Jan Potůček Skandál, který provází projekt znovuzavedení v přírodě vyhynulého papouška ary škraboškového do jeho domoviny v Brazílii dosáhl další úrovně. Poté, co brazilský Institut pro ochranu biodiverzity (ICMBio) dosáhl soudního povolení k odchycení všech vypuštěných a přeživších ptáků, protože se mezi nimi objevil jedinec vykazující nákazu neléčitelným cirkovirem (PBFD), bylo všech 11 odchycených ptáků pozitivně testováno na PBFD. Na základě informací od ICMBio o tom informoval brazilský web Conexão Planeta, podle něhož byly výsledky laboratorních testů známé již minulé úterý 18. listopadu. Dalších 20 pozitivních ptáků je mezi stovkou arů chovaných ve speciálním zařízení v místě vypouštění papoušků.
Dvě různé metody PCR testů s rozdílným verdiktem
„Kdyby byla důsledně dodržována všechna opatření biologické bezpečnosti, jak jsme požadovali, a byla by správně implementována, možná bychom se nedostali z pouhého jednoho pozitivního zvířete na 31 jedinců s cirkovirem,“ prohlásila Cláudia Sacramento, koordinátorka klimatických a epizootických nouzových situací v ICMBio, pod jejímž vedením probíhal odchyt ptáků vypuštěných do přírody během dvou vln v roce 2022. „Je to politováníhodné. A veškeré zpoždění s odchytem těchto divokých arů přispělo k šíření viru. Doufáme, že nebylo ohroženo životní prostředí a že to neohrozilo zdraví dalších druhů papoušků v přírodě,“ dodala.
Podle Luíse Fábia Silveiry, kurátora ptáků v Zoologickém muzeu Univerzity Sao Paulo pozitivní test všech odchycených ptáků ukazuje, že rozhodnutí brazilských úřadů o odchytu bylo správné a jeho zdržení mohlo vést k nákaze dalších volně žijících druhů ptáků. Zástupci společnosti BlueSky, nedávno přejmenované na Criadouro Conservacionista Ararinha Azul, výsledky testů na PBFD zpochybňují. Podle ředitele chovného centra arů škraboškových u města Curaçá Ugo Vercilla provedl ICMBio testy na PBFD dvěma různými technikami: konvenčním PCR a PCR v reálném čase. U konvenčního PCR testu byli z 11 ptáků odchycených z přírody pozitivní pouze tři, zatímco osm mělo negativní výsledek.
Co bude se 103 ary škraboškovými u Curaçá?
„Ani u pozitivně testovaných ptáků nebyl virus nalezen v krvi, ale pouze v peří a výtěru z kloaky, což by mohl být výsledek kontaminace vzorku,“ míní Vercillo. Metoda PCR testu v reálném čase, která potvrdila PBFD u všech 11 ptáků, je podle něj extrémně citlivá a náchylná právě na kontaminaci odebraných vzorků. ICMBio v současné době řeší, jak co nejrychleji odhalit všechny pozitivní ptáky v chovném centru u Curaçá, kde se nyní nachází 103 arů škraboškových. „Největší výzvou, které čelíme, je bezpečné oddělení pozitivních jedinců od negativních, aby se zabránilo nákaze negativních jedinců v rámci zavedených opatření biologické bezpečnosti a aby nedošlo ke ztrátě největší populace, kterou zde v zemi máme,“ uvedla Cláudia Sacramento z ICMBio.
V zajetí na celém světě žije okolo 400 až 500 arů škraboškových, z toho přibližně polovina v chovném zařízení německé Asociace na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP), která vyvezla tyto papoušky i do reintrodukčního centra u brazilského Curaçá. Brazilské úřady se domnívají, že nákaza pochází právě z německého chovu, protože jeden z ptáků dovezený v poslední várce začátkem tohoto roku měl ještě v Německu pozitivní test na PBFD, který se při opakování nepotvrdil. Ugo Vercillo požádal ICMBio o schůzku s odborníky a zástupci laboratoří, kde probíhaly testy arů odchycených z přírody, aby si vzájemně vyjasnili, jak se vypořádat s nesrovnalostmi výsledků obou metod PCR testů. „Potřebujeme si to vyjasnit, abychom mohli učinit rozhodnutí na základě co nejpřesnějších informací,“ vysvětlil.
Úvodní foto: ICMBio / Miguel Monteiro
