Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Zcela nový pohled na ptačí evoluci, biologii a možnosti zachování jednotlivých ptačích druhů poskytnul výzkum vědců z americké Texas A&M University, kteří vůbec poprvé sestavili kompletní genom konkrétního ptačího druhu z volné přírody. Pro zkoumání si zvolili samici ary arakangy ze zoologické zahrady Blank Pak v Des Moines v Iowě. Papoušek jménem Neblina zřejmě pochází z volné přírody v Brazílii, v roce 1995 byl zabaven při zátahu státní organizace US Fish and Wildlife Service na obchodníky s nelegálně dováženými ptáky.
Vědci odebrali Neblině vzorek krve, z něhož extrahovali její DNA. Po sérii dalších kroků postupně sestavili celý její genom. „Závěrečná analýza ukázala, že genom ary arakangy obsahuje asi jednu miliardu bází DNA, což je asi jen třetina v porovnání se savci,“ uvedl pro Scienceblog.com profesor Ian Tizard. „Ptáci mají mnohem méně sekvencí DNA než savci zejména proto, že nejsou zdaleka tolik repetitivní, tedy že se tyto sekvence tolik neopakují jako v případě savců,“ dodal.
Výzkum bude pokračovat v Peru
Při finálním zpracování informací o genomu ary arakangy biologové zjistili, že se zase až tolik neliší od genomu kuřat chovaných v zajetí. „Ale existují mezi nimi významné rozdíly jak na úrovni genomu, tak i biologických odlišností,“ konstatuje Tizard. Ara například dokáže létat na velké vzdálenosti, zatímco kuřata tuto schopnost nemají. Liší se také vývoj a objem jejich mozku. Arové jsou rovněž na rozdíl od kuřat dlouhověcí ptáci. „Proto bychom z analýzy sekvence genomu papouška mohli odhalit genetické faktory, které ovlivňují dlouhověkost a inteligenci,“ věří profesor.
Aru arakangu si vědci nevybrali náhodou. Papoušky tohoto druhu sledují dlouhodobě v jejich přirozeném prostředí v Peru, kde odborníci z Texas A & M University vystavěli Tambopata Research Center (viz video) zaměřený na ochranu arakang a výzkum jejich chování, nemocí a genetiky. „Nyní máme možnost zahájit výzkum v mnohem větším měřítku, s celogenovými přístupy a fylogeografickými studiemi,“ vysvětlil genetik Christopher Seabury, spolupracovník vedoucího Tambopata Macaw Projectu Donalda Brightsmithe.
Úvodní foto: leesbird.com
