Jan Potůček 
UVNITŘ FOTO – Vůbec první seminář o škodách, které způsobují papoušci zemědělcům, a možnostech, jak jim zabránit, zorganizovala Univerzita svatého Jiří na karibském ostrově Grenada. Zúčastnili se jej ochránci přírody, biologové, ornitologové a další odborníci z celé střední a jižní Ameriky, zejména pak z karibské oblasti, kde se s tímto problémem nejvíce potýkají. V kampusu univerzity se od 25. do 27. července sešli zástupci 17 států a společně řešili otázku, jak se vypořádat se špatným obrazem papoušků v očích farmářů, kteří je coby škůdce odchytávají a zabíjí.
Nejde jen o konflikt farmářů se „škůdci“
„První a nejzákladnější myšlenkou této akce bylo spojit lidi z různých zemí a ostrovů dohromady, aby zjistili, že tento problém se netýká pouze jich,“ prohlásil organizátor setkání, viceprezident Bird Conservation Society Leo Douglas. „Řada účastníků našeho semináře nebyla nikdy ve styku s dalšími biology, kteří se potýkají se stejnou věcí.“ Fakt, že se o škodách, které papouščci způsobují zemědělcům, dosud takto globálně nehovořilo a nyní je tato otázka tématem několikadenního mezinárodního worshopu, je podle Douglase sám o sobě výrazným posunem v myšlení lidí z oblasti Karibiku.
K TÉMATU: Farmáři žádají odchyt amazoňanů kubánských na Kajmanských ostrovech. Škodí na mangu
„Dosud se vždycky mluvilo jen o tom, že papoušci škodí zemědělcům. Teď si lidé uvědomují, že jde o složitější problém a že se netýká jen zemědělců,“ vysvětluje Douglas. Papoušci se podle něj snaží hledat nové zdroje potravy a biotopy, když kvůli odlesňování, ale třeba i kvůli globálním klimatickým změnám přišli o původní útočiště. Podle Paula Watlera, manažera enviromentálních projektů kajmanského National Trustu, workshop přiměl účastníky hledat příčiny konfliktu mezi lidmi a původními druhy papoušků a identifikovat všechny účastníky tohoto sporu. Je jich totiž více, než by se mohlo původně zdát.
Důležitá je součinnost veřejnosti
„U konfliktů, jakým je tento, je obvykle vidět jen špička ledovce, ale aby se je podařilo zdárně řešit, je třeba nejprve zjistit důvody, proč tyto problémy nastaly,“ míní Watler. Jakmile se podaří identifikovat všechny původce problémů, že podle něj třeba situaci řešit se všemi dohromady, nikoli jen s farmáři a ochránci přírody, kteří se zastávají papoušků. „Řešit by se to mělo samozřejmě se zemědělci, protože oni vykazují škody na úrodě. Ale stejně tak se ten problém týká i obyčejných lidí z ulice,“ říká Paul Watler. Podle terénní pracovnice Jessicy Harvey je součinnost veřejnosti při zajištění ochrany papoušků klíčová.
„Úspěchy přicházejí ve chvíli, kdy se do komunity ochránců papoušků začlenili obyčejní lidé a pomáhají s vytvářením strategií, jak tyto problémy řešit,“ uvedla Harvey. „Je to jen o tom, jak zajistit život v symbióze mezi divokými zvířaty a lidmi.“ Mezi famáři je ale velice rozšířený názor, že papoušci jsou nenasytní škůdci, kteří ovoce pouze ničí, aniž by ho zkonzumovali. Nakoušou mnoho plodů, aby se dostali k semenům uprostřed dužiny a zbytek nechají. Zemědělci odmítají takové plýtvání, ale podle Lea Douglase takové ovoce rozhodně nepřijde nazmar.
Ochránci už zabodovali v Brazílii
„Studiem chování papoušků ve farmářských sadech jsme dospěli k zajímavému závěru, který by se z hlediska biologie dal popsat jako komensalismus („spolustolování“, pozn. red.). Silné papouščí zobáky dokáží proniknout pod pevnou slupku některých druhů ovoce, jejichž dužinu poté konzumují jiné druhy ptáků a netopýrů,“ vysvětlil. Biologové pečlivým výzkumem zjistili, že se tímto způsobem daří udržovat v určitých oblastech druhy zvířat, které jsou pro místní ekosystém důležité, protože pomáhají opylovat květy a ničí určité škůdce. Bez jejich přičinění by farmáři čelili dalším škodám. Vědci mluví o „ekosystémových službách“.
Pokud se zemědělcům podaří vysvětlit, jakou roli papoušci hrají v daném ekosystému a že se je vyplatí spíše chránit než vybíjet, mohli by na tom časem „vydělat“ všichni. Tato strategie už nese svoje ovoce v Brazílii. „Po úspěšném jednání s tamními farmáři a také místními lidmi se podařilo odvrátit vyhynutí jednoho druhu papouška,“ konstatuje web CayCompass.com, který o semináři na Grenadě obsáhle informoval. Přímo to nezmínil, ale pravděpodobně jde o aru kobaltového, jehož divoká populace vzrostla za posledních deset let několikanásobně.
Úvodní foto: 10000birds.com
