UVNITŘ VIDEO – Označení jednotlivých mláďat různými „jmény“, která odpovídají rozdílným zvukům při komunikaci mezi sebou, používá nejmenší jihoamerický papoušek – papoušíček brýlatý (Forpus conspicillatus). Vyplývá to z výzkumu, který provedl přímo v domovině tohoto ptáka, ve Venezuele, postgraduální student neurobiologie a etologie z Cornellovy univerzity v americké Ithace Karl Berg. Jeho tým podle britského listu The Guardian sledoval dlouhá léta vybrané populace papoušíčků brýlatých a dospěl k zajímavým závěrům ohledně vzájemné komunikace těchto ptáků.
Ptáci se rozeznají podle hlasu nejen v hejnu
Berg navázal na již existující výzkum, který prokázal, že se divoce žijící papoušci dokáží podle hlasu poznat i v obrovském hejnu, protože každý pták používá trochu jinou intonaci hlasu. Ptáci, kteří se potřebuj držet při sobě, ale nevidí na sebe, tak udržují při letu v hejnu sociální kontakt. Bergova studie ale potvrdila, že každý papoušek používá jedinečný zvuk i jako svůj identifikační znak při komunikaci s konkrétními jedinci. Jinými slovy, že papoušci de facto mezi sebou používají jména jako lidé. Bergova skupina zjišťovala, jak k takovým jménům přicházejí mláďata – zda se je učí, nebo se s nimi rovnou líhnou a dědí je.
K TÉMATU: Jak se najdou dva papoušci ve velkém hejnu? Jeden napodobuje volání toho druhého
Tým vědců proto v letech 2007 a 2008 nainstaloval do sedmnácti umělých hnízdních dutin i na jejich vnější plášť nenápadné kamery a mikrofony, které snímaly chování a především hlasy jednotlivých ptáků v hnízdě i jeho bezprostředním okolí. Analýzou zvuků biologové zjsitili, že každý dospělý jedinec měl svůj jedinečný hlasový projev při kontaktu druhého ptáka na hnízdě či v jeho okolí, který používal jako určitou výzvu ke komunikaci. Tento projev byl odlišný od volání jiných dospělých papoušíčků brýlatých na jiných hnízdech.
Mláďata se svůj identifikační zvuk učí od rodičů
Volání mláďat bylo podle očekávání více variabilní než u dospělých, ale u sourozenců vykazovalo velmi podobné znaky při navazování kontaktu s dalšími ptáky. Opět se ukázalo, že mláďata ze stejného hnízda používala při volání velmi podobné či stejné hlasové projevy, které se ale zcela lišily od projevů mláďat z jiných hnízd. Při pokusu s adoptivními rodiči se ukázalo, že se mláďata svůj „volací znak“ či „jméno“ učí od dospělých, protože začala používat jejich hlasový projev jako svoji „rodinnou značku“. Přidělená „jména“ tak jsou výsledkem sociálního učení v prvních týdnech života a nikoli geneticky daný fakt.
Vědci se domnívají, že rozdílné hlasové označení příslušníků jedné papouščí rodiny může souviset s potřebou rozeznat mladé po opuštění hnízdní dutiny, kdy ještě nejsou zcela samostatná a potřebují rodičovskou péči. Dospělí tak podle hlasu spolehlivě rozeznají svoje mláďata a nekrmí cizí. Mnoho otázek ale ještě zůstává nezodpovězeno, například zda se pomocí hlasové identifikace dokáží členové jedné rodiny rozeznat i po letech, kdy byli odděleni. Studie každopádně opět potvrzuje vysokou inteligenci papoušků, kteří jsou považováni za nejchytřejší ptáky na světě.
2 Comments
Dobrý den,
v článku je nepřesnost.
Nejchytřejší pták na světě je havran černý, tmavě černý z blízka s kovově modrým odleskem. Nádherný pták a taky nejchytřejší, takový Havran je i báseň.
AP
Dobrá myšlenka na závěr, až na to, že báseň od E. A. Poea se jmenuje The Raven, tedy krkavec. Havran se tam dostal buď chybným překladem, nebo slovo krkavec přišlo překladateli příliš silné…