Nepříliš známý australský druh loriho, v zajetí je chová spíše sporadicky. Celkově je zelený, na spodní části těla světlejší až žlutější. Čelo, uzdička a pásek od oka přes příuší a strany krku jsou jasně červené, temeno a záhlaví modré. Na zádech a týlu je zbarven bronzově hnědě, na bocích a pod ohbí křídel má velké žluté skvrny. Spodní krovky křídelní jsou žlutozelené, střední ocasní pera zelená, krajní zelená, u kořene na vnější straně oranžově červená. Zobák má černý, na špici korálově zbarvený, běhák je zelenohnědý. Dorůstá délky 22 cm a hmotnosti do 60 g.
Ve volné přírodě obývá jihovýchodní a východní pobřeží Austrálie a Tasmánii. Je běžný, jeho populace nevykazuje žádné výkyvy. Tasmánští ptáci bývají více zelení, červené znaky na hlavě jsou u nich bledší a chybí bronzové zbarvení zad. Často bývá spatřen ve společných hejnech s latamy vlaštovčími a lorii malými. Vyskytuje se v různých typech krajin podle ročního období. Narazit na něj lze jak na pobřežních dunách, tak v pahorkatinách i vyšších polohách. Sice je zařazen do Červené knihy ohrožených živočichů IUCN, ale do nejnižší kategorie LC – nejméně znepokojivý. Nemá žádné poddruhy.
Chov v zajetí
Do Evropy byl poprvé dovezen koncem 19. století, do Čech se poprvé dostal ještě za Rakouska-Uherska. V roce 1914 měl jeden pár zahnízdit J. Karáskovi. Od konce padestých let do přelomu století se do Evropy vůbec nedováželi, okolo roku 2000 se poprvé dostalo asi pět párů do České republiky. Získali je specialisté na chov loriů, mezi nimi např. Marcel Kouhout či Pavel Adamčík. Ten je také jako první v tuzemsku odchoval a v roce 2001 vystavil samičku na mezinárodní výstavě Exota Olomouc. Později tento úspěch zopakovali i další čeští chovatelé. Dodnes se ale nedá říci, že by šlo o běžně chovaný druh.
Stejně jako další druhy loriů je i lori mošusový závislý na nektarové kaši, vyžaduje ale i suché krmivo. Kromě toho by měl mít přísun bohatého sortimentu čerstvého ovoce a zeleniny. Někteří chovatelé jim dávají i kousky vykostěného hovězího masa nebo namočené kousky sladkých koláčů. Velice rád se koupe, proto by mu měla být denně předkládána čerstvá voda. Za koupátko si často zvolí misku určenou pro pití, kterou může znečistit. Chovatel by také měl počítat s jeho řídkým trusem, který vystřeluje po svém okolí. V tom se ale nijak neliší od ostatních loriů.
Dostupnost a cena
Sporadicky chovaný druh papouška, kterého se ale poměrně pravidelně daří rozmnožovat i v České republice. Chovají ho spíše vyložení specialisté na lorie. Kvůli svému nepříliš pestrému zbarvení o něj není takový zájem. Křížením s lorim žlutoskvrnným vznikla olivová mutace. Cena přírodně zbarveného ptáka se na v roce 2014 na českém trhu pohybovala okolo 10 tisíc korun.
Výskyt v českých a moravských ZOO
Nechová jej žádná ze zoologických zahrad v České republice.
