Nápadně jednobarevný větší druh loriho, který dříve patřil do rodu Eos, ale byl přeřazen do rodu Chalcopsitta. Název je odvozen od charakteristického rudého roucha kardinálů: celkově je zbarven rudě, na zádech a křídlech tmavěji. Na spodní části těla mají červená pírka tmavě žluté úzké lemování. Ocas je rezavě červený. Zobák je korálové barvy, u kořene horní čelisti načernalý, oko je oranžově červené a běhák tmavě šedý. Dorůstá délky 31 cm a hmotnosti do 250 g.
Ve volné přírodě obývá Šalomounovy ostrovy, ostrovy Nového Irska, Feni, Nissan, Lavongai, Lihur a Tanga. Jde o zcela běžný druh, Červená kniha ohrožených živočichů IUCN jej vede v nejnižší kategorii „potenciálně ohrožených“ zvířat. I když se přesně neví, kolik jedinců čítá jeho divoká populace, například na Šalamounových ostrovech je velmi častý. Zavlečen byl i do Austrálie, kde není původním druhem a často se tam kříží s domácím lorim mnohobarvým.
Chov v zajetí
Vzácně chovaný lori, v České republice by se počet chovatelů tohoto druhu dal spočítat na prstech jedné ruky. Jde o velmi aktivního a důvěřivého ptáka, který bez rozpaků chodí chovateli na ruku. V období toku je ale velmi agresivní a mohl by majitele napadnout. Potřebuje větší voliéry, protože rád létá. Zároveň miluje teplo, takže na zimu je třeba mu zajistit vytápěné zimoviště v minimální teplotou 10 až 15 stupňů. Stejně jako všichni ostatní loriové vyžaduje speciální směs nektaru pro lorie a sladké ovoce, nepohrdne ani máčeným a klíčeným zrním a kukuřicí v mléčné zralosti.
Loriové obecně jsou náročnější na udržování hygieny v chovu, vzhledem ke kašovité potravě mají velmi vodnatý trus, kterým doslova ostřikují své okolí. Chovatel tomu musí přizpůsobit chovné zařízení a počítat s častějším úklidem. Loriho kardinálského v České republice poprvé odchovala pražská zoologická zahrada koncem 90. let minulého století, v roce 2000 se to podařilo také Vladimíru Miškovičovi. Od té doby jej pravidelně odchovává několik českých chovatelů, např. Tomáš Horyna.
Dostupnost a cena
Sporadicky nabízený druh loriho, kterého zájemce sežene spíše od zahraničních chovatelů. Z rodu Chalopsitta patří mezi méně časté obyvatele českých voliér, i když jeho cena není závratná. V roce 2013 se u mladého ptáka pohybovala okolo 16 tisíc korun, u mladého páru 32 tisíc korun. Pohlavně dospělí ptáci a harmonizující páry mohou být výrazně dražší.
Výskyt v českých a moravských ZOO
