Invazní druhy už nebudou moci rozmnožovat ani zoo. Majitelé těchto zvířat se musí ještě letos registrovat

UVNITŘ SEZNAM – Do konce letošního roku se musí ministerstvu životního prostředí nahlásit všichni chovatelé nebo mazlíkáři, kteří vlastní některý z invazních nepůvodních druhů zvířat ze seznamu Evropské unie. Ten zahrnuje i pět druhů ptáků: ibise posvátného, husici nilskou, kachnici kaštanovou, majnu obecnou a vránu domácí. Podle dříve přijatého nařízení Evropského parlamentu nebude možné druhy ze seznamu dále v zajetí rozmnožovat, ani s nimi obchodovat. Chovatelé budou muset zajistit oddělení samců a samic a zajistit je před únikem do volné přírody. Pokud tak učiní a do konce letošního roku se registrují prostřednictvím online formuláře, který připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), budou je moci u sebe nechat dožít.

„Registrace jedinců invazních nepůvodních živočichů (netýká se rostlin) v zájmových chovech má za cíl zajistit přehled o jedincích, u kterých dosavadní chovatelé využijí přechodné opatření stanovené nařízením (v čl. 31), tedy ponechají si jedince na dožití (přičemž platí podmínka, že musí zajistit, aby tito jedinci neunikli a dále se nerozmnožovali). Se samotnou (ne)registrací není spojena žádná sankce, ale registrace slouží k prokázání skutečnosti, že jde o jedince držené právě v režimu přechodného opatření – pokud tedy majitel opomine během nyní běžící roční lhůty provést registraci, vystaví se následně riziku postihu pro porušení zákazů držení a chovu invazního druhu v rozporu se zákazy stanovenými nařízením,“ uvedl na dotaz serveru Ararauna.cz Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků na ministerstvu životního prostředí.

Kdo se neregistruje, riskuje pokutu 100 000 Kč

V praxi to znamená, že kdo do konce letošního roku nezaregistruje chov invazního druhu a Česká inspekce životního prostředí poté zjistí, že takový druh chová, může dostat pokutu až do výše 100 tisíc korun v případě fyzické osoby a až do dvou milionů korun u právnické osoby. Registrace probíhá pouze online a obsahuje kontaktní údaje na chovatele, informace o invazním nepůvodním druhu na unijním seznamu jako počet jedinců, stáří, přijatá opatření proti úniku a potvrzení potřebných prohlášení o splnění podmínek péče o jedince. „Vyplněné informace se propíší do osvědčení s unikátním evidenčním číslem, které majitel následně obdrží od AOPK ČR. Registrace, resp. toto osvědčení, bude dokladem o tom, že jde o jedince držené v souladu s evropským nařízením o invazních druzích „na dožití“ a neuplatní se u nich příslušné zákazy,“ přiblížilo již dříve ministerstvo.

V případě, že registrovaný jedinec invazního druhu zvířete uhyne, nebo se změní adresa chovatele, musí majitel zvířete zaslat aktualizované údaje na AOPK ČR společně s evidenčním číslem, přiděleným při prvotní registraci. Úřady myslí i na možnost, že by někteří chovatelé nechtěli nadále invazní druhy zvířat chovat, protože je chtěli rozmnožovat, což už nebude možné (jde například o nutrie, ondatry a další). „Pokud je nebudou majitelé schopni nebo chtít nadále držet, mohou je odevzdávat do k tomu určených zařízení. Jejich přehled zveřejníme v průběhu roku 2022 na webových stránkách MŽP,“ slibuje AOPK ČR s tím, že případné dotazy k registraci chovaných invazních druhů je možné zasílat na email invaznidruhy@nature.cz.

Evropa má seznam zakázaných druhů zvířat a rostlin. Papoušci na něm nejsou, ibisové ano

Zoo mohou dostat výjimku, ale ne na rozmnožování

Obecnou výjimku ze zákazu chovu invazních zvířat nebudou mít ani zoologické zahrady. Jak na dotaz serveru Ararauna.cz uvedl Jan Šíma z ministerstva životního prostředí, zákon o invazních druzích ale stanovuje důvody pro povolení výjimek z důvodu výzkumu nebo ochrany ex-situ, ale také případné medicinálního využití invazních druhů. „V těchto případech je povolení výjimky plně v kompetenci členského státu (v rámci invazní novely ponecháno v gesci MŽP). Kromě toho je pak podle čl. 9 možné povolení i „ve výjimečných případech z důvodu naléhavého veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru“, ale v těchto případech je nezbytné předchozí projednání s Evropskou komisí, resp. udělení „oprávnění“ ze strany EK,“ konstatuje Jan Šíma. Výjimky z důvodu ochrany ex-situ ale budou muset zoo náležitě odborně odůvodnit.

Ne každá se bude chtít do takového zdůvodňování pouštět. Jak dodává Jan Šíma, ministerstvo o tom již se všemi licencovanými zoologickými zahradami jednalo: „Ve věci přípravy žádostí o povolení výjimek je MŽP se všemi ZOO v kontaktu s tím, že část ZOO počítá s tím, že v chovu invazních nepůvodních druhů nebude pokračovat a jedince si ponechá pouze na dožití v režimu přechodného opatření…“ Povolování výjimek bude probíhat formou správního řízení, které bude zakončeno rozhodnutím ministerstva. „Z hlediska náležitostí žádosti a požadavků na zařízení, kterému má být udělena výjimka jsou rozhodující především podmínky uvedené přímo v čl .8 nařízení (např. držení jedinců v „oddělených prostorách“, přeprava vylučující únik, zpracování pohotovostního plánu aj.),“ dodává Šíma. Zoo, která získají výjimku, tak stejně nebudou moci invazní druhy množit.

Zákaz chovu invazních druhů začne platit i v Česku, ministerstvo chystá novelu zákona

Obchodování s invazními druhy bude zakázané

Zcela zakázané bude i obchodování s invazními druhy ze seznamu EU. „Obchodování, resp. v dikci nařízení „uvádění na trh“, patří mezi jednu z mála činností zakázaných nařízením, u které nelze povolit výjimku (krom toho pak nelze výjimku povolit již pouze u vypouštění do přírody, resp. „uvolňování do životního prostředí“). Obchodování tedy možné dále nebude, ale je na místě upřesnit, že celé nařízení se týká pouze živých jedinců, resp. jejich životaschopných částí či vývojových stádií, takže zákazy se netýkají např. výrobků z invazních druhů, apod.,“ upřesňuje Jan Šíma. Celkem nyní evropský seznam nepůvodních invazních druhů obsahuje 66 položek, z toho 30 zvířat a 36 rostlin. Pro Českou republiku je ale relevantní jen menšina.

Důležitý je fakt, že Evropská unie seznam průběžně aktualizuje a doplňuje. První verze byla přijata v roce 2016 a tehdy obsahovala jen tři ptačí druhy (ibis posvátný, kachnice kaštanová a vrána domácí). V letech 2017 a 2019 proběhly dvě aktualizace a přibyla majna obecná a husice nilská. „Další aktualizace je nyní právě projednávána, přičemž opět jen minimum druhů se bude (z hlediska současného výskytu) případně týkat České republiky – de šlo by de facto především o sumečka černého,“ ujišťuje Jan Šíma. „Kromě toho měla Komise podle čl. 24 odst. 3 provést v průběhu loňského roku celkový přezkum nařízení včetně unijního seznamu, nicméně výsledky tohoto přezkumu (a případné podněty, které by z toho vyplývaly ve vztahu k unijnímu seznamu invazních nepůvodních druhů) dosud nezveřejnila,“ dodává.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

1 komentář

  1. M. Slunečková napsal:

    Vážení úředníci.
    Nikde jsem se nedočetla z jakého důvodu.
    Týká se to i nepůvodních, invazních druhů občanů? Zákaz jejich rozmnožování v Evropě apod.
    Děkuji za odpověď.
    M. Slunečková

Napsat komentář: M. Slunečková Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..