Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Chovatelské organizace vyzývají kandidáty do Evropského parlamentu, ať zveřejní, zda jsou pro pozitivní seznam zvířat

Čtyři pašeráci naházeli přenosky s více než 100 papoušky do moře, když je chtěla zkontrolovat pobřežní stráž Portorika

Velké zoo odmítají novelu zákona, která chce zlegalizovat a akreditovat menší zooparky a zookoutky

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 17. až 19. května 2024

Nové záchranné centrum pro ary škraboškové otevřeli v Zoo Sao Paulo, má kapacitu 44 papoušků

Invazní nemusí být jen papoušci, na předměstí britského Cardiffu žije už sedm let turako bělolící

Britové si na invazní alexandry malé zvykli, na venkově je ale nechtějí, zjistil průzkum

Papoušíčci vrabčí jsou v přírodě velmi teritoriální. Proč někdy zabíjí cizí mláďata a jindy je adoptují?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 10. až 12. května 2024

Tasmánie hlásí rekordní hnízdní sezónu kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých: 74 mláďat

Ochočení papoušci preferují živé videohovory před sledováním starších videí s jinými ptáky

Orni Park v Jaroměři se otevřel veřejnosti a začal pracovat na druhé etapě výstavby

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 3. až 5. května 2024

Nezvyklé kamarádství mezi kakaduem havraním a lorim mošusovým

Do třetice to vyjde? Orni Park v Jaroměři se otevře veřejnosti tuto sobotu 4. května

Proč přepeřování u papoušků automaticky znamená konec hnízdní sezóny? A platí to vždycky?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 26. až 28. dubna 2024

Havajský parlament bude hlasovat o pilotním programu na likvidaci invazních alexandrů malých

Vědci chtějí sekvencí DNA rozbít gangy pašeráků papoušků a ptáky vracet do jejich biotopu

Ochránci učí divoké amazoňany portorické, že u voliér vždy najdou potravu. Pro případ dalšího hurikánu

Klubová výstava zebřiček se letos stěhuje z Exotiky v Lysé nad Labem do Pardubic

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. dubna 2024

Mláděti loriho, které přišlo o nohu, nechal útulek vytisknout 3D protézu

Nejen videohovory, ochočené papoušky baví i hraní her na tabletech. Vědci je chtějí lépe uzpůsobit ptákům

Úřady prošetří volný chov mníšků šedých u Hustopečí. Papoušci si zakládají nové kolonie

Noví unikátní kříženci papoušků: ara arakanga x aratinga zelený, ara arakanga x ara malý a ara zelenokřídlý x ara Flame

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Na návštěvě u Zdeňka Špalka, nejznámějšího chovatele arů v Česku

UVNITŘ FOTOGALERIE A VIDEO – Pokud chcete vidět všechny dostupné druhy arů pohromadě v jednom chovu a nechce se vám cestovat za hranice, máte jedinou možnost. Navštívit Zdeňka Špalka ve vesničce Bříza u Hradce Králové. Nejznámější chovatel arů u nás má kolekci čtrnácti druhů velkých i malých arů a do kompletní sestavy mu chybí už jen dva – zato prakticky nesehnatelné – ara kobaltový a v přírodě vyhynulý ara škraboškový. Naprostou většinu chovaných druhů se Zdeňkovi Špalkovi daří odchovávat, vlastně až na jednu výjimku – stále „odolávají“ arové zelení.

První byly ararauny, už v roce 1976

S chovem arů začal Zdeněk Špalek v druhé polovině sedmdesátých let. „Líbili se mi už dřív, ale nedali se vůbec sehnat,“ vysvětluje. Jako řada jiných chovatelů se tedy věnoval australským druhům, poté amazoňanům, žakům a kakaduům. U těch zaznamenal řadu úspěchů, jako jednomu z prvních v tehdejším Československu se mu například podařilo odchovat kakadua moluckého. Nelíbilo se mu ale, jak jsou tito ptáci plaší. „Na mě si zvykli, ale když přijela nějaká návštěva, vždycky zalezli do záletů a voliéry byly prázdné,“ líčí.

FOTOGALERIE: Jednotlivé druhy arů v chovu Zdeňka Špalka

Pro ary se Zdeněk Špalek rozhodl i proto, že na rozdíl od kakaduů tolik nepouští prachové peří. „Synové byli vždycky při čištění voliér a kontrolách budek úplně bílí jako od vápna,“ popisuje. V roce 1976 se mu podařilo sehnat první dvě ary ararauny. Předpokládal, že jde o pár, ale později se ukázalo, že jde o dva samce. Skutečný pár se mu podařilo sestavit až o mnoho let později a první úspěšný odchov zaznamenal v roce 1989, tehdy od dvanáctiletého samce z dovozu z Holandska a desetileté samice odchované v brněnské zoologické zahradě, která už v roce 1963 zaznamenala první doložený odchov araraun u nás.

Ara ararauna je jediný druh ary, který Zdeněk Špalek v případě zájmu odchovává ručně, jinak vyznává spíše odchovy pod rodiči. Takoví ptáci jsou podle něj výrazně mohutnější a mají lepší kondici. (Foto: Přemek John)

Voliéry postavené svépomocí

„Potom jsem si pořídil ary zelenokřídlé, arakangy, a pak už to šlo docela rychle. Ary vojenské jsem získal společně s kanindami,“ líčí Zdeněk Špalek. Většinu papoušků chová ve voliérách, které si vlastnoručně postavil v roce 1983, kdy se přestěhoval zpět k rodičům do vesničky Bříza u Hradce Králové. „Pomáhal jsem tenkrát sestře jako druhý zedník se stavbou domu. O půl čtvrté jsem přišel z práce, šel na stavbu, tam jsme dělali do osmi večer a potom jsem si pustil světlo a do půlnoci stavěl voliéry. Tak jsem to dělal denně asi dva měsíce, než bylo všechno hotové,“ vzpomíná.

Chovné voliéry pro ary u Zdeňka Špalka odpovídají nárokům, které vyžadují tak velcí papoušci. Tyto původní voliéry si chovatel postavil sám během několika málo týdnů v roce 1983 a s malými úpravami slouží dodnes. (Foto: Přemek John)

Arové jsou poměrně hluční ptáci, Zdeněk Špalek má ale výhodu, že voliéry stojí v uzavřeném dvoře, s nímž přímo sousedí pouze jeho sestra. „Sousedi si nikdy nestěžují. Nejbližší soused naopak často přijde, když tu mám návštěvu, která se přijede podívat na ary,“ líčí chovatel. Nedávno si k původním voliérám společně se syny přistavěl nové, modernější, do kterých postupně umístil další páry velkých arů, u kterých drží více jedinců. Malé ary chová Zdeněk Špalek po jednom páru, velké většinou po dvou. Výjimkou jsou ale arové hyacintoví, červenouší a kanindy, jichž má hned tři páry.

Chovný pár arů arakang. Všichni ptáci u Zdeňka Špalka jsou zvyklí na časté návštěvy, tento pár se během reportáže bez problémů pářil. (Foto: Přemek John)

Potíž s odchovem arů hyacintových

Většinu velkých arů si Zdeněk Špalek pořídil z dovozu ještě před vznikem mezinárodní úmluvy CITES, která tyto ptáky zařadila do svojí první přílohy a výrazně omezila obchodování s těmito ptáky. Zdeněk Špalek navíc vyznává odchovy pod rodiči a pokud nemusí, mláďata neodchovává ručně. „Dělám to tak jen u araraun, když chce někdo mladé na ochočení a pak v případě, že se rodiče o mladé nestarají,“ vysvětluje.

Mladý ara hyacintový z druhého páru tohoto druhu, který Zdeněk Špalek chová. Konkrétně tento pták byl původně domácím mazlíčkem a byl chovaný v kleci. Přerůstá mu horní čelist zobáku, takže mu ji musí chovatel dvakrát ročně zkracovat. (Foto: Přemek John)

Jednou velkou výjimkou jsou arové hyacintoví, u nichž se Zdeňku Špalkovi nedařilo udržet vylíhlá mláďata při životě, protože je samice v hnízdní boudě vždy ušlapala. Trvalo to deset let, než se rozhodl pro ruční odchov a ary hyacintové skutečně odchoval. Dnes již ví, v čem je chyba: hnízdní pár, který mu zatím jako jediný snáší oplozená vejce, má příliš vysokou boudu a když v ní samec krmí samici, příliš nadskakuje a mládě přitom udupe. „Bavil jsem se o tom s Matthiasem Reinschmidtem z Loro Parque Tenerife a oni mají budky vysoké 60 centimetrů, přičemž kamery do nich umisťují z boku. Já je mám uvnitř a proto mám budku vysokou metr, a v tom je problém,“ říká Zdeněk Špalek.

Ara zelený je jediným druhem, který se Zdeňkovi Špalkovi zatím nepodařilo odchovat. Před třemi lety vyměnil chovného samce, od té doby čeká na snůšku. Předtím sice samice snášela, ale vejce byla neoplozená. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Nové budky budou už jako v Loro Parque

U dvou mladých párů arů hyacintových proto chovatel použije už budky nižší a kamery dá z boku, stejně jako v Loro Parque. U stávajícího hnízdního páru ale nic měnit nebude. „Nechci riskovat výměnu, protože nevím, jak by reagovali na novou boudu,“ vysvětluje. K třem stávajícím párům arů hyacintových chce společně se syny sestavit ještě čtvrtý a u těch mladších docílit odchovů pod rodiči. Zatím se ale musí spokojit s dokrmováním mláďat od nejstaršího páru, jehož samec údajně pochází od amazonských indiánů.

Voliéra s mladším, dosud nehnízdícím párem arů hyacintových. Tento druh má společně s ary zelenokřídlými u Zdeňka Špalka k dispozici největší prostor. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Přesto, že úspěšných odchovů arů hyacintových v Česku zatím není mnoho, jedno z nedávno odchovaných mláďat putovalo od Zdeňka Špalka k tuzemskému majiteli, který ho chtěl domů na ochočení. „Šlo o mohutného ptáka, kterého jsem nechal odchovat náhradnímu páru araraun. Přesto, že mládě bylo zbarvené jinak než rodiče, bez problémů se o něj starali až do osamostatnění,“ popisuje. Novopečený majitel tohoto ary prý už připravuje voliéry a shání se po vhodné samici (v celé zemi je nyní v soukromých chovech a zoologických zahradách asi sto těchto papoušků, vůbec největších na světě).

Specialita? Kvalitní arové červenouší

Zdeněk Špalek má na kontě celou řadu českých prvoodchovů. V roce 1997 jako první odchoval ary vojenské, v roce 1995 jako soukromý chovatel poprvé pod rodiči ary arakangy, později i ary červenouché, červenoramenné a kanindy. Osobně je velmi hrdý na chov arů červenouchých, protože tento druh provází dost negativní pověst ptáků náchylných na nemoci, kteří nejvíc ze všech arů propadají nešvaru škubání peří. U žádného ze tří párů, které Zdeněk Špalek chová, se ale tento problém nevyskytnul, ptáci jsou mohutní a mají skvělé opeření, což prý oceňují i chovatelé ze zahraničí.

Na ary červenouché je Zdeněk Špalek asi nejvíc hrdý. Tento druh je nejvíc náchylný na škubání peří a různé nemoci, jeho tři chovné páry ale nevykazují žádné takové nešvary a jsou velmi kvalitní. (Foto: Přemek John)

Právě u arů červenouchých se podle Zdeňka Špalka zatím nijak neprojevil vliv ekonomické krize a padající ceny papoušků, které poslední léta postihly celou řadu častějších druhů, včetně arů araraun nebo zelenokřídlých. „Nejen že jejich cena neklesá, ale za poslední tři roky dokonce stoupá,“ říká. Vliv na to bude mít zřejmě zvýšený zájem českých chovatelů o tento druh a fakt, že stále ještě nejde o aru, kterého by se u nás dařilo množit ve větším počtu chovů. Část chovatelů se ale u ary červenouchého obává rizika spojeného s dilatací žlaznatého žaludku, což je nemoc, ke které jsou náchylní všichni arové, ale tento druh se s ní nedokáže vůbec nijak vypořádat a často na ni hyne.

Aru kanindu se Zdeňkovi Špalkovi podařilo odchovat jako prvnímu v České republice. Nyní má tři chovné páry těchto papoušků, kteří jsou ve volné přírodě paradoxně méně častí než arové kobaltoví a po vyhubeném arovi škraboškovém jsou nejvzácnější ze všech arů. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zdeněk Špalek se ale s tímto problémem ve svém chovu zatím nesetkal. Věří, že to je z části proto, že svoje ary nepřekrmuje a poskytuje jim speciálně míchanou směs, do které přidává vlastní „tajné“ ingredience. Zajímavé je, že papoušci v jeho chovu nedostávají vůbec žádné exotické ovoce, ale pouze to, co Zdeněk Špalek vypěstuje na vlastní zahradě – tedy jablka a hrušky. Na zimu pak chovatel zamražuje černé jeřabiny. A ještě jedna věc je na jeho chovu zajímavá: zatímco drtivá většina arů v zajetí začíná hnízdit v zimě, ať už na přelomu nebo začátkem nového roku, u Zdeňka Špalka samice zasedají na snůšku až na jaře a mláďata se líhnou v létě, což je vzhledem k našemu podnebí velmi příhodné.

Rozhovor se Zdeňkem Špalkem o chovu arů čtěte příští týden na Ararauna.cz

Také u ary vojenského se Zdeňkovi Špalkovi podařil vůbec první odchod v České republice, a to již v roce 1997 (Foto: Přemek John)
Voliéry s ary zelenokřídlými a ary kanindami u Zdeňka Špalka. Všichni ptáci spolu sousedí dlouhá léta, chovatel ptáky zásadně nepřemisťuje, aby je nestresoval. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Menší druhy arů, jako tohoto aru malého, chová Zdeněk Špalek v samostatných menších voliérách a od každého má po jednom páru (Foto: Přemek John)
Arové u Zdeňka Špalka jsou zvyklí na časté návštěvy a neutíkají do záletů, jako se to tomuto chovateli stávalo u kakaduů. Na snímku zvědavý pár arů zelených. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Jako jedny z prvních si Zdeněk Špalek pořídil ary zelenokřídlé (Foto: Přemek John)
Za jeden z nejtišších druhů arů považuje Zdeněk Špalek ary horské. Také ty se mu už daří pravidelně odchovávat. (Foto: Přemek John)
Další z menších druhů arů, který se nebál ukázat návštěvě – ara žlutokrký. U arů rudobřichých, marakán a červenoramenných jsme už tolik štěstí neměli. (Foto: Přemek John)
Zdeněk Špalek patří k velmi vstřícným chovatelům, u něhož se prý přes léto „netrhnou dveře“ s návštěvami (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zájemci o návštěvu u Zdeňka Špalka se mohou ozvat na adresu farmaspalkovi@seznam.cz

[poll id=“45″]

Předchozí článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 21. až 22. července 2012

Dálší článek

Školáci na Novém Zélandu zabili kamenem nestora keu. Teď je vyšetřuje policie

10 Comments

  • Super článek, po panu Drozdkovi další český významný chovatel… 🙂 Kdo je na řadě příště s návštěvou?

  • Díky, teď uvažujeme o návštěvě Jana Nedělníka, ale zatím jsme se mu neozvali. Chystáme ale představit i méně známé, zato úspěšné chovatele, a reportáží se dočkají i vybrané ptačí burzy.

    • Dobrý den mohu Vás poprosit o adresu Zděnka Špalka?CHci ho navštívit.Dík.

  • Jak to vypadá z reportážemi z návštěv chovatelů? Bude pan Nedělník, či pan Studený? Díky Jan

    • Časem ano, teď jsem a tom časově dost zle. Ale tento týden chystám návštěvu u pana Barvíka na jižní Moravě. Potom bude záležet na tom, u koho ještě probíhá hnízdní sezóna a u koho ne.

      • Tak na pana Barvíka se těším. Pan Studený je také od Brna, to můžete stihnout oba-:)

  • Hezké dopoledne,

    mohl bych poprosit o emailovou adresu na pana Špalka ? Rád bych s ním prokonzultoval problém u svých arů.

    Děkuji

  • Děkuji Vám a přeji spoustu dalších kvalitních článků.

  • Díky, kdyby se Vám náhodou pan Špalek neozýval, pošlete mi e-mail na jan.potucek@ararauna.cz, dal bych Vám na něj mobil.

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější