Chovatelé si stěžují na stírání čísel na kroužcích CITES, inspekce začala prověřovat výrobce

Na problém se stíráním čísel na kroužcích určených pro papoušky vedené v první příloze mezinárodní úmluvy CITES upozorňují čeští chovatelé. Začátkem letošního roku se toto téma objevilo v diskusním fóru na největším chovatelském webu iFauna.cz a posléze určité potíže na dotaz serveru Ararauna.cz potvrdili i sami výrobci kroužků. Problém nastal po přechodu od ražby číslic na laserové vyleptávání. To sice urychluje výrobu kroužku, ale při malé hloubce popisu může docházet k jeho postupnému stírání. Týká se to především kroužků vyráběných z měkkých materiálů, zejména hliníku.

Laserem se kroužky popisují rychleji

„Citesové kroužky novou metodou se za dva až tři roky úplně smažou, že máte holý kroužek. Jak se potom budeme domlouvat s inspekcí?“ ptá se na iFauně chovatel, který na toto téma založil samostatné diskusní vlákno. A hned další reagující přidává zkušenost s papoušky konžskými, které kupoval v roce 2010 jako mláďata s čitelnými kroužky a loni na podzim při odčervování zjistil, že číslice na kroužcích nelze prakticky přečíst. „Ano, je to částečně problém,“ připustila pro server Ararauna.cz Petra Šestáková z firmy Štěpán Šesták, která má od ministerstva životního prostředí licenci na výrobu kroužků CITES.

„Proto jsme společně se zavedením technologie popisu laserem přidali do nabídky i kroužky z nerezu, které drží lépe popis. Přesto u některých druhů papoušků, kteří nedají kroužku „klidu“, je možné, že dojde ke zdrsnění povrchu kroužku a horší čitelnosti,“ popisuje Šestáková. „Sami ale máme doma ary s nerezovými kroužky a zatím jsme u nich nenarazili na problém s čitelností.“ Konkurenční licencovaný výrobce Vladimír Straka rovněž potvrzuje, že o problémech se stíráním popisu na kroužcích slyšel, žádný konkrétní problémový výrobek ale neviděl. „Vím o případu z Olomoucka, kde mělo dojít k setření popisu kroužku u amazoňana,“ popsal serveru Ararauna.cz.

Za změnou způsobu výroby je konkurenční boj

Rovněž Vladimír Straka spojuje potíže s čitelností kroužků se zavedením nového způsobu jejich popisu. „Dlouhá léta jsme prováděli ražbu čísel, ale konkurence přešla na laser a tím velmi zrychlila výrobu kroužků. Museli jsme se přizpůsobit, jinak bychom nebyli konkurenceschopní,“ vysvětluje. Stejně jako Štěpán Šesták, i Vladimír Straka proto začal nabízet kroužky i z nerezové oceli, ty jsou však dražší a těžší než hliníkové a někteří chovatelé je proto odmítají. „Je otázka, při jaké hloubce popisu dochází k onomu smazávání čísel. Bohužel se mi zatím takový kroužek nedostal do ruky, abych mohl říct, kdo ho vyrobil a v čem je problém,“ říká Vladimír Straka.

Hloubku popisu lze podle Vladimíra Straky upravovat, ale čím hlubší je, tím déle trvá výroba kroužku. „Chovatelé chtějí, abych jejich objednávku vyřídil co nejrychleji. U nerezových kroužků bych mohl popis udělat klidně i skrz kroužek, ale nikdo by nechtěl čekat, než ho vyrobím. Objednávali by si kroužky jinde,“ konstatuje. Laserový popis je poměrně nová metoda a případné potíže se projevují až po několika letech, takže podle Vladimíra Straky by bylo vhodné sledovat vytipované ptáky a dělat si statistiku kdy a za jakých okolností dochází ke ztrátě čitelnosti kroužků. Ze začátku by pomohlo získat papoušky, u kterých už k tomuto problému došlo.

Papoušek se setřeným kroužkem může být zabaven

Stírání popisu kroužků je fatálním problémem právě u papoušků, kteří spadají do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES. Chovatelům, kteří by nemohli prokázat, že značení na kroužku odpovídá údajům v registračním listu CITES, by při kontrole České inspekce životního prostředí (ČIŽP) hrozilo zabavení papoušků. Proto se případem začala zabývat Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), která jako vědecký orgán CITES stanovuje pravidla pro značení zvířat. „Jako vědecký orgán jsme se s problémem stírání čísla z citesového kroužku přímo nesetkali, pouze z diskuse s jedním chovatelem pro nás vyplynula informace, že hliníkové kroužky jako takové, podle jeho názoru, nemusí být dostatečně kvalitní, aby vydržely po celý život papouška nepoškozené a čitelné,“ sdělila na dotaz serveru Ararauna.cz Silvie Ucová z AOPK.

Nicméně i AOPK po pročtení diskuse na iFauně připouští, že by mohlo jít o aktuální problém, který se týká laserově upravených kroužků. Podala proto podnět ČIŽP, aby se situací zabývala. „Licencovaní výrobci a distributoři mají v podmínkách licence výrobu kroužků s dostatečnou hloubkou ražby (ta je v rozhodnutí o vydání licence zdůrazněna). Oba dva zaslali na mnisterstvi životního prostředí vzorky kroužků, které hodlají prodávat, tyto vzorky byly zaslány ČIŽP, která je posoudila a posléze ty vhodné s dostatečně hlubokou ražbou doporučila,“ popsala Ucová. „Pokud jsou tedy nyní distribuovány kroužky s mělkou ražbou (zřejmě se jedná právě o kroužky upravené pomocí laseru), jednalo by se o neplnění podmínek licence vydané ministerstvem,“ dodala.

ČIŽP provede kontrolu u obou výrobců

Inspekce životního prostředí proto chystá kontrolu dodržování podmínek licence u obou autorizovaných výrobců kroužků. Serveru Ararauna.cz to potvrdila vrchní inspektorka ČIŽP Pavla Říhová. „Povinnost prokázání původu a tudíž i odpovědnost za stav značení je ovšem na chovateli, ten je povinen mít exemplář nezaměnitelně označený a pokud kód značení nebude čitelný, nebude původ ptáka, resp. jeho sounáležitost s doklady prokázán. Řešení znáte – může dojít k zabavení exempláře. Takže pokud chovatel zjistí, že čísla na kroužku jdou hůře číst a smazávají se, měl by ve svém vlastním zájmu nechat exemplář načipovat a to ještě dříve, než bude kód zcela nečitelný,“ konstatuje Říhová.

Jak tedy může chovatel zajistit „náhradní“ značení papoušků, u jejichž kroužků došlo k částečnému nebo úplnému setření popisu? „Jakákoli změna či výměna značení ovšem musí být nezpochybnitelně zdokumentována resp. provedena za přítomnosti pracovníka krajského úřadu či ČIŽP. Pokud to chovatel udělá tak, že to bude odkládat až do doby nečitelnosti kroužku nebo výměnu značení provede sám či pouze se spřáteleným veterinářem a pak přijde na úřad s žádostí o vyznačení změny značení v dokladech, ČIŽP to bude s největší pravděpodobností posuzovat jako exemplář s neprokázaným původem, takže před tímto postupem dost varuji,“ říká nekompromisně Pavla Říhová.

Výměna značení je možná před ztrátou čitelnosti

„Jde o to, aby zareagoval včas, dokud je kód ještě čitelný. Pak by problém být neměl. Nedivte se ale, že pokud je něco zcela nečitelného, bude inspekce postupovat striktněji. V takovém případě to totiž může být jakýkoli pták a věřit chovatelům bohužel nemůžeme a nebudeme, často jsou to totiž jen pohádky. Bohužel s tím máme letité zkušenosti a finta s „výměnou značení“ je mezi určitou skupinou chovatelů dost oblíbená. Prostě je v zájmu každého chovatele, aby si značení u svých ptáků hlídal a včas zareagoval, když bude třeba,“ dodává šéfinspektorka ČIŽP. Včasnou výměnu značení za přítomnosti zástupců ČIŽP nebo krajského úřadu doporučuje i Silvie Ucová z AOPK.

„Pokud mají chovatelé citesového papouška, jehož značení je nečitelné, nejednoznačné, doporučuji exemplář ihned načipovat (ovšem zde je zase nutno dodat, že tento úkon se musí odehrát „pod dozorem“ pracovníka ochrany přírody tzn. krajského úřadu nebo ČIŽP) a vše uvést na registrační list. Jedná se tedy o zásadní záležitost co se týče značení exempláře. ČIŽP má právo nejednoznačně označený exemplář zabavit, proto je nutné, aby chovatelé, kteří mají označené papoušky pomocí kroužků s malou hloubkou ražby, neprodleně tento problém řešili, a to vždy ve spolupráci s krajským úřadem popř. ČIŽP. Chovatel je v konečném důsledku plně odpovědný za označení exempláře,“ zopakovala Silvie Ucová varování Pavly Říhové.

Úvodní foto: Preethifarms.com