Malí a střední australští papoušci: kniha, která cílí na nejširší skupinu chovatelů u nás

Australští papoušciRECENZE – Pouhý měsíc po českém překladu knihy Výživa papoušků od Rosemary Low se na knižních pultech objevila další chovatelská publikace od českobudějovického vydavatelství Dona – titul Malí a střední australští papoušci od respektovaných německých odborníků Jörga Asmuse a Wernera Lantermanna. Opět jde o překlad, ale opět lektorovaný a doplněný českými odborníky, konkrétně Milanem a Martou Bartlovými a také Ladislavem Žohou a Janem Sládkem. V podstatě jde o první komplexní knihu o australských papoušcích u nás od dob, kdy Milan Vašíček na přelomu tisíciletí vydal dvousvazkový titul Papoušci Austrálie.

Autoři se nebojí kritizovat úroveň ptačích burz

Na rozdíl od Vašíčkových knih se Australští papoušci hodně zaměřují na obecnější praktické informace o chovu, výživě, ale i rizicích nákupu ptáků v kamenných obchodech nebo na ptačích burzách. Jde asi o první titul, v němž se otevřeně píše o špatných hygienických podmínkách na tuzemských ptačích burzách a neseriózním přístupu řady prodávajících, kteří se zde snaží prodávat nemocné a postižené ptáky, jichž by se jinak těžko zbavili. Konkrétně tyto pasáže ale zřejmě nebudou pocházet z původního německého originálu, protože úroveň burz na západ od našich hranic je o několik tříd vyšší než v Česku.

ČTĚTE TAKÉ: Výživa papoušků – kniha, která českým chovatelům dlouho chyběla

Velmi potěšující je i zařazení kapitol, v nichž autoři varují před chovem většiny australských papoušků v bytových klecích a upozorňují na časovou náročnost chovatelství jako takového. Tyto aspekty jinak velmi zajímavého koníčku si totiž mnoho začátečníků vůbec neuvědomuje a ptáci u nich mohou po opadnutí prvotního zájmu majitele neskutečně trpět. Nutno ovšem dodat, že kniha jako taková se vůbec nedotýká chovu domácích mazlíčků a soustředí se výhradně na chovatelství jako takové, tedy chov s cílem konkrétní druhy papoušků rozmnožit (to aby nebyli zklamáni ti čtenáři, kteří by si od knihy slibovali něco jiného.

Jestliže na první polovině knihy je viditelný zásah českých lektorů a na řadě míst je originální text doplněn o české reálie, u druhé poloviny, která tvoří atlas jednotlivých druhů malých a středních australských papoušků, už příliš odkazů na české zkušenosti nenajdete. Právě druhá polovina knihy se nejvíc podobá Vašíčkovým Papouškům Austrálie, ale na rozdíl od nich nabízí pouze historické zkušenosti s chovem jednotlivých papoušků v západoevropských zemích (včetně jejich prvního dovozu do Evropy a prvních odchovů). Je to trochu škoda, ale na druhou stranu je fakt, že doplnit tuto část o české reálie by bylo hodně pracné a vlastně by tak vznikla další úplně samostatná kniha.

Ani drobné chyby nekazí velmi dobrý dojem

Originální německé vydání knihy Australští papoušci

Originální německé vydání knihy Australští papoušci

Nejnovější chovatelský titul vydavatelství Dona se ale nevyhnul několika chybám. V jedné části knihy se píše o papoušku nočním jako o vyhynulém druhu, jehož existence byla v posledních několika desítkách let dokládána pouze nálezy uhynulých jedinců, přičemž naposledy se tak stalo v září 2006. Jen o několik stránek dál se ale o tomtéž papoušku nočním píše, že ve volné přírodě zřejmě přežívá okolo 50 posledních jedinců a že v roce 2013 byl spolehlivě pozorován živý jedinec. Občas některé pasáže nedávají smysl, třeba když se v kapitole o papouškovi černočapkovém píše: „Sedí na nich necelé tři týdny, mláďata vylétávají asi po měsíci. Poté, co mláďata vylétnou z hnízda, stávají se i z kukel motýli.“

Jen pečlivý čtenář knihy si tuto poznámku dokáže spojit s dřívější informací, že v hnízdech papoušků černočapkových přežívají larvy můr Trisyntopa scatophaga, které se živí trusem mláďat a pomáhají tak udržovat hnízdo v čistotě. O můrách ale není v textu, z něhož pochází citace, ani slovo. Sporné je rovněž názvosloví zvolené u papoušků rodu Prosopeia, kteří jsou v knize označováni jako papoušci škraboškoví, papoušci červenolesklí a papoušci kadavští. Správně se nazývají pejové (i když označení „papoušek“ u nich v minulosti ve své monografii Papoušci Oceánie použil i Milan Vašíček). To jsou ale spíše drobnosti, které knize neubírají na kvalitě.

Naopak, je vidět, že vydavatel se vyvaroval dřívějších chyb a na rozdíl od nedávno vydané Výživy papoušků nezapomněl opatřit fotografie popisky jednotlivých druhů papoušků. Potěšitelné je i oddělení inzerce partnerů knihy od samotného obsahu, což se v případě Výživy papoušků moc nepovedlo. Knihu Malí a střední australští papoušky tak lze doporučit i těm chovatelům, kteří se „Austrálií“ přímo nezabývají.

Jörg Asmus, Werner Lantermann: Malí a střední australští papoušci
Vydalo vydavatelství Dona, 2013
190 stran, cena 350 Kč

15 komentářů

  1. kritika knihy napsal:

    Stále něco kritizujete,vyhledáváte chyby a kdekoho napadáte.Sám ale neumíte správně zařadit papoušky jako u loriů v pražské ZOO,kde píšete,že loríčci patří mezi nejmenší zástupce loriovitých.

  2. Jan Potůček napsal:

    Rozhodně si nehraju na někoho, kdo snědl všechen rozum světa. Ostatně, o tom svědčí i fakt, že jsem tento Váš komentář – jako i jiné kritické připomínky k tomuto webu – schválil a vydal. Nejsem samožer a kritiku beru. A promiňte, recenze je odpradávna žánr kritický, což samozřejmě autorům recenzovaných knih nebývá milé. Já ale nikdy nepíšu podle toho, abych se někomu zalíbil, nýbrž tak, jak to cítím. Smiřte se s tím, nebo to prostě nečtěte.

    Krom toho, narozdíl od Vás se vždycky podepisuji.

  3. Jan Potůček napsal:

    Jak jistě dobře víte, iFauna má dvě diskusní fóra, jedno anonymní a jedno pro registrované. Občas píšu do obou. U anonymního svoje jméno nevypisuji, ale rozhodně tam nikoho nenapadám. Když někoho kritizuji, podepíšu se. Na to ale Vy zjevně nemáte koule.

  4. Jan Potůček napsal:

    Ano? A kde, prosím Vás?

  5. Jan Potůček napsal:

    Btw, paní Vaňková, až budete chtít příště psát pod anonymním jménem, nezadávejte při registraci na tomto webu adresu svých internetových stránek. Chápu, že mi stále nemůžete zapomenout, jak jsem se ozval proti vykradenému článku v časopisu Papoušci, ale o to víc bych na Vašem místě raději mlčel.

    • Pane Potůček,možná by bylo dobré si nejdříve zjistit, že adresa mých internetových stránek nezahrnuje pouze kontak na mne, ale i další spolupracující osoby. Nicméně se s jejich názorem stoprocentně ztotožňuji. Vaši reakci na článek o pojištění papoušků, ve kterém nešlo vůbec o nic, pouze o obecné informace pro chovatele ,které jak se zástupkyně České pojišťovny na vysvětlenou písemně vyjádřila, by poskytly ve stejném znění všem dotazovaným, se již dávno nezaobírám, to buďte v klidu a nepodsouvejte mi své nesmyslné myšlenky.
      Vaňková Milena

      • Jan Potůček napsal:

        Paní Vaňková, možná se budu opakovat, ale Česká pojišťovna odpovídala na moje otázky, které jsem zformuloval pro svůj článek na tento web. Přijde mi krajně neetické vzít tyto otázky a odpovědi a vydávat to za svůj původní rozhovor. Ale možná máme rozdílný pohled na autorské právo a etiku. I když u časopisu Papoušci, který se těmito termíny docela dost ohání, bych očekával, že se jimi bude také sám řídit.

        • Milena Vaňková napsal:

          Pane Potůček, slovo etika zní z Vašich úst velice profesionálně i důvěryhodně, zvláště ve chvíli, kdy jste mne včera na svém webu napadl za něco, co jsem Vám nenapsala.
          S přáním chovatelského a redakčního štěstí Vaňková Milena

          • Jan Potůček napsal:

            Paní Vaňková, i kdybych přijal Vaši tezi, že Česká pojišťovna novinářům rozesílá jako obecnou informaci odpovědi na moje konkrétní otázky, i tak je vysoce neprofesionální vzít takový text a vydávat ho za vlastní autorský rozhovor. Pokud máte jen trochu smyslu pro fair play, asi to cítíte. Pokud ne, nemá smysl s Vámi debatovat. Jediné, co mě z téhle nesmyslné debaty může těšit, že to zvedne návštěvnost tohoto webu. Názor nechť si čtenáři udělají sami.

    • kritika knihy napsal:

      TO NEPSALA paní Vaňková,ale J.Vokoun,jak si můžete prohlédnout naše stránky,jsme tam uvedeni tři,je mi Vás opravdu líto i Vašich sousedů,krom toho se Vám vysvětlení dostalo z pojišťovny.Kdyby jste byl trochu inteligentní,zjistil by jste to!!!!!!!!!!!!!!!!

      J. VOKOUN

  6. Jan Potůček napsal:

    Jsem rád, pane Vokoune, že jste se napočtvrté dokázal podepsat. Jen na můj vkus příliš nadužíváte vykřičníků.

  7. Pane Potůček,
    máte pravdu, je vidět, že jste profesionál a člověk na svém místě. Díky naší debatě stoupá návštěvnost nejen na stránkách ararauny, ale i našich www.
    Děkuji Vaňková

  8. Jan Potůček napsal:

    Tak to jsem opravdu rád.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..