Genetici se chtějí pokusit oživit vyhynulé druhy ptáků, i papouška karolinského

UVNITŘ VIDEO – Kdysi hojné druhy ptáků, které byly vyhubeny začátkem 20. století, chtějí znovu „oživit“ vědci z americké Harvard Medical School. Uvažují o tom, že by změnou genomu příbuzných druhů, které dosud žijí, uměle vytvořili zástupce již vyhynulých zvířat. Svoji snahu upírají zejména k holubu stěhovavému, kdysi velmi početnému ptačímu druhu, který žil v Severní Americe a byl vyhuben v roce 1914. Zmiňují ale i papouška karolinského, kterého stihnul stejný osud a poslední pták zajetí zahynul v roce 1918, pět let poté, co byl zastřelen poslední jedinec ve volné přírodě.

Pomůže genom žijícího příbuzného druhu

Myšlenkou oživení již vyhynulých ptačích druhů se vědci začali zabývat již před rokem. Uzavřené jednání tehdy svolal enviromentalista Steward Brand a genetik Ryan Phelan. Odborníci na něm probírali technologický postup, který by mohl vést k oživení dávno vyhynulých druhů a zda by takový pokus byl etický. Letos pokračovali v jednání už veřejně na odborné konferenci TEDx, zaměřené na „DeExtinction“ zvířecích druhů (volně přeloženo jde o „znovuobnovení“). Výsledky této konference má zveřejnit dubnové číslo magazínu National Geographic, napsala na svém blogu na webu Boston.com Carolyn Y. Johnsonová.

Autorka blogu mluvila se dvěma vědci, kteří se konference přímo účastnili a podle nich je obnova vyhynulých druhů zvířat reálná. Podle George Churche z Harvard Medical School existují stále sofistikovanější způsoby, jak upravit genom, které by mohly vést k úspěchu. Lze změnit konkrétní místa v genomu, která by mohla vytvořit z existujícího druhu zvířete jiné a pokud by se zvolila správná úprava, mohlo by se podařit uměle vytvořit genom druhu, který již ve volné přírodě i v zajetí nežije. Podmínkou je existence blízce příbuzného zvířete, s jehož genomem by se dalo pracovat.

Holub stěhovavý jako první „vlaštovka“?

Ne náhodou si vědci pro první pokus zvolili holuba stěhovavého. Podle ornitologa Scotta V. Edwardse je mu totiž velmi příbuzný holub bělokrký (Patagioenas fasciata), který dodnes žije na pobřeží Kalifornie a s holubem stěhovavým se dělil o část hnízdního biotopu. Z jeho genomu by tedy vědci mohli vycházet. Podle genetiků to však neznamená, že by takový projekt už dostal zelenou nebo že jde o jedinou možnost, jak se pokusit obnovit genom vyhynulého holuba stěhovavého. Jde jen o teoretickou možnost, která čeká, jak si s ní vybraní odborníci poradí. Papoušek karolinský by však měl také šanci, protože vědci z Univerzity Nové Mexiko doložili jeho příbuznost s existujícími druhy aratingů (viz video výše).

George Churche však hodně zaujala myšlenka na znovuzrození mamutů, o němž už v roce 2005 psal časopis Science. Mamuti coby velcí býložravci podle tohoto článku pomáhali udržovat vyvážený ekosystém v arktické tundře a udržovali tak emise skleníkových plynů na potřebné normě, která nevedla k oteplování zemského povrchu. „Vždycky jsem hledal nějaká praktická řešení,“ svěřil se Church novinářce Carolyn Y. Johnsonové. „Technologie, kterou vyvíjíme pro genovou terapii, by mohly být použity pro oživení druhové rozmanitosti a pomoci ohroženým druhům, kterým hrozí bezprostřední vyhubení,“ dodal.

Papouška karolinského nezachránil před vyhubením ani fakt, že jich svého času žily miliony. Právě to se mu stalo osudným: jako jediný původní druh papouška, který se vyskytoval od New Yorku po Mexický záliv, ho hromadně pronásledovali farmáři. (Foto: Wikipedia.com)

Obnovu druhů musí provázet přísná ochrana

Praktickým příkladem zvířete, kterému by mohl projekt úpravy genomu pomoci, je podle Churche tasmánský čert, jehož populaci fatálně kosí rakovina obličeje. Scott V. Edwards upozorňuje, že za poslední století vyhynulo na Zemi více druhů zvířat, než si dokáží lidé vůbec připustit. Jen v Severní Americe šlo kromě holuba stěhovavého a papouška karolinského o pěnici Bachmanovu a jeden druh datla. Jenže případné „znovuzrození“ konkrétního zvířecího druhu nedává jistotu, že ho znovu nepostihne stejný osud. „Lidé se ho budou znovu snažit získat pro sebe, jejich zvědavost bude příliš velká,“ míní Edwards.

Důležitou roli sehraje i ochrana přirozených biotopů ohrožených a „znovuobnovených“ druhů. Bez ní budou jakékoli pokusy o reintrodukci jakýchkoli zástupců světa zvířat zbytečné. V neposlední řadě ale vědci musí vyřešit i otázku, zda by jejich postup nebyl eticky za čarou. Všechny dosavadní genetické pokusy na zvířatech provázely přísné kontroly na vládních i mezinárodních úrovních. I tak je ale myšlenka na obnovu dávno vyhynulých druhů zvířat hodně lákavá.

Úvodní foto: www.carolinanature.com/Will Cook

Souhlasíte s úsilím genetiků o oživení dávno vyhynulých druhů zvířat, včetně papoušků?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...

1 komentář

  1. David Vopravil napsal:

    Nevím proč se nepokusit o nápravu něčeho, co bylo způsobeno lidským zapřičiněním. Jedná-li se o přirozený chod ekosystému, ve kterém přirozeně je některý živočich vytlačen, pak by se neměl již nikdy vracet zpět. Pokud se ale jedná o lidskou vinu, potom si myslím, že je naší povinností využít prostředky pro jejich obnovu, pokud nějaké jsou. To je můj názor.Ještě stále lidé nepociťují nějaký zásadnější dopad hubení zvířat a ničení velkých ekosystémů a proto se děje to co se děje, ale je jen otázkou času, kdy se to tvrdě dotkne úplně všech a až potom s tím začnou konečně všichni něco dělat na místo jen hrstky snaživších. Sám doma chovám téměř vyhynulého obojživelníka Axolotl mexický a jsem hrdý na to, že mám s ním úspěch. Větší radost by mi udělalo, kdyby se dařilo odchovy vracet zpět do přírody a nechat toto pozoruhodné zvíře růst. Tento živočich má takovou vlastnost, že dokáže regenerovat během několika týdnů amputované končetiny, ocas, oči, žábry do 100% funkční podoby a dokonce v lepší kondici. Největším zázrakem této schopnosti je, že dochází i k regeneraci míchy v ocasních obratlých do funkční podoby. Je to možný lék pro ochrnuté lidy někdy v budoucnu. Co kdyby takový potencionální lék vyhynul a byl nenávratně pryč naší vinou?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..