Papouška ze zverimexu, nebo od chovatele?

Poměrně banální otázka, na kterou se vás ale zeptá každý laik, co uvažuje o pořízení domácího mazlíčka. Jinak by odpovídali chovatelé a jinak majitelé zverimexů. Faktem je, že ceny, za jaké se prodávají papoušci v obchodech se zvířaty, jsou přímo přemrštěné. Nedávno se mě ptal můj známý, regionální zpravodaj jedné celostátní televize, zda je normální, že v místním zverimexu prodávají bílého kakadu za 40 tisíc korun. Odpověděl jsem mu popravdě, že to normální není – tedy z pohledu chovatelů.

Proč je ten kakadu tak drahý?

Sám jsem před časem narazil v jedné celostátní síti obchodů se zvířaty na aru araraunu, kterého zverimex ve velkém pražském obchodním centru prodával za 63 tisíc korun. V té době se už ceny odstavených mláďat araraun pohybovaly téměř na třetině této částky. A v jiném zverimexu téže značky v jednom krajském městě zase nabízeli amazoňana modročelého za 38 tisíc korun, i když v chovatelské inzerci se tento druh běžně nabízí za osm tisíc. Jenže říkejte to člověku, který tohle neví a netuší, na koho se obrátit s prosbou o radu.

Zverimexy samozřejmě chtějí na ptácích vydělat, stejně jako různí překupníci, co od chovatelů odebírají holá mláďata a ručně je dokrmují. Na tom není nic špatného, nikdo nechce být škodný. Vyšplhá-li se ale konečná cena za papouška na několikanásobek skutečné tržní hodnoty ptáka, rozhodně už nejde o seriózní obchod. Za takovou cenu by měl mít kupující jistotu, že s papouškem nenastanou komplikace, zkrátka že si kupuje zdravého a psychicky vyrovnaného ptáka. Jenže právě to mu kamenné obchody se zvířaty zajistit nemohou, byť jejich provozovatelé budou tvrdit opak.

Nevýhody nákupů ve zverimexech

Kupující nemá jistotu, jak starého ptáka kupuje, odkud pochází, jak se s ním zacházelo, jaká traumata si v sobě nese z předchozích působišť. Není totiž neobvyklé, že ptáci – zvláště pak velké druhy papoušků jako arové, amazoňani, žakové nebo kakaduové – putují mezi jednotlivými prodejnami téže obchodní sítě, aby lákali zákazníky, kteří si při té příležitosti něco koupí. A nemusí to být nutně zrovna tento předražený pták. Jenže právě velcí papoušci jsou na změny prostředí a lidí, kteří se o ně starají, velmi psychicky hákliví.

Onen můj známý televizní redaktor se nad předraženými papoušky ve zverimexech pohoršoval a hned plánoval, že o nich natočí reportáž. Skutečně ji natočil, ale nesehnal protistranu, která by mu řekla argumenty proti koupi papouška ve zverimexu. A tak se z původně kritického příspěvku vyklubalo pomalu varování, že papoušky je třeba kupovat jedině ve zverimexech, protože právě tam jim zajistí náležitou péči a kupující má jistotu, odkud pták pochází. Nevěřil jsem svým očím, když jsem ten příspěvek viděl v televizi.

Psychicky i fyzicky zanedbaní ptáci

Samozřejmě nelze házet všechny zverimexy do jednoho pytle, ale když si vybavím onoho předraženého amazoňana v obchodním centru krajského města, který celé dny sedí stále na jednom místě a povážlivě tloustne, protože personál obchodu ho krmí pouze slunečnicí, a v misce na vodu je pokaždé spíš špinavá břečka, určitě bych se nákupu ptáků v kamenném obchodu vyvaroval. Možná tak andulku nebo jiného malého papouška, ale větší druhy se opravdu kupovat ve zverimexech nevyplácí. Čest výjimkám.

Výhrou ovšem nemusí být ani koupě přímo od chovatele. Ceny většiny běžně chovaných papoušků, a to i těch větších druhů, vlivem krize i nasycenosti trhu klesají, stále se ale najde dost vychytralců, co jsou schopni je nabízet za dvojnásobek běžné ceny a ještě se přitom tvářit, že jde o určitý nadstandard. Stačí říct, že v ceně je veterinární vyšetření na nejzákeřnější ptačí choroby, určení pohlaví a třeba i základní výcvik při ochočování. Člověk, který neví, že osvědčení o zdraví papouška bývá minimálně u velkých druhů papoušků vždy samozřejmostí, se lehce nechá uchlácholit.

Jak se tedy nenechat napálit?

Nejlepší asi bude nejprve prostudovat aktuální nabídky chovatelské inzerce na největších inzertních webech u nás – iFauna.cz nebo Novaexota.com – a konzultovat je s někým, kdo se v problematice vyzná. Důležitá je také nezávazná návštěva chovatele, během které by měl mít kupující šanci vidět chovné zařízení, odkud mládě pochází, a v jakých podmínkách žilo do doby, než si jej jeho budoucí majitel odveze. Jakékoli zevní poškození peří, nohou nebo zobáku je varovným znamením – takový pták není zcela v pořádku a zřejmě by s ním byly problémy.

Bohužel právě ve zverimexech se často vyskytují papoušci, kteří si začnou z nudy škubat peří a zraňovat se. Takových psychických potíží se potom zbavují velmi těžko, i když jim nový majitel věnuje dostatek času i péče. Zkrátka, pokud je šance koupit papouška přímo od chovatele, který mládě odchoval od dospělých ptáků ve svém chovu, je to rozhodně nejlepší řešení. A mnohdy také nejlevnější. Každý další prostředník si započítá svoji marži a pták si musí zvykat na dalšího přechodného majitele. A to rozhodně není dobře.

[poll id=“2″]