Jan Potůček 
UVNITŘ TABULKA – Legislativní podmínky pro chov zvířat ve Francii se za poslední dvě dekády měnily několikrát. Jde o jednu ze zemí Evropské unie, která již přijala tzv. pozitivní seznamy zvířat, které obsahují druhy povolené pro zájmový chov. Jim předcházela vyhláška z roku 2006, která vyjmenovávala domácí zvířata povolená pro chov. Všechna další byla považována za volně žijící zvířata, jejichž chov nebyl zakázán, pokud nešlo o nebezpečné nebo invazní druhy. Jasnější pravidla přinesla až vyhláška z roku 2018, která zavedla pozitivní seznamy nepůvodních druhů zvířat a u nich také podmínky, za jakých mohou být chována. U druhů, které na seznamech chybí, je zájmový chov ve Francii zakázaný.
Některé druhy jsou na ohlášku, jiné vyžadují osvědčení
Francouzské pozitivní seznamy zvířat jsou zdaleka nejpodrobnější ze všech dosud přijatých dokumentů tohoto druhu v rámci EU. Jsou v nich vypsané i všechny druhy papoušků a u nich je uvedeno, jaké administrativní formality musí splnit chovatel, aby je mohl vlastnit. Buď druh nepodléhá žádné formalitě, nebo je vyžadováno jednoduché prohlášení o vlastnictví zvířete, případně chovatel musí získat licenci a osvědčení o způsobilosti chovat daný druh. Ve všech třech případech se daná formalita může vázat na určitý počet exemplářů. Například u všech druhů papoušíčků není nutná žádná registrace, pokud jich chovatel vlastní maximálně 100 (vyjma papoušíčka modrokřídlého a vrabčího, kde je nutné prohlášení a vlastnictví). Jakmile je jich více než 100, potřebuje naopak licenci a osvědčení o způsobilosti chovat tak velký počet ptáků.
U některých rodů papoušků jsou podmínky pro zájmový chov ve Francii stejné, někdy existuje výjimka. Například u neofém není potřeba do 100 exemplářů žádné povolení ani prohlášení, ale u kriticky ohrožené neofémy oranžovobřiché platí, že pro chov byť jediného exempláře je nutná licence a osvědčení. Některé druhy ani nejsou v seznamu vyjmenované (například velcí a malí arové, kakaduové), ale myslí se na ně souhrnně jako na druhy CITES A, u kterých obecně platí, že do deseti exemplářů stačí prohlášení o vlastnictví a nad deset už musí mít chovatel licenci a osvědčení o způsobilosti chovat takový počet papoušků. Výjimkou je třeba ara kobaltový, u kterého je licencování chovu a osvědčení vyžadované už od jednoho exempláře výše. To samé se týká kakadua havraního poddruhu graptogyne.
Licence a osvědčení o způsobilosti vydávají prefektury
Francie umožňuje chovat i známé invazní druhy papoušků – mníšky šedé a alexandry malé. U mníšků do 75 exemplářů chovatel nepotřebuje žádné povolení a ani nemá ohlašovací povinnost. Chov nad 75 exemplářů ale vyžaduje licenci a osvědčení o způsobilosti starat se o takové množství papoušků. U alexandrů malých musí chovatel s jedním až 75 ptáky odevzdat prohlášení o vlastnictví ptáků. Bez jakýchkoli formalit lze chovat neomezené množství andulek, korel, agapornisů růžohrdlých, škraboškových a fišeri. Naopak speciální licenci a osvědčení o způsobilosti potřebují chovatelé i pro některé druhy amazoňanů už od jednoho exempláře. Týká se to například amazoňana nádherného, bahamského poddruhu amazoňana kubánského či amazoňana modrolícího.
Stejně přísné podmínky jsou i pro chov trichů orlích, pejů, papouška ostrovního (donedávna poddruh papouška chocholatého), všech druhů loríčků a viniů, aratingy kubánského či vazy seychelského (někdejší poddruh vazy malého žijící na seychelském ostrovu Praslin). Ohlašovací povinnost a žádosti o vydání licence a doložení osvědčení o způsobilosti chovatelé musí vyřizovat u jednotlivých francouzských prefektur (něco jako naše krajské úřady). Do roku 2018 měly jednotlivé prefektury trochu odlišné požadavky, vyhláška z roku 2018 je společně se zavedením pozitivního seznamu zvířat sjednotila.
Česko pozitivní seznam zvířat EU odmítne, slíbilo ministerstvo zemědělství na semináři ve sněmovně
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz a Wikimedia Commons / Benh LIEU SONG
