UVNITŘ VIDEO – Letošní hnízdění našich ochočených arů araraun v panelákové kleci má podobný průběh jako v loňském roce, kdy tento pár zahnízdil poprvé. Jak jsem již napsal v minulém článku, samička Bára zasedla na snůšku tří vajíček, která byla všechna oplozena. Ale už samotné snášení bylo odlišné od loňské sezóny tím, že odstup mezi jednotlivými vejci byl větší. Místo ob dva dny je Bára snášela vždy po třech dnech, což mi hned nadělalo vrásky na čele kvůli velkému věkovému rozdílu mláďat. Jak se později ukázalo, tyto obavy byly oprávněné. Ale nepředbíhejme.
První mládě se začalo klubat 24. den od nasednutí a vylíhlo se přesně 26 dní po snesení vejce. Už po vylíhnutí bylo vidět, že toto první mládě je velké a vitální. Rodiče ho během 20 hodin sami nakrmili – úplně stejně, jako tomu bylo při loňském hnízdění. Nic nenasvědčovalo tomu, že by měl nastat nějaký problém. K tomu však došlo hned při klubání druhého mláděte, které přišlo na svět 25 dní po snesení vejce. Mláďátko bylo malé a celkově nemělo takový start do života jako jeho starší sourozenec. I přes to, že jsem ho rodičům odebral, umístil do inkubátoru a další dva dny ručně krmil, svůj boj o život nakonec prohrálo.
Druhé mládě se vylíhlo neživotaschopné
Váha druhého mláděte byla při vylíhnutí pouhých 18 gramů, což je podle mne pro mládě ararauny přeci jen kritické. V budce ale bylo ještě poslední třetí vajíčko, které bylo poznamenáno jednou nehodou, když jsem ho asi deset dní po snesení nešťastnou náhodou při prosvěcování v budce mírně naťuknul. Při důkladnějším prohlédnutí a prosvícení bylo vidět malé vlásečnicové prasklinky, které jsem na jejich konci označil tečkami, abych mohl pozorovat, zda se nebudou zvětšovat. Po konzultaci s Janem Potůčkem jsem toto vajíčko v místě naprasknutí zalakoval bezbarvým lakem na nehty a po zaschnutí jej opět vrátil pod samičku. Sledoval jsem, zda se zárodek bude i nadále vyvíjet, což se potvrdilo a tato malá nehoda neměla na další vývoj mláděte vůbec žádný vliv.
K TÉMATU: Šumperské ararauny opět hnízdí v paneláku. Snůška tří vajec je oplozená
Poslední mládě přišlo na svět také 26 dní od snesení vejce, čímž vznikl problém, který jsem očekával hned na začátku: velký časový odstup líhnutí mláďat a tudíž velký věkový rozdíl v době po vylíhnutí. První mládě bylo vlastně o týden starší než třetí a tím pádem o hodně větší, což znamenalo, že pokud bych se do věci nevložil, rodiče by krmili jen starší mládě a mladší by nechali uhynout. Rozhodl jsem se tedy mladší mládě několik dní uměle dokrmovat. Rozdíl mezi mláďaty byl takový, že v době vylíhnutí posledního mláděte mělo to starší váhu 100 gramů a to čerstvě vylíhnuté 22 gramů. Mladší mládě jsem dokrmoval do hmotnosti 35 gramů, které dosáhlo pátý den od vylíhnutí a poté opět putovalo do budky. Toto vrácení jsem chtěl uskutečnit již čtvrtý den, ale nedařilo se, jak by mělo a proto putovalo k rodičům až den pátý.
Příště se pokusím ovlivnit termíny líhnutí
Po pravidelných kontrolách, kdy bylo vidět, že rodiče třetí mládě také krmí, jsem ho už nastálo nechal znovu v budce. Jsem přesvědčený o tom, že pokud by se něco takového stalo v přírodě, logicky nejmladší mládě uhyne, protože nedostane nažrat a svým způsobem ho starší mládě udupe. A i když nejsem zastáncem zasahování do hnízdění papoušků, byl by to ode mne hyenismus, kdybych nejmladší mládě nechal pojít hlady a nedal bych mu šanci na další vývoj. Oproti loňskému roku se mi podařilo ze skořápek všech tří vajec i od prostředního uhynulého mláděte odebrat vzorky krve na testy DNA a touto dobou už vím, jakého pohlaví jsou obě přeživší i uhynulé mládě. První a poslední jsou samečci a prostřední byla samička.
NAPSALI JSME: Šumperské ararauny v paneláku opět tokají. Podívejte se na líhnutí mláďat papoušků!
Příští rok se určitě pokusím eliminovat velikostní rozdíl mláďat tím, že po snesení prvního vejce snůšku odeberu, podložím místo něj pod samici podkladek a pravé vajíčko do budky vrátím až po snesení druhého vejce, čímž bych docílil – pokud by šlo opět o tři vejce a všechna by byla oplozena – že by se mláďata líhla skoro ve stejný den a přibližně stejně velká. Nemusel bych potom do dalšího vývoje vůbec zasahovat, z čehož bych měl opravdu radost. Škoda, že letos ještě nikomu pár araraun, který chová doma, nesedl na snůšku, abychom se mohli navzájem radit a diskutovat o tom, co je správné a co ne. Ale třeba to vyjde příští rok.
Úvodní foto: Zdeněk Krňávek, Operenimazlicci.cz