit, aby k nim sletěl dolů a po čtvrtém dni ho ztratili z dohledu úplně. Šance na znovunalezení se každým dnem zmenšovaly, ale den osmý jim známí z vesnice vzdálené 25 km zatelefonovali, že se ara nachází právě u nich. Po příjezdu na místo a určitých peripetiích kolem, přistál papoušek u majitelky, která stála na místě, které bylo pro přílet papouška a jeho přistání jednoduché.

NAPSALI JSME: Naděje, že se každý ulétlý ara v Česku vždycky najde, už bohužel neplatí. Mělnická ararauna zmizela

Co z těchto tří příběhů plyne? Nejen nezkušenost, nerozvážnost, naivita či důvěřivost lidí v něco, co není postaveno na pevných základech, ale v některých případech i neinformovanost, co by se může stát, pokud papoušek nemá tu správnou průpravu k tomu, aby létal na volno, a hlavně se spolehlivě vracel k majiteli vedou k takovým neštěstím. Rizik, která jsou spojena s volnoletectvím, je celá řada a majitel papouška si jich musí být vědom a sám zhodnotit všechna pro a proti, a teprve podle toho se rozhodnout. Pokud se rozhodne nechat papouška jen v kleci či na kšírách, tak musí dbát na to, aby neuletěl i s kšírami (takových případů je taky dost, nedávno jeden žako, který měl bohužel stejný konec, jako ara zelenokřídlý, o kterém je psáno výše). Pokud je puštěn na volno bez úvazu, musí být stoprocentní spolehlivost, že si papoušek s majitelem naprosto nejen věří, ale hlavně že je papoušek vycvičen tak, aby věděl, co má dělat a k čemu byl veden. Zkrátka člověk se musí na tento „sport“ připravit, aby z něj měl papoušek užitek a radost a majitel eliminoval rizika spojená s touto aktivitou. Letu zdar a co nejméně úletů!

Úvodní foto: Zdeněk Krňávek, www.operenimazlicci.cz