Jan Potůček UVNITŘ FOTO A VIDEO – Populární výstava exotického ptactva v Hrotovicích u Dukovan na Vysočině i letos překvapila unikátním papouščím druhem, kterého dosud nevystavil nikdo v České republice. Vůbec poprvé tak mohli návštěvníci této výstavy spatřit loriho černého sametového či irianského (Chalcopsitta atra insignis), kterého do Hrotovic zapůjčil známý specialista na lorie Jiří Šustr. Na rozdíl od nominálního poddruhu loriho černého má tento poddruh kromě celkově černého lesklého zbarvení sytě červenou hlavu. Na výstavě byli k vidění mladí ptáci a nešlo o jediné lorie, které v Hrotovicích vystavoval Jiří Šustr. Další velikou vzácností byl lori tříbarvý japenský. Tento poddruh v Evropě chová prakticky jenom Jiří Šustr.
Evropské unikáty, které se jen tak nevidí
„Jde o dvě samičky, už dlouho k nim marně sháním samce,“ popsal pro web Ararauna.cz Jiří Šustr, který na výstavu zapůjčil i lorie olivové, od kterých odchoval rekordních osm mláďat, lorie kardinálské, zelenoocasé, ozdobné, rudočelé, timorské, mošusové, čárkované a také charmoziny papuánské s červeným i černým pigmentem. Zvláště červení charmozini papuánští se před návštěvníky nerozpakovali opakovaně pářit, a tak chovatel očekává, že krátce po výstavě zasednou na snůšku. V Hrotovicích měli být vidět i loriové modrouší od Romana Záděry, protože však o ně projevil zájem jiný chovatel, jejich voliérku pořadatelé obsadili neméně vzácnými a málo chovanými amazoňany tukumanskými, kteří byli netypicky zařazeni do sekce papoušků Asie a Oceánie.
Právě dělení výstavy po jednotlivých kontinentech je pro Hrotovice charakteristické. Hned po příchodu do dolní výstavní místnosti návštěvníci poprvé v historii narazí na větší výškové voliéry s dvěma velkými druhy arů. Vít Kučerňák na výstavu zapůjčil mladého aru araraunu a také aru arakangu. Na ně pak navazovali voliéry se zástupci australských kakaduů, počínaje kakaduem inka a růžovým přes dnes již poměrně vzácně chovaného kakadua Goffinova po kakadua šalamounského, který byl z prostorových důvodů umístěn do sekce pro africké papoušky. Ta se nacházela naproti kakaduům a jako tradičně nabídla pěknou kolekci zástupců rodu Poicephalus: papoušky senegalské, žlutotemenné, hnědohlavé a červenobřiché, ale i žaka velkého.
Další zajímavost? Kogna dlouhozobý a aratinga žlutý
Pro neznalé se mezi africkými papoušky skrývala další rarita, kterou bylo možné na tuzemských výstavách vidět snad jen na Exotě Olomouc: kogna dlouhozobý. Papoušci byli trochu bázliví, a tak se po dobu naší návštěvy krčili v zadním horním rohu. Mezi českými chovateli je v posledních letech populární jejich častější příbuzný, kogna smaragdový. Zejména poté, co se Papouščí zoologické zahradě v Bošovicích začalo dařit odchovávat tento nejjižněji žijící druh papouška ve skupinové voliéře. Kogny dlouhozobé chová jen několik českých chovatelů a v Hrotovicích je vystavil Roman Záděra. Mezi africkou sekci výstavy se „vloudili“ také papoušci vějířoví, kteří dlouho taxonomicky náleželi k amazoňanům. Tito konkrétní patřili Vítu Kučerňákovi.
Na africké papoušky volně navazovalo pokračování americké sekce s mutačními mníšky šedými a dvěma nádhernými letošními mláďaty papoušků patagonských. Proti nim pak stála řada voliér s amazoňany, aratingy a malými ary. Letošní hrotovická výstava nabídla hned osm druhů amazoňanů, od nejčastěji chovaného amazoňana modročelého přes dva méně časté poddruhy amazoňana žlutohlavého (magna a tresmaria) po amazoňana běločelého, kubánského, vínorudého a surinamského po zmiňované amazoňany tukumanské. Velmi oblíbenými papoušky této sekce se stali aratingové žlutí, s nimiž sousedili aratingové sluneční a letošní mládě ary marakány. Od sekce věnované loriům je dělila voliéra s bandardy klonkurskými.
Nechyběl ani bohatý výběr australských papoušků
Milovníci menších australských papoušků si přišli na své na úplném konci výstavní místnosti v přízemí, kde se v bednových klecích tvořících celou stěnu ukázaly čtyři druhy neofém – modrohlavá, tyrkysová, ozdobná a bourek – ale také kakariki rudočelý, papoušek zpěvavý, vzácně chovaný papoušek žlutoramenný, korela chocholatá a dva menší druhy loriů, již zmíněný lori timorský a pár loriů mošusových. Druhá polovina spodní výstavní místnosti patřila větším australským papouškům a také asijským druhům. Za zmínku jistě stojí eklektus různobarvý, papoušek amboinský, žlutá mutace papouška královského, papoušek chocholatý, rudobřichý a červenotemenný, tradiční australské druhy jako papoušek nádherný, horský (kouřový), Alexandřin a červenokřídlý.
Rosely na hrotovické výstavě zastupovaly všechny druhy kromě černohlavé, tedy rosela pestrá (mutační), penant, žlutolící, žlutohlavá, žlutobřichá a slámožlutá. Také alexandrů bylo v Hrotovicích více druhů, než je na výstavách obvyklé. Nejznámější a nejchovanější alexandři malí a velcí tu byli v barevných mutacích, přírodně zbarvení pak byli alexandři čínští, rudohlaví a šedí. Celou dolní expozici doplňovaly ukázky vypreparovaných papoušků ze sbírky Víta Kučerňáka. To však nebylo vše, pravidelní návštěvníci hrotovické výstavy vědí, že další expozice a prodejní prostor jsou ještě v prvním patře. Tam bývají voliéry s amazónky, proletová kruhová voliéra s drobnými exoty a především bodovací klece s andulkami, agapornisy, papoušíčky a jinými menšími druhy.
Další výzva? Vymyslet prostor pro vystavení arů hyacintových
Amazónků se letos v Hrotovicích sešlo také požehnaně, celkem sedm druhů. Od nejznámějších a nejpopulárnějších amazónků černotemenných a bělobřichých východních přes amazónka běločelého a modrohlavého po šupinkového, bronzovokřídlého a žlutobřichého, který byl ještě donedávna řazený mezi amazoňany. Samostatnou větší voliéru měli také vousácí senegalští. Sedm druhů zastupovalo na výstavě pyrury: červenobřichý, modravý, hnědouchý, černotemenný, bělouchý, zelenolící a říční. Nechyběli ani agapornisové růžohrdlí, škraboškoví, fišeri a etiopští, dva mutační papoušíčci šedokřídlí (žlutý a modrý) a aymara citrónový. Z drobných exotů pak holoubek diamantový, chůvičky, zebřičky, kanáři, amadiny Gouldové, kubánky, pásovníci, astrildi, stříbrozobky a rýžovníci.
Hrotovická výstava opět potvrdila, že si dokáže držet kvalitu a vysokou úroveň a nadále se rozvíjet. „Letos jsme měli poprvé větší voliéry pro velké ary, které tu z prostorových důvodů dříve nebyly. Ale stále máme rezervy, například bychom mohli vystavit ary hyacintové a zelenokřídlé, ale nemáme pro ně vhodné prostory,“ řekl serveru Ararauna.cz Vít Kučerňák. Podle dosavadního vývoje to je ale asi jen otázka času, kdy se v Hrotovicích na výstavě setkáme i s těmito ptáky. Ostatně, skvělá organizace od ZO ČSCH Hrotovice a dobrá propagační kampaň společně s ne příliš dobrým počasím letos přivedly na výstavu opravdu davy návštěvníků. Držíme palce, aby tomu tak bylo i nadále.
Úvodní foto, galerie a video: Jan Potůček a Lucie Izerová, Ararauna.cz
