Neoféma tyrkysová (Neophema pulchella)

Vedle neofémy modrohlavé zřejmě nejčastěji chovaný druh neofém. Vzdáleně je jí podobná, ale má světlejší barvy. Shora je zelená, prsa břicho a podinu má žlutavé až červené, maska na hlavě je světle modrá. Stejné barvy je i ohbí křídel, ramenní letky a konce hlavních letek. Samci mají na lopatkách červený proužek, u samic chybí. Jsou také matněji zbarveny. Mláďata se před prvním přepeřením podobají samicím. Oko má tmavě hnědé, zobák tmavě šedý, běhák růžově šedý. Dorůstá délky 23 cm a hmotnosti do 43 g.

Divoká populace tohoto papouška obývá výhradně východní cíp Austrálie, v Novém Jižním Walesu svým areálem zasahuje až do hlubokého vnitrozemí. Je hojná, vědci dokonce zaznamenali růst její populace v souvislosti s adaptací nové zdroje potravy – travní osiva v obydlených, zemědělsky obhospodařovaných oblastech. Tento trend se ale nemusí týkat úplně všech neofém tyrkysových. V Červené knize ohrožených živočichů IUCN je vedena jako „málo dotčený“ druh.

Chov v zajetí

Běžně chovaný druh, který je vhodný i pro začínající chovatele. Stejně jako ostatní neofémy je velmi odolná vůči chladu, lze ji chovat v celoroční voliéře. Měla by však mít možnost skrýt se do závětří. Jde o aktivního letce, který potřebuje neustálý pohyb, proto by měla být chována ve voliéře alespoň dva metry dlouhé. Chov více jedinců najednou je nedoporučuje, protože v hnízdním období by mezi jednotlivými páry mohlo docházet k agresi. Samci mohou rovněž napadat vyvedená mláďata, pokud se pár rozhodně zahnízdit podruhé.

Neoféma tyrkysová je chovaná i jako domácí mazlíček, i když její vlohy pro mluvení nejsou velké. Majitelé takových ptáků by ale měli počítat s tím, že i v bytě chovaná neoféma má potřebu denního proletu mimo klec a neměli by také zapomínat na možnost rosení nebo koupání. To je ostatně podmínka, kterou by měli splňovat všichni chovatelé neofém: ptáci se potřebují pravidelně koupat, prospívá to jejich peří. V zajetí bylo odchováno několik barevných mutací tohoto papouška.

Dostupnost a cena

Velmi často chovaný druh, běžně dostupný na ptačích burzách, méně už ve zverimexech. Kupující by si ale měl dát pozor, za jakých okolností a kde si ptáky kupuje. Na ptačích burzích hrozí nákaza různými nemocemi. Lepší je přímo kontaktovat prověřeného chovatele. Začátkem roku 2013 se mladí přírodně zbarvení ptáci prodávali za cenu okolo 400 korun, barevné mutace jsou výrazně dražší.

Výskyt v českých a moravských ZOO

Nechová jej žádná ze zoologických zahrad v České republice.