Bez tradiční ptačí burzy pořádané každou čtvrtou sobotu v měsíci se bude muset v listopadu obejít jihočeská Blatná. Poblíž místa konání přímo v Blatné se totiž potvrdilo ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu kachen společnosti Blatenská ryba u rybníka Řitovíz. „Od čtvrtka do nedělního rána zde uhynulo téměř 400 ze zhruba 2500 kachen chovaných na výkrm a vysoké úhyny dále pokračují. Úřední veterinární lékaři zde provedli šetření, během něhož odebrali v hospodářství vzorky a ty odeslal do Státního veterinárního ústavu. Vyšetření potvrdilo vysoce patogenní ptačí chřipku H5N1,“ informovala v neděli odpoledne Státní veterinární správa.
Okolo každého ohniska ptačí chřipky příslušná krajská veterinární služba vytyčuje tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. „V těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření, která omezí přesuny drůbeže, budou zde provedeny soupisy všech chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání hromadných akcích jako jsou burzy či výstavy ptactva, které představují velké riziko šíření nákaz drůbeže,“ konstatuje Státní veterinární správa. Místo konání blatenské ptačí burzy na Dukelském nábřeží se nachází v kritickém ochranném pásmu do tří kilometrů od místa nákazy. Podobný zákaz už postihl burzu v Třebíči.
Nákaza rezonuje napříč Evropou, nejvíc v Německu
Kachní farma v Blatné je už pátým potvrzeným ohniskem ptačí chřipky v komerčních chovech drůbeže v České republice za letošní rok. Poslední čtyři případy odhalila veterinární správa během listopadu. K významnému nárůstu počtu nových ohnisek ptačí chřipky dochází napříč Evropou. Od 1. října bylo ve 13 členských státech Evropské unie zaznamenáno celkem 122 ohnisek této nákazy v komerčních chovech drůbeže. Polovina z toho se objevila v posledních dvou týdnech. V ohniscích se nacházelo okolo pěti milionů kusů drůbeže, virus cirkuluje v oblastech s vysokou hustotou chovů. Nejvíce se nákaza šíří v sousedním Německu.
„Základním preventivním opatřením proti zavlečení ptačí chřipky je chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují riziko kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek. Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba nahlásit krajské veterinární správě,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz