Jan Potůček 
UVNITŘ TABULKA – Aratingové žlutí zažívají nebývalý boom u českých chovatelů. Už třetí pololetí za sebou jich v tuzemsku přibylo nejvíc ze všech druhů papoušků, kteří spadají do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES o obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a podléhají tak povinné registraci. Za první pololetí letošního roku bylo v Česku evidováno 38 nových exemplářů, buď dovezených ze zahraničí nebo odchovaných českými chovateli. Vyplývá to ze statistiky ministerstva životního prostředí, které od roku 2004 vede centrální registr CITES pro celou Českou republiku. Data serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků.
V Česku je už 125 arů hyacintových
Aratingů žlutých bylo k 30. červnu letošního roku v Česku registrovaných 197, což bylo více než v případě amazoňanů žlutokrkých nebo amazoňanů fialovotemenných. Ve skutečnosti však těchto papoušků může být v českých voliérách ještě více, číslo totiž nezahrnuje ptáky registrované před rokem 2004, kdy vznikl centrální registr CITES pro celou Českou republiku. Strmý nárůst počtu aratingů žlutých mezi českými chovateli dokládá i fakt, že zatímco loni jich za celý rok v tuzemsku přibylo 45, letos stačilo k téměř stejnému počtu nových registrací jen první pololetí. Meziročně, ve srovnání s prvním pololetím 2014, centrální registr CITES pro Česko zaevidoval 69 nových exemplářů aratingů žlutých.
U jiných druhů papoušků CITES I za první letošní pololetí tak velký nárůst nenastal. Druhý největší přírůstek byl u arů arakang, kterých oproti konci loňského roku přibylo 14 na aktuální počet 439. Arakangy zůstávají nejčastěji chovaných druhem ary, který spadá pod CITES I. Od roku 2004 jich bylo registrováno o stovku více než dříve nejčetnějších arů marakán. Významně přibývá i arů hyacintových. Jen za první letošní pololetí jich ministerstvo životního prostředí eidovalo 12, meziročně jich přibylo dokonce 29 na nynější počet 125. Početně se tak arové hyacintoví ve voliérách tuzemských soukromých chovatelů a zoologických zahrad blíží arům horským. Významný meziroční posun nastal i arů vojenských, kterých ve srovnání s prvním pololetím 2014 přibylo 24 na nynější počet 200.
Přibývá kakaduů žlutolících
Statistika rovněž potvrdila dřívější informaci serveru Ararauna.cz o rozšíření chovu arů kobaltových v pražské zoologické zahradě. Během prvního pololetí 2015 v Česku přibyly dva nové exempláře tohoto druhu, takže jich je zde registrováno pět. Čtyři nové registrace evidovalo ministerstvo u arů zelených, kteří zůstávají (po arech kobaltových) nejméně zastoupeným druhem velkých arů v tuzemských chovech: v Česku jich je pouze 44. Hranici sta jedinců pokořili arové kaninda, jichž za první pololetí přibylo pět na celkový počet 104 exempláře. Naopak poklesy stavů zaznamenal centrální registr CITES u arů marakán (- 7 na 339), arů červenouchých (- 5 na 157) a arů horských (- 1 na 138). Meziročně ovšem přibývaly registrace u všech druhů arů začleněných do první přílohy CITES.
ČTĚTE TAKÉ: Statistika papoušků CITES I v Česku za první pololetí 2014: nejvíc přibylo aratingů žlutých
U kakaduů se během prvního letošního pololetí nejlépe dařilo kakaduům žlutolícím. Přibylo jich 10 na aktuální počet 229 (meziroční nárůst byl dokonce o 30 nových jedinců). Tři nové registrace přibyly u kakaduů moluckých (nyní jich je v Česku evidovaných 164). Po jedné nové registraci ministerstvo zaznamenalo u kakadua palmového (nyní 51) a kakadua Goffinova (nyní 57). Nejvzácnějších kakaduů filipínských v Česku zůstává devět, stejně jako v předchozím pololetí. Z australských druhů se dařilo také u papoušků chocholatých. Centrální registr CITES jich za první pololetí připsal 11 na aktuální počet 144. Meziročně jich přibylo 14. To u papoušků žlutoramenných nenastala za první pololetí žádná změna, bylo jich v Česku stejné množství jako na konci loňského roku – 19.
Ubývá amazoňanů vínorudých a „oratrixů“
K žádným posunům nahoru ani dolů nedošlo ani u papoušků černočapkových (aktuálně registrováno 13 jedinců) a amazónků červenohlavých (stále 27 registrací). Nemluvě o amazoňanech ohnivých, u kterých centrální registr CITES od svého vzniku v roce 2004 eviduje jediný exemplář. Konkrétně amazoňané během prvního pololetí zaznamenávali spíše poklesy stavů. Nejvíce se snižoval počet registrací amazoňanů vínorudých, kterých ubylo 40 na aktuální počet 439. Klesaly i stavy amazoňanů velkých (- 34 na 753) a amazoňanů kubánských (- 33 na 1 064). Opačný trend zaznamenalo ministerstvo životního prostředí u amazoňanů vínorudých (+ 9 na 136) a amazoňanů žlutokrkých (+ 6 na 185).
NAPSALI JSME: Nová statistika papoušků CITES I v Česku: za rok 2013 přibylo nejvíc arů marakán
Meziročně, tedy ve srovnání s prvním pololetím 2014, ovšem výrazně přibylo amazoňanů velkých (+ 61 na 753), amazoňanů žlutokrkých (+ 42 na 185) i amazoňanů kubánských (+ 28 na 1 064). Právě amazoňan kubánský nadále s přehledem zůstává nejčastěji chovaným papouškem u nás, na kterého se vztahuje povinná registrace podle úmluvy CITES. A nezdá se, že by jeho pozici v dohledné době ohrozil nějaký jiný druh. Druhým nejčetnějším papouščím zástupcem CITES I je amazoňan velký se 753 registracemi, třetím pak amazoňan vínorudý a ara arakanga se shodným počtem 439 registrací.
Úvodní foto pro Ararauna.cz: Tomáš Kubelka
