Akční plán na záchranu neofémy oranžovobřiché: v přírodě žije posledních 36 ptáků

UVNITŘ VIDEO – Zabránit vyhynutí neofémy oranžovobřiché, asi nejvzácnějšího papouška na světě, jehož divoká populace čítá už jen 36 jedinců, chce skupina vědců a dobrovolníků z australské Victorie. Připravují akční plán, jak tento druh zachovat a v nejhorším případě jsou připraveni odchytit všechny volně žijící neofémy, aby zajistili dostatek genetického materiálu pro jejich rozmnožování v zajetí. Informoval o tom australský list The Sydney Morning Herald.


Záchranný program pro neofémy oranžovobřiché sice existuje již dvacet let, dosud ale nebyl příliš úspěšný kvůli příbuznosti ptáků chovaných v zajetí. Chovné zařízení Healesville ve Victorii, Taroona v Tasmínii a Zoo Adelaide drží celkem přes dvě stě ptáků, přičemž přede dvěma lety byli doplněni o víc než dvě desítky neofém z volné přírody. Sčítání volně žijících ptáků v Tasmánii, kde tento druh hnízdí, totiž prokázalo jejich rapidní úbytek: zatímco v roce 2006 jich bylo 150, předloni jejich počet klesl na pouhou třetinu, tedy 50 ptáků.

K TÉMATU: Expedice hledá na jihu Austrálie neofémy oranžovobřiché. Zatím neúspěšně

Vědci proto v jediném známém hnízdišti tohoto papouška, národním parku Melaleuca, odchytili 21 jedinců. Necelá třicítka zbylých ptáků se v přírodě během posledních dvou let mírně rozmnožila a ochránci plánují, že ji letos na oplátku posílí o odchovy ze zajetí, aby volně žijícím papouškům dodali „novou krev“. „Nebudeme v této fázi vypouštět hodně ptáků, protože stále potřebujeme budovat genetickou banku tohoto druhu. Čeká nás složité rozhodování, které konkrétní ptáky vypustit,“ vysvětlil Peter Copley z jihoaustralského ministerstva životního prostředí, vod a přírodních zdrojů.

Podle zoologa Petera Menkhorsta z Ústavu Arthura Rylaha je vypouštění neofém oranžovobřichých do volné přírody nesmírně důležité, protože ptáci chovaní v zajetí jsou méně produktivní. „Ve volné přírodě snášejí více vajec a odchovávají více mladých,“ konstatuje. Podpůrný chov těchto papoušků v zajetí byl podle Menkhorsta založen na příliš malém počtu ptáků, než aby byl úspěšný. Přesto souhlasí s tím, že pokud to bude nezbytné, ochránci odchytí všechny volně žijící neofémy a pokusí se je rozmnožovat pouze v zajetí.

„Byla by to až poslední možnost,“ říká Peter Menkhorst, „ale pokud nestane, nebudeme váhat ani vteřinu.“ Neoféma oranžovobřichá by podle něj mohla v přírodě vyhynout velice rychle. Australian Geographic, australská verze známého časopisu National Geographic, dokonce odhaduje, že by se tak mohlo stát do čtyř až pěti let, pokud nedojde k nějakému radikálnímu zásahu člověka. Akční plán skupiny vědců z Victorie právě takové radikální řešení nabízí, a přinesl už první ovoce: minulý měsíc se v chovné stanici Healesville vylíhlo 20 mláďat neofém oranžovobřichých.

Ochránci dále předpokládají, že vedle 36 evidovaných ptáků žije ve volné přírodě ještě zhruba tucet dalších, jen se neví, kde.

Úvodní foto: russellsastronomy.com


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..